Článek
Evropě podle šéfa Bezpečnostní informační služby (BIS) Michala Koudelky nehrozí masivní ruský útok jako na Ukrajině. Za pravděpodobnější pokládá napadení jedné země NATO, zřejmě v Pobaltí, s cílem otestovat reakci Aliance. Je nutné bezvýhradně deklarovat jednotu a odhodlání se bránit, což je jediný způsob, jak ruského agresora od tohoto velmi nebezpečného dobrodružství odradit, uvedl Koudelka na bezpečnostní konferenci ve Sněmovně.
Západní země by podle Koudelky neměly příliš věřit ruským slibům, ale ani se příliš poddávat ruským hrozbám. Měli bychom vše posuzovat s odvahou a chladnou hlavou, řekl šéf kontrarozvědky. „Nemyslím si, že by nám v brzké době hrozil takový masivní útok jako na Ukrajině, ale mnohem pravděpodobnější je pokus Ruska o napadení jedné z členských zemí NATO, například v Pobaltí, s cílem otestovat rychlost a tvrdost reakce Aliance,“ uvedl.
Rusko chce podle Koudelky podobně jako dříve Sovětský svaz dosáhnout svých cílů bez ohledu na oběti z řad svých občanů, svých přátel nebo nepřátel. „Musíme si uvědomit, že po mnoho let sovětské a ruské zpravodajské služby studují západní země, slabosti našeho demokratického systému a jsou připraveny zaútočit přesně tam, kde bude efekt největší,“ uvedl.
Rusko není dost silné, aby porazilo Západ vojensky nebo ekonomicky, proto dělá vše pro to, aby ho rozdělilo a oslabilo. „Nesmíme se nechat rozdělit, ale naopak musíme postupovat společně s maximální tvrdostí a silou, protože Rusko rozumí právě jen síle. Musíme se naučit nakreslit jasné a nepřekročitelné červené linie a na jejich dodržování trvat,“ dodal.
Šéf kontrarozvědky ocenil kroky bývalých vlád Andreje Babiše (ANO) a Petra Fialy (ODS), které vedly k redukci počtu ruských zpravodajců s diplomatickým krytím v Česku. „Znamenaly zásadní zvýšení naší bezpečnosti a obě vlády si tím vysloužily masivní dezinformační útoky vedené proruskými servery a ruskou pátou kolonou u nás,“ uvedl Koudelka.
Za neuvěřitelné označil přetrvávající zpochybňování zapojení ruské tajné služby GRU do výbuchů v muničních skladech ve Vrběticích. Hybridní válka, která se projevuje vedle toho i útoky na ukrajinské uprchlíky či zpochybňováním protiruských sankcí, má za cíl polarizovat společnost a oslabovat naši důvěru v demokracii a státní instituce, řekl Koudelka.
Rusko podle Koudelky vyhrožuje přímými útoky, posílá teroristy s cílem rozsévat strach a nejistotu a zapalovat majetek. „A tihle lidé nám říkají, že nejlepší je nepřipravovat se na obranu země, sklopit hlavu a podvolit se,“ uvedl. Za barbarský označil víkendový útok ruské armády na ukrajinská města. „Opět názorně ukázal, čeho jsou Rusové schopni, jak pohrdají životy civilistů a jak by se chovali u nás, kdyby dostali příležitost,“ uvedl. Rusko v noci na neděli zaútočilo na Ukrajinu hypersonickou raketou středního doletu Orešnik, vyslalo také na 600 dronů a 90 raket a střel.
Írán stojí za vážnými kyberútoky
V souvislosti s konfliktem v Íránu řekl, že nejednotnost NATO nevyslala dobrý signál. „K vojenskému útoku proti Íránu došlo až po mnoha pokusech o mírové řešení situace. Zpravodajské služby USA a Izraele opakovaně varovaly, že Írán může být již poměrně blízko výrobě jaderné zbraně a všichni asi chápeme, že něco takového by zásadním způsobem změnilo poměr sil v regionu,“ řekl Koudelka. Znamenalo by to životní hrozbu pro Izrael, ale také pro mnohé arabské sousedy Íránu, dodal.
Íránská blokáda Hormuzského průlivu má značný dopad na světovou energetickou bezpečnost a ukazuje, na co by si troufnul Írán, pokud by byl vyzbrojený a posílený jadernou zbraní, konstatoval Koudelka. „Tedy americký zásah bychom měli chápat právě v těchto závažných souvislostech,“ uvedl.
Mezi západními spojenci je podle Koudelky existenčně nutná co nejužší spolupráce. „Pak nikoho z nás nemůže uklidnit nesoulad, který konflikt mezi USA a Íránem přinesl v podobě poněkud nejednotného přístupu členských zemí NATO. Za současné globální bezpečnostní situace to nevyslalo zrovna pozitivní signál o společné síle a jednotě a já to považuji za chybu,“ dodal.
V tomto kontextu považuje za správné, že Česko nabídlo pro zajištění bezpečnosti Hormuzského průlivu pasivní radar. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) to bude ve chvíli, kdy se tam situace zklidní. „Není vůbec podstatné, že jde o pomoc více méně symbolickou, my jsme se tím postavili na stranu našeho nejsilnějšího spojence, kterému jsme zároveň vyslali signál, že i my v Evropě očekáváme, že se Spojenými státy můžeme nadále počítat, a to Američané vnímají velmi citlivě a nezapomenou to,“ uvedl šéf kontrarozvědky.
Írán podle Koudelky stojí za vážnými kyberútoky a za dlouhodobou masivní vlivovou a dezinformační kampaní proti Izraeli. „Cílí na část veřejnosti v zemích Evropy a USA a je jednou z příčin velkých protiizraelských protestů a demonstrací, kterých jsme svědky. Je to také jeden z impulsů pro nárůst levicového propalestinského hnutí v mnoha evropských zemích včetně České republiky,“ dodal Koudelka.
V Česku tento jev vygradoval v březnu do podoby žhářského útoku na halu zbrojní firmy LPP Holding v Pardubicích. Požár způsobil škody za stovky milionů korun. „Jde o jev, který, pokud ho nedokážeme zastavit včas, má potenciál v budoucnu přerůst ve vznik levicových teroristických skupin, tak jak si to pamatujeme ze 70. a 80. let (20. století) v západní Evropě,“ varoval.
