Hlavní obsah

Hřib popudil majitelku penzionu. „Ubytovali uprchlíky na divoko,“ kritizuje

Foto: Profimedia.cz

Půl roku pomáhají státu zvládnout nápor válečných uprchlíků. Kompenzace ale stále podnikatelé-ubytovatelé neobdrželi ani za první měsíce (ilustrační snímek).

Reklama

aktualizováno •

Ubytovatelé, kteří v Praze poskytli azyl válečným uprchlíkům, se ani začátkem září nedočkali státní finanční podpory. Primátor viní systém, ale částečně i ubytovatele, kteří podle něj nenabídli ubytování přes asistenční centrum.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Urgují, ptají se a zjišťují, kdy přijdou od pražského magistrátu první peníze, které jim mají alespoň částečně kompenzovat ztráty za to, že od jara zdarma poskytují přístřeší válečným uprchlíkům z Ukrajiny.

Nárok mají na státní podporu 250 korun za osobu na den a Praha k tomu slibovala dodatečných až 140 korun na osobu.

„Pořád doufám, že aspoň těch státních 250 korun budu dostávat,“ říká pražský hoteliér. Podobně jako další se v aktuální fázi dojednávání bojí zmiňovat své jméno a název ubytovacího zařízení – obává se, že rázem by místo peněz mohly dorazit kontroly.

V rámci kompenzací už magistrátu zaslal dvě faktury za ubytování v březnu a dubnu, celkově mu jde o částku kolem 300 tisíc korun. Faktury jsou už několik týdnů po splatnosti a peníze stále neobdržel. „Máme slíbeno, že v nejbližších dnech by to mohlo proběhnout,“ doufá hoteliér.

A poté pošle faktury za další měsíce, uprchlíci u něj bydlí dosud.

Redakce Seznam Zpráv je v kontaktu s více než dvacítkou pražských ubytovatelů: od penzionů a hotelů přes církevní objekty až po k bydlení upravené spíše kancelářské prostory. Více jak půl roku od začátku války stále nedostali proplacenou ani korunu.

Přetahovaná s magistrátem o státem garantovaných 250 korun na osobu

Ubytovatelé v kategorii právnické osoby a podnikatelé nemohou žádat jako solidární domácnosti o státní příspěvek napřímo, ale zprostředkovaně přes kraje či pražský magistrát. Právě v Praze se ale podnikatelé potýkají s problémy:

Navíc smlouvy platí jen do konce srpna, následně je bude magistrát prodlužovat pomocí dodatků ke smlouvě. Důvod? Od září už nebude Praha proplácet 140 korun nad rámec státní pomoci:

„Jsme pořád optimisti, že město dodrží slib a přispěje. Dnes ráno jsem to zkoušel urgovat. Lidi ubytováváme dál. A teď ta hrůza s těmi energiemi,“ obává se provozní pražského statku, který poskytovává ubytování více jak dvaceti ukrajinským uprchlíkům. Má strach své jméno zmiňovat i kvůli současným protiukrajinským náladám ve společnosti.

„Před hodinou jsem kontrolovala účet a žádné peníze jsem tam neměla,“ hlásí majitelka penzionu, která ubytovala původně čtyřčlennou rodinu a usiluje za první měsíce o kompenzace řádově v desítkách tisíc korun.

Z ankety mezi dvacítkou ubytovatelů vyplývá, že větší část z nich stále uprchlíky ubytovává. Některým dosud chybí úvodní smlouva s Prahou, bez které nelze o peníze žádat. Další už poslali faktury za první měsíce. Společné mají jedno - v září stále nemá nikdo vyplacenou ani korunu.

(Aktualizace: první dva ubytovatelé, s kterými je redakce v kontaktu, dostali v den zveřejnění článku první peníze na svůj účet a aktuálně řeší, jak to bude s proplácením kompenzací za květen a dál.)

Uprchlíky z Prahy nevyháníme, ubezpečuje primátor

Nejistota už přivádí některé ubytovatele ke spekulacím. Třeba že Praha se průtahy snaží část uprchlíků vypudit. To pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti) vylučuje a z průtahů viní státní informační systém humanitární pomoci nazvaný HUMPO.

