Hlavní obsah

Česká se města se učí, jak přežít ve vedrech. A někdy to drhne

Foto: Pixabay.com

Dostatek zeleně je jedním z klíčových aspektů zvládání teplejšího klima ve městech. Samo o sobě to ale nestačí. Ilustrační foto.

Podle klimatických modelů se bude oteplovat i v Česku. Samosprávy proto řeší, jak se k novým podmínkám postavit.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Radnice tuzemských měst začínají čím dál víc dbát na zeleň a vodu. Upravují přístup k druhové výsadbě rostlin nebo se snaží využít přirozených zdrojů vody.

Připravují se na tak oteplující se klima, většinu adaptačních opatření se přitom snaží řešit dlouhodobě.

„Modrozelenou infrastrukturu klademe na roveň té technické, podporujeme zelené střechy ve výrobních plochách a řešíme problémy s nedostatkem zeleně na těchto místech,“ říká pro Seznam Zprávy Barbora Růnová z Kanceláře architekta města Brna.

„Víme, že stromy jsou ty klimatizační jednotky. Snažíme se, abychom tyto věci měli už i zapracované v územním plánu, “ vysvětluje záměry architektka východočeské Litomyšle Zdeňka Vydrová.

Standardy týkající se zeleně má i hlavní město Praha. Jedním z nich je standard pro péči o uliční stromořadí. Vymezuje postupy pro správu stromů v ulicích Prahy. Podobný standard má i pro dešťovou vodu, který klade důraz na její zachytávání a spojení se zelení. Cílem standardů je právě zlepšování mikroklimatických podmínek v Praze.

Ačkoliv je snaha o více zeleně často složitá, lze ve městech nová místa pro rostliny najít. „Tvrdilo se, že není kam sázet, ale za poslední čtyři roky jsme vysázeli přes tisíc stromů,“ líčí vlastní zkušenost koordinátor městské zeleně v jihočeském Písku Ondřej Kofroň.

Jsou ale i města, kde se s prosazením podobných a dlouhodobých řešení potýkají. „Naší snahou bylo pořídit městské standardy, které by byly závazné pro projektování na našem území. Zatím se nám ale nepodařilo přesvědčit vedení města o potřebnosti takových dokumentů,“ připouští Radim Jelínek z kanceláře pardubického primátora.

Sázíme nové druhy

Kvůli tomu, že se teplota v Česku podle klimatických modelů má zvyšovat, připravují se obce i změnou druhů rostlin, které mají vyšší teploty zvládat lépe.

„Musíme přemýšlet, co a kam budeme sázet. Běžně už sázíme platany, které rostou často třeba ve Španělsku, případně dub uherský, který je typický pro Maďarsko a je mnohem odolnější,“ popisuje nově přibývající vegetaci v Písku Kofroň.

Rozšiřovat zeleň s ohledem na budoucnost se snaží i v Liberci. „Sázíme hlavně platany, protože předpokládáme, že za dvacet nebo třicet let tady bude podnebí jako v Itálii,“ vysvětluje vedoucí kanceláře architektury města Liberec Zuzana Koňasová.

Stejně to vidí i v Litomyšli. „Když se dříve nasadil javor, dorostl do určité velikosti, ale kdyby se dneska zasadil v tom samém místě, už se mu tak dařit nebude. Můžeme vidět, že se častěji objevují platany, za které by nás odborníci před nějakou dobou kritizovali,“ říká Vydrová.

Nové druhy se prý vyplatí i ekonomicky - kvůli vyšší odolnosti nejsou tak náročné na údržbu. „Sledujeme, které stromy lépe prospívají i z perspektivy delších období sucha i s ohledem na to, že zeleň vyžaduje velké provozní náklady a odolné druhy jsou pro město výhodnější,“ přibližuje výhody architektka města Olomouc Jana Křenková.

