Hlavní obsah

Druhá vlna covidu? Možná už jsme na začátku, říká Roman Prymula

Foto: Profimedia.cz

Epidemiolog Roman Prymula upozorňuje, že nárůst nových případů nemoci covid-19 se nesmí změnit v exponenciální.

22. 7. 13:48

Situace okolo nemoci covid-19 se v Česku i po Evropě nadále zhoršuje. Podle epidemiologa Romana Prymuly lidé nesmí zapomínat na základní protiepidemická pravidla.

Článek

Počet potvrzených případů covidu-19 v Česku v úterý stoupl o 212, nejvíce od 28. června. Aktuálně je tak v zemi nemocných přes 5 000 lidí.

O uplynulém víkendu přitom počet aktuálně nemocných přesáhl dosavadní maximum zaznamenané v dubnu, kdy platil stav nouze a jarní nástup epidemie byl na vrcholu. Nyní počet nemocných neustále roste a odstup od dubnového maxima se den ode dne zvyšuje směrem vzhůru.

Kromě toho aktuálně neklesají ani denní přírůstky nových případů, drží se nad stovkou, v úterý dokonce překročily zmiňovanou hranici dvou stovek.

V Moravskoslezském kraji už platí citelná omezení pro občany, v Libereckém kraji, kde jsou další vážná ohniska nákazy, byly v nemocnicích a sociálních zařízeních od tohoto pátku nařízeny povinné roušky.

„Teď je opravdu riziková doba,“ říká vládní poradce pro zdravotnictví a výzkum Roman Prymula, jedna z hlavních autorit v souboji s epidemií.

Hlavní události letní vlny epidemie sledujeme online:

V Česku v úterý přibylo přes 200 nových případů koronaviru, v poslední době přibylo i jednotlivých ohnisek. Jak situaci hodnotíte?

Že jdou čísla nahoru a že jdou nahoru v celé Evropě, vidí asi každý. Jediné, co můžeme dělat, je nedopustit exponenciální nárůst a ohniska dostatečně rychle monitorovat a izolovat.

Daří se to?

V Karviné se to úplně nepovedlo. Tam se nechalo ohnisko rozrůst a to samozřejmě potom znamená velké riziko šíření ve vlastní populaci. Že tady nyní nárůsty jsou, je zřejmé. Bohužel si tedy musíme dávat pozor, abychom se nedostali do exponenciálního růstu, který je vidět třeba v Izraeli. Znamená to, že by se lidé měli zamyslet sami nad sebou a začít dodržovat aspoň elementární věci. V jiných zemích tomu tak je.

Proč to podle vás není v Česku?

My jsme neprošli nějakou dramatickou vlnou, podařilo se to zastavit úplně v zárodku, takže si řada lidí myslí, že epidemie neexistuje. Ale tam, kde proběhla – ve Francii nebo Německu – tak se lidé snaží minimálně dodržovat vzdálenosti, a když nemusí, nepřibližují se do těsného kontaktu. To u nás zmizelo. A je v tom velké nebezpečí. To je to, co lidem vyčítám – že jdeme ode zdi ke zdi. Jednou jsme schopni dodržovat všechno, děsit se a být doma zalezlí a potom najednou všechno odhodíme a myslíme si, že nic neexistuje. Teď je opravdu riziková doba.

Takže pomůže návrat k základním hygienickým pravidlům? Nechovat se tak, jako by byla situace normální?

Situace určitě normální není. Když se opatření rozvolní, zákonitě musí přijít nárůst. Jinak bychom to zavírali nesmyslně a nemělo to valnou cenu dělat, protože by se neovlivnila epidemie. Je ale vidět, že se velmi výrazně ovlivnila plošnými opatřeními, a teď, když se rozvolňují v celé Evropě, dochází k určitému nárůstu. Ale ten musí být kontrolovaný. Zatím ta druhá vlna ani zdaleka není ve všech zemích, ale tam, kde je, to jasně vidíme – například Izrael, Austrálie a Rumunsko. Tam je ten nárůst markantní.

Křivka nakažených nemocí covid-19 v Česku stoupala, následně klesla a teď zase stoupá. Je to druhá vlna, nebo ne?

Trochu to tak vypadá, ale neusuzuji na to, že je v zemi určitý počet nemocných v populaci, protože ten je ovlivněn řadou faktorů – třeba kritérii, jestli daného člověka po 14 dnech pustíme a budeme říkat, že už není infekční. Nebo ho budeme držet do doby, co bude virus vylučovat. V tuhle chvíli máme podstatně méně klinicky závažných forem. Ty jsou zhruba na třetině toho, co bylo na vrcholu, když se zavedla nejpřísnější opatření. Takže v tomto smyslu nemám problém s tím, že by tady měla být druhá vlna, ale možná už jsme na začátku. Protože pokud by tohle pokračovalo, tak je to jakási předzvěst možného nárůstu.

Pokud se to však podaří stabilizovat a my budeme mít jenom lineární přírůstky, není třeba se znepokojovat, protože nároky na systém nějak dramatické nebudou. Ale pokud bychom se dostali do situace, kdy tady budeme mít 100 případů, 150, 300 a takhle to poleze nahoru, je to obrovsky nebezpečné, protože to znamená, že tu epidemii nekontrolujeme. A mohlo by se stát, že by se systém přesytil z hlediska kapacity jednotek intenzivní péče.

Není ale situace nyní složitější pro hygieniky? Zatímco v březnu měl každý nemocný jen několik málo kontaktů, teď jsou to desítky.

Ano. Dříve, když tady byl zámek, se lidé s nikým téměř nestýkali, takže bylo poměrně jednoduché říci: potkal jsem se s těmito třemi lidmi a dva z nich jsem schopen označit, protože na ně mám kontakt. Teď, když mám kontaktů třeba šedesát nebo sto, je nesmírně komplikované je zjišťovat. Když máte za den dvě stě nových případů a každý z nich má padesát až sto kontaktů, je to problém.

Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Doporučené