„Úzkým hrdlem je HUMPO, každý uprchlík tam musí být zavedený a ověřený, jinak nelze vyplatit 250 korun od státu. Takže k tomu nemůžeme přilepit ani městských 140 korun navýšení. Je to bohužel věc, která jde pomalu,“ reaguje primátor a zmiňuje, že se Praha snažila párování dat zautomatizovat, ale nepodařilo se to.

Výsledkem tak je, že z 210 žádostí ubytovatelů o kompenzace není 68 ještě ani schválených. Polovinu z nich má ovšem Zdeněk Hřib podepsat ještě v tomto týdnu, zbylou v příštím.

Podle primátora je ale chyba i na straně ubytovatelů. Problémy podle něj mají jen ti, kteří pomáhali uprchlíkům a až poté začali řešit smlouvu s magistrátem. „Skupina, která začala ubytovávat na divoko, aniž by nám cokoliv řekla, a potom podávali žádosti zpětně o proplácení, tak ty doprocesováváme,“ brání se Hřib.

Označení „na divoko“ ale ubytovatele popudilo. „Byla to situace, kdy nikdo nic nevěděl. Oslovila nás městská část. V tom zděšení z války a jak lidé utíkali, tak jsem řekla, že se o ně samozřejmě postaráme. Tomu pan primátor říká ubytovat na divoko?“ reaguje majitelka penzionu.

Zdeněk Hřib v rozhovoru pro Seznam Zprávy také vysvětlil, proč už Praha nebude ubytovatelům od září nadále slibovat doplacení dalších 140 korun nad rámec státního příspěvku. „Budeme čelit bezprecedentní energetické krizi a jenom u škol máme zálohy o půl miliardy vyšší. Takže peníze musíme směřovat jinam,“ řekl primátor a dodal, že chápe, že podobné problémy řeší i ubytovatelé.

„Žádal jsem premiéra Petra Fialu, ať k tomu zaujme nějaké stanovisko, a dostali jsme k tomu jalovou odpověď,“ dodává pražský primátor.

S válečnými uprchlíky až do zkrachování

Oslovení ubytovatelé připouští, že zdlouhavé několikaměsíční vyjednávání o proplácení státem garantovaných 250 korun na osobu a den je dostává do existenčních potíží.

„Samozřejmě, že mi to dělá problémy. Kdybych měl na účtu miliony, tak je mi to jedno, ale já je tam nemám,“ zmiňuje pražský hoteliér.

Majitelka penzionu mluví o tom, že nejspíš bude muset ukončit činnost. „Jsem v podstatě v situaci, že začátkem topné sezony budu muset zavřít a nevím, kam rodinu dám. Nemůžu zapnout plynový kotel, protože nebudu mít peníze na doplatky,“ říká podnikatelka a vysvětluje, že má malý penzion, kde ukrajinská rodina vyblokovala zhruba čtvrtinu kapacity.

Vysvětluje, že před rokem platila za megawatthodinu tisíc korun, aktuálně platí 4800 korun a na obzoru je zdražení na osm tisíc za megawatthodinu.

Podnikatelce proto vadí, že není vůbec jisté, jestli dostane dříve slibovaných 140 korun, které měla Praha ubytovatelům přispívat nad rámec 250 korun od státu. „Nikde jsem se nedozvěděla, co má člověk splnit, aby těch 140 korun dostal. Když o tom na jaře mluvili, tak ve smyslu, že v Praze jsou ceny vyšší. A to ještě nebylo tohle harakiri s energiemi,“ říká majitelka penzionu a dodává, že před létem byla pouze vyzvána, ať vyjmenuje, co dělá nad rámec ubytování, aby si příplatek od Prahy zasloužila.

Zároveň ale podnikatelka připouští, že nemá srdce říct uprchlíkům, které ubytovává, aby odešli. Nechá je tam až do úplného zavření objektu, a to může kvůli energiím s příchodem zimy nastat.

Reklama

Doporučované