Nevidomé nutí vidět chyby. Řeší se podoba maturit pro lidi s postižením

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Najděte v textu čtyři slova zapsaná s pravopisnou chybou. Běžné zadání úlohy v maturitních testech z češtiny z posledních let. Pro zrakově postiženého maturanta to spíš zní ale jako špatný vtip. Těžko najít slovo s chybou, když ho skoro nebo vůbec nevidíte. A čeština zase nedokáže pravopisné jevy zcela přenést do zvukové formy.

„S paní asistentkou jsme řešili úlohu tak, že mi věty četla, aby v nich zdůraznila všechny hlásky, takže třeba – dětI bYlY doma. Mohl jsem tak poznat, že je věta správně,“ říká maturant Henryk Josef Tietjen.

Jenže nejde o jedinou úlohu, se kterou mají žáci se zbytky zraku nebo nevidomí problém. A to ne kvůli jejich studijnímu výkonu, ale smyslovým limitům. Je složité například posoudit správnost věty, když nevidíte interpunkci. Stejně tak je minimálně velmi časově náročné srovnat pět částí textu podle logické návaznosti, když je zároveň nemůžete kontrolovat očima a jste odkázáni pouze na opakovaný poslech.

„Takové úlohy jsou v češtině, v angličtině i při přijímačkách. Asistentka mi musela celý text přečíst. Já se ho pokusil zapamatovat, pak jsem si udělal nějaký nástřel odpovědi, jak by odstavce mohly jít za sebou. Asistentka mi je pak přečetla znovu, já to opět opravil, a znovu jsem si to poslechl. Je to strašně zdlouhavé,“ popisuje Tietjen a pro vysvětlení dodává, že má atrofii očního nervu, což nelze řešit brýlemi. Zvládne se sice orientovat po městě, ostré vidění má ale velmi omezené nablízko i na dálku.

Maturitní test však zvládl na 85 procent. Nechtěl ale nad problémy, se kterými se setkal, s maturitou v kapse jen tak mávnout rukou. Tietjen, který je rovněž zastupitelem městské části Praha 5 za hnutí SEN 21, proto zaslal dopis Ministerstvu školství i organizaci, která maturitní a přijímací testy připravuje – Centru pro zjišťování výsledků ve vzdělávání (Cermat). A oba úřady si tento týden budou chtít poslechnout, co by mohly pro zrakově postižené žáky udělat.

„V tuto chvíli vám mohu sdělit pouze to, že je sjednána schůzka, na které se bude o maturitních otázkách pro nevidomé jednat. Schůzky se zúčastní zástupci MŠMT, vedení Cermatu a samozřejmě pan Henryk Josef Tietjen,“ napsal Seznam Zprávám tajemník ředitele Cermatu Jan Písařík.

Ministerstvo školství uvedlo, že se náměty ze schůzky „bude samozřejmě zabývat“.

O podmínkách maturit pro žáky se zrakovým postižením se přitom vede diskuze dlouhé roky. Dnes mají maturanti například možnost navýšení časového limitu až na dvojnásobek. Zároveň se upravují testy po formální stránce.

Zatímco v prvních letech státních maturit tak žákům zcela nevhodně chodily texty doplněné o obrázky nebo grafy, ze kterých takoví maturanti neměli nic, dnes jsou testy o dost přívětivější. Text se podle potřeb zvětšuje, předělává do Braillova bodového písma nebo se vyplňuje v elektronické verzi.

„Problémem pro žáky, kteří špatně vidí, jsou především dlouhé texty. Těžce se v nich orientují, i když je opakovaně procházejí. Proto jim doporučujeme pomoc asistentů, kteří jim mohou zadání přečíst nebo jim usnadnit orientaci v textu,“ vysvětluje vedoucí pražského Speciálně pedagogického centra pro zrakově postižené Nasťa Páchová. Centrum píše maturantům doporučení, jak si podmínky testů přizpůsobit.

Stále ale v maturitách zůstávají poměrně komplikované úkoly. Nevidomí žáci tak například mají v angličtině místo textových úloh de facto dvakrát poslechovou část, ta je ale nepoměrně složitější a zároveň závisí na přednesu asistenta nebo předčítače úkolu.

„Pomohlo by množství úloh s výchozími texty omezit a texty zkrátit. Na druhou stranu oceňuji, že je možné testy uzpůsobit. Zároveň ale zadání může některé žáky dost hendikepovat. V tom mám štěstí na školu, kde studuji, protože mi ve všem pomohli,“ dodává Tietjen, který je studentem pražského Gymnázia Na Zatlance.

Například u žáků s vadami sluchu je přitom logicky vyloučen poslech z cizího jazyka. Místo toho jsou zařazeny úlohy na práci s textem. Nevidomí se ale musí za pomoci asistentky prokousat velmi dlouhými zadáními, což jen těžko vykompenzuje 85 minut navíc.

„Mají sice přidaný čas, jenže zraková práce, když na text dobře nevidíte, je velmi unavující,“ dodává Páchová, že navýšení doby pro vypracování není samospásné.

Poslední potíží, kterou ministerstvu a Cermatu maturant Henryk Josef Tietjen popsal, je technická stránka zadání. Elektronická verze je nahraná na CD, což už není zrovna podporovaný formát. Dnešní notebooky mechaniku na jejich přehrání obvykle nemají.

„Na jednom CD jsem dostal zadání, druhý počítač se musel pustit kvůli poslechu, který byl na dalším samostatném CD. K tomu na třetím CD bylo ještě zadání pro učitele, který si ho mohl dát také do počítače,“ popisuje Tietjen, že kdyby neměl svůj externí přehrávač, musel by se přesunout ke školnímu počítači.

I k technickému řešení bude tedy chtít maturant přednést Ministerstvu školství a Cermatu svou zpětnou vazbu. Nejde jen o CD. Soubor testu dostanou sice žáci ve formátu PDF, nemohou si do něj ale zanášet žádné poznámky, i když dnes jde už o běžnou věc.