Článek
Opatření proti druhé vlně koronaviru mohou poškodit ekonomiku. Zasahují právě do těch citlivých oblastí, které byly oslabeny při první vlně.
Dopady druhé vlny popsala Česká národní banka (ČNB) v alternativním scénáři ekonomického vývoje už v květnu, v době vrcholící jarní vlny covidu-19. „My stále doufáme a zatím nemáme nějaké důvody, abychom ten bývalý alternativní scénář začali považovat za hlavní scénář,“ připomněl temnou vizi guvernér Jiří Rusnok po zasedání bankovní rady ČNB tento týden ve středu. Dodal, že pokud se budou poměry blížit situaci na jaře, „tak se tomu scénáři bohužel trochu budeme blížit“.
Květnová předpověď České národní bance vyšla do té míry, že základní scénář, podle kterého se letos ekonomika propadne o osm procent HDP, dosud její experti nerevidovali. V tom ohledu Česko patří spíše k více postiženým zemím, protože například Německo podle úterní prognózy výzkumného ústavu Ifo očekává propad „jen“ o 5,2 procenta. Autor nečekaně optimistické předpovědi Timo Wollmershäuser ovšem upozorňuje, že nejistota předpovědi je značná, „protože nikdo neví, jak bude dále probíhat pandemie koronaviru, případně jestli dojde k tvrdému brexitu nebo obchodním válkám“.
Alternativní čili černý scénář
Alternativní scénář, o kterém mluvil guvernér Rusnok, ukazuje naopak Čechům ještě horší možnost. Pokud „koncem letošního roku zasáhne Evropu druhá vlna pandemie“, a pokud budou po dobu dvou měsíců „v podstatně menším měřítku“ zavedena obdobná vládní opatření jako na jaře, pak může ztráta tuzemské ekonomiky dosáhnout 13,5 procenta HDP, v přepočtu na koruny přes 750 miliard. Centrální banka podle mluvčí Petry Vodstrčilové alternativní scénář zatím neaktualizovala. Teď se však zdá, že vláda některé předpoklady, aby se temná předpověď mohla naplnit, svými posledními kroky postupně naplňuje.
Co se může stát, pokud vláda zavede hygienická opatření při druhé vlně, popisuje ČNB jen obecně. Prodlouží se období nejistoty, proto také „poklesne mobilita obchodu, utlumí se pohyb osob a kapitálu, vlivem malé propustnosti hranic se omezí propojenost jednotlivých zemí“, stojí v květnové prognóze s tím, že dojde k častějším krachům a zvýšení cen vinou nedostatečné nabídky.
Přesnější obraz nabízí studie norské vlády o dopadech první vlny koronaviru. V Norsku ekonomika v kritických jarních týdnech zpomalila o 15 procent, třetinu z toho měl na svědomí výpadek zahraničního obchodu. Zbylé dvě třetiny způsobila karanténní opatření norské vlády. Tři procenta poklesu HDP má na svědomí zavření základních a mateřských škol, protože rodiče nemohli pracovat. Poloviční náklady mělo omezení provozu restaurací a kulturních zařízení, zhruba stejně uškodil přechod na home office, ve kterém se podle norských expertů snižuje produktivita. Omezení výuky na univerzitách, utlumení sportu a cestování za hranice mělo podle studie menší dopady.
Rusnok: Dvakrát měř
Také v Česku se mohou náklady na zmíněná opatření v kritickém jarním období počítat v desítkách miliard, tedy procentech ekonomického výkonu v daném měsíci. Při probíhající druhé vlně Česko přechází na doporučení hygieniků znovu na home office, omezil se rovněž provoz restaurací. K ekonomickým ztrátám během druhé vlny proto nepochybně dojde. Mohou být srovnatelné s jarní uzávěrou, pokud se nepodaří udržet provoz základních a mateřských škol. Ministr zdravotnictví Roman Prymula prozatím radí jen k mírnému omezení výuky. Proti tomu se také díky rychlejšímu zotavení německé ekonomiky nemusí Česko bát dalších ztrát z poklesu zahraničního obchodu.
Guvernér Rusnok upozorňuje, že další opatření proti koronaviru je třeba dobře promyslet. „Za suchými čísly jsou životy lidí. Pokud nebudeme mít HDP, nebudeme mít rozpočtové příjmy, nebudeme mít ani na to, aby se lidé mohli léčit na jiné nemoci, nebudeme mít na to, aby školství mohlo naplňovat svou misi,“ uvedl na tiskové konferenci.