Bez zeleně už stavět nelze

Ne všechen prostor ale patří do správy měst, úřady se proto snaží regulovat výstavbu i u soukromníků. Tam, kam jejich kompetence nesahají, se snaží alespoň tvořit doporučení, podle kterých se mohou řídit nejen developeři, ale i menší stavitelé rodinných domků.

„Kladný přístup k zeleni vyžadujeme už léta. Každý stavitel musí mít na svém pozemku určitý poměr zastavěné a nezastavěné plochy. Není možné, abychom přišli na louku a tam stála plechová krabice,“ uvádí architektka Vydrová.

Litomyšl pro stavebníky vytvořila i manuál, který jim radí, jak pracovat s vegetací. „Nejde jen o to, že máte v zahradě strom, ale že můžete mít třeba zelenou fasádu. Všechno je to ale na bázi doporučení,“ upozorňuje Vydrová.

O změnu se snaží i v Brně. „Při zakládání nové ulice musí být vytvořeny podmínky pro možné založení stromořadí tam, kde je to z legislativního, prostorového nebo technického hlediska možné. Rovněž musí být v maximální možné míře vedení technické infrastruktury uspořádáno tak, aby umožňovalo vznik další zeleně,“ objasnila standardy u nově vznikajících ulic Růnová.

Podobně se k věci staví v Liberci. „Všechny městské, ale i projekty od soukromého sektoru, připomínkujeme, aby byly návrhy klimaticky odpovědnější a současnější,“ popisuje Koňasová.

Jak se mění architektura

Klíčová je voda

Při debatě o ochlazování měst ale nejde jen o zeleň. Podle radnic je klíčové i hospodaření s dešťovou vodou, která zároveň hraje klíčovou roli v zavlažování samotné zeleně.

„V zásadě jde o to, aby nám dešťová voda neodtékala do kanalizace. Máme místa, kde se nám v případě vyšších srážek zbytečně přetěžuje čistírna odpadních vod. Například na parkovištích se snažíme použít povrchy, kde se voda může dobře vsáknout“ říká k hospodaření s vodou v Písku Kofroň.

Zdůrazňuje, že ačkoliv je snaha o zadržení vody ve městech aktuálním trendem, ne všichni projektanti s takovým opatřením počítají. „Když nám přijde projekt a tenhle problém tam vidíme, snažíme se s projektanty domluvit a směr odtoku vody změnit.“

Důležitá je rovněž práce s přirozenými vodními toky. V minulosti se ve městech mnoho potoků zatrubnilo pod zem, to se teď snaží změnit.

„U nových projektů se snažíme tyhle potoky znovu otvírat a vodu tak ve městě co nejlépe zadržovat a využívat. Zároveň ji můžeme v rámci kořenového systému i čistit. Liberec je také atypický tím, že je v horách a je tu hodně pramenů, postupně ale vysychají, řešíme proto jejich ochranu,“ vysvětluje Koňasová.

Ačkoliv zeleň i vodní plochy klima ve městech značně ochlazují, v přibývajících tropických dnech to nemusí stačit. Stále více jsou tak vidět pítka nebo vodní mlžítka, u kterých se lidé mohou zchladit.

„Trochu to sice naráží na to, že celé naše centrum je pod kontrolou památkové péče a ne vždycky je úplně snadné najít vhodné kompromisy. I přes to se ale o více ochlazujících vodních prvků snažíme,“ podotýká Kofroň k umělým vodním prvkům v Písku.

Bojovat s teplem se dá i alternativnějšími způsoby. V Brně mají například v plánu testovat světlou dlažbu. „Má ušlechtilý světlý povrch opatřený impregnací proti znečištění, který bude mít oproti běžné šedé dlažbě v letních měsících až o 5 °C nižší povrchovou teplotu,“ nastínila Růnová.

Druhé největší město Česka chce jít ještě dál. „V současné době se také prověřuje možnost ozelenění sloupů trakčního vedení popínavými rostlinami. Na některých místech toto opatření už najít lze.“

Doporučované