Hlavní obsah

Špatný spánek vede k Alzheimerově chorobě i nemocím srdce, varuje vědec

Foto: Profimedia.cz

Alzheimerovu chorobu má potvrzenou přes 50 milionů lidí na světě, skutečně nemocných ale bude pravděpodobně ještě více.

Reklama

17. 9. 15:40

O propojení srdce, spánku a rozvoji neurodegenerativních chorob toho vědí vědci čím dál víc. Proč vede narušený spánek k poruchám kognitivních schopností, řešili i na mezinárodní konferenci v Praze.

Článek

Podle amerického vědce a kardiologa Virenda Somerse jsou rizikové faktory Alzheimerovy choroby totožné s těmi, které ovlivňují také statistiky kardiovaskulárních onemocnění.

Kromě obezity či vysokého krevního tlaku hraje důležitou roli také spánek. Ten se do popředí vědeckého zájmu v posledních letech dostává čím dál častěji.

Odpověď na otázku, proč právě kvalita spánku může ovlivnit rozvoj neurodegenerativních poruch, se podle Virenda Somerse ukrývá v pochopení fungování glymfatického systému.

Jde v podstatě o cévní detoxikační systém mozku, který je klíčový pro jeho každodenní „očistu“ a který funguje pomocí sítě kanálků v mezibuněčném prostoru.

Seznam Zprávy pro ukrajinské běžence

Znáte nějaké ukrajinské běžence? Máte je ve svém okolí? Nasdílejte jim důležité informace, které pro ně připravují Seznam Zprávy, například o očkování proti covidu.

„Jde o kanál cév, které se otevírají, když spíte. A otevírají se zejména během hlubokého spánku, v takzvané čtvrté fázi. Právě při hlubokém spánku se mohou kanály zcela otevřít a vymýt veškerý metabolický odpad z prostorů mezi mozkovými buňkami, a to včetně amyloidu beta,“ uvedl vědec z americké Mayo Clinic během konference zaměřené na neurodegenerativní choroby a jejich výzkum.

Právě hromadění této látky z mozku je podle hypotézy spojeno s rozvojem Alzheimerovy choroby a dalších neurodegenerativních onemocnění.

„K většině této glymfatické očisty dochází během spánku s pomalými vlnami, a to pravděpodobně kvůli poklesu noradrenalinu. Pokud tedy nespíte hluboce, pak se váš mozek odpadu zbavuje v menší míře,“ vysvětluje Somers.

Problém je podle vědce v tom, že se kvalita i délka hlubokého spánku spolu s věkem zkracuje.

„Pravděpodobně tak budete mít méně příležitostí k odstranění beta amyloidu a dalších odpadních produktů. Jak stárnete, ubývá také průchozích kanálků. U lidí s Alzheimerovou chorobou potom pozorujeme nejen horší průchodnost kanálků, ale také celkově větší hromadění amyloidu beta,“ dodal vědec.

Nebezpečná apnoe

Problémem je podle vědců i chronické narušování spánku. Už dříve na to upozornila třeba studie amerických vědců publikovaná v časopise Annals of Neurology. Ti bez ohledu na věk u lidí sledovali, jak se kvalita spánku odráží na hodnotách amyloidu beta.

Došli přitom k závěru, že chronicky narušovaný spánek skutečně může zvyšovat riziko Alzheimerovy choroby právě kvůli zvýšeným hodnotám této odpadní látky.

Také v souvislosti s tím vědci varují před dopady obstrukční spánkové apnoe. Jde o poruchu, při níž dochází k opakovaným zástavám dechu během spánku a k následnému snížení saturace kyslíku v krvi. Hlavními příznaky jsou chrápání a nadměrná denní spavost.

Foto: Wikipedia Commons

Degenerativní změny na mozku u pacientů s Alzheimerovou chorobou.

Porucha je spojována s vysokým krevním tlakem, fibrilací síní, mrtvicemi, selháními srdce a poklesem kognitivních schopností.

„Právě tato hypoxémie, tedy pokles koncentrace kyslíku v krvi, má dlouhodobý vliv na srdce a mozek. Spánková apnoe a poruchy spánku jsou vcelku základní příklad propojení srdečních a mozkových chorob,“ dodal k věci Virend Somers.

Pozor na šlofíky

Řada lidí je zvyklá nekvalitní noční spánek kompenzovat podřimováním přes den. Rozruch však nedávno vyvolala studie, která upozorňuje, že i podobné šlofíky mohou být varovným signálem.

Závěry vědci vyvodili z výsledků několikaletého sledování kognitivních schopností u asi tisícovky seniorů. Dospěli přitom k závěru, že zvyšující se doba denního podřimování souvisí s vyšší pravděpodobností vzniku mírné kognitivní poruchy nebo Alzheimerovy choroby.

Účastníci výzkumu, kteří si zdřímli více než hodinu denně, měli celkově o 40 procent vyšší riziko vzniku Alzheimerovy choroby než ti, kteří si zdřímli méně než hodinu denně. A lidé, kteří si zdřímli alespoň jednou denně, měli o 40 procent vyšší riziko vzniku Alzheimerovy choroby než ti, kteří si zdřímli méně než jednou denně.

Podle autorů může být pocit stále větší ospalosti během dne časným příznakem toho, že v mozku probíhají změny, které jsou předzvěstí demence.

„Hlavní závěr je, že pokud jste nebyli zvyklí podřimovat a všimli jste si, že začínáte být přes den více ospalí, může to být signál zhoršujícího se kognitivního zdraví,“ uvedla psychiatrička Yue Leng z Kalifornské univerzity v San Francisku.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované