Hlavní obsah

Romové si za problémy můžou sami, napsal ombudsman. Ať odejde, žádá sdružení

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Na každý nový článek vám budeme posílat upozornění do emailu.

Foto: Profimedia.cz

Křeček veřejně zopakoval, že lidé ze sociálně vyloučených lokalit, což jsou často Romové, nemají žádnou snahu svou situaci změnit.

Reklama

Ředitel občanského sdružení Romodrom Nikola Taragoš chce usilovat o odvolání ombudsmana Stanislava Křečka z funkce, uvedl server Romea.cz.

Článek

Křeček veřejně zopakoval v blogu Aktuálně.cz svůj názor na to, že lidé ze sociálně vyloučených lokalit, což jsou často Romové, si mohou za svou situaci sami a že nemají žádnou snahu svou situaci změnit a devastují jeden poskytnutý byt za druhým. Křeček takto reagoval na aktuální zjištění Agentury pro sociální začleňování o životních podmínkách obyvatel sociálně vyloučených lokalit. Ombudsmana však nejde odvolat, jeho volební období je šestileté, uvádí na webu Kancelář veřejného ochránce práv.

Křeček čelil kritice kvůli svým výrokům vůči romské menšině už v minulosti. Odpor se u části odborné veřejnosti zvedl i v době volby ombudsmana, jímž se stal v únoru 2020. Do funkce ombudsmana navrhuje prezident a Senát a volí jej poslanci. Na Křečkovi odpůrcům vadily zejména názory, které označovali jako rasistické.

Křeček nyní uvedl, že příslušníci romské menšiny si mohou za svoji situaci sami a nemají snahu cokoliv změnit ani u sebe, ani u svých dětí. S tím Taragoš zásadně nesouhlasí. „Vzhledem k dosavadním výrokům pana Křečka se necítíme dostatečně zastoupeni v rámci jeho pozice a budeme usilovat o jeho odvolání,“ řekl Taragoš.

Co píše Křeček o Romech

Ochránce lidských práv Stanislav Křeček ve svém blogu na Aktuálně.cz pod titulkem Vyloučené lokality vytvářejí hlavně jejich obyvatelé kromě jiného píše:

- Vždyť přece každý ví, že tyto lokality nebyly vždy „vyloučené“ a staly se zdevastovanými a vyloučenými součástmi našeho života až „činností“ zcela konkrétních lidí.

- Nikdo nepopírá, že ve vyloučených lokalitách bydlí chudí lidé. Ale chudé lidi v bytové nouzi najdeme kdekoliv v naší zemi. Ale ti nedevastují bytový fond a vyloučené lokality nevytvářejí. Ve vyloučených lokalitách bydlí hlavně ti, kteří ke vzniku a existenci vyloučených lokalit přispívají, a to rozhodující měrou.

- Lidí bez práce, kteří uvázli v systému nárokových sociálních dávek, lidé bez i základního vzdělání a bez snahy na tom něco změnit, nebo alespoň se přičinit o změnu způsobu života vlastních dětí, lidé devastující jeden poskytnutý byt a dům za druhým…

- Vyloučené lokality ovšem jsou politickým, ale i morálním problémem České republiky, ale nikoliv pouze v důsledku rasismu majoritní společnosti, jak nám to mnozí stále vnucují. A to i prostřednictvím nejrůznějších zahraničních institucí, na což jsem stále více alergický. Vidím příčinu spíše v malé ochotě zásadněji pozměnit svůj život u těch, kterých se to týká. Bez jejichž zásadní spolupráce tento problém vyřešit nejde.

„My se v této oblasti dlouhodobě pohybujeme a je vidět, že v případě projektů na podporu bydlení, kde sociálně slabým klientům zajišťujeme standardní bydlení, odchází následně zhruba polovina lidí z dávkového systému. Stávají se ekonomicky aktivními, to znamená, že už nečerpají ze systému, ale naopak do něj přispívají. A mění se jim i další vrstvy života, ve vztahu ke vzdělávání dětí a tak podobně,“ popsal své zkušenosti Taragoš.

Uvedl také příklad z Moravskoslezského kraje, kde se podařilo zabydlet několik rodin, díky čemuž se sedm dětí vrátilo z ústavní výchovy. Jelikož náklady na jedno dítě v ústavní péči činí měsíčně 25 000 až 30 000 korun, jedná se podle Taragoše o roční úsporu nákladů státu přes 2,5 milionu korun. Stejně tak neřešené problémy vyloučených lokalit zvyšují náklady státu na řešení kriminality a dalších negativních jevů.

Organizace Romodrom poskytuje menšinám pomoc a snaží se jejich situaci řešit tak, aby nebyly závislé na sociálních dávkách a mohly se začlenit do společnosti.

Podle Taragoše nejsou Křečkovy výroky ojedinělé. „Již loni jsme na jeden z jeho útoků reagovali společně s dalšími organizacemi otevřeným dopisem Evropské komisi,“ uvedl Taragoš a dodal, že odpověď komise bude brzy zveřejněna.

Pokud Křeček sám neodstoupí, mandát mu vyprší v únoru 2026, tedy v roce, kdy mu bude 88 let.

Reklama

Doporučované