Článek
Evropské automobilky by i po roce 2035 mohly nabízet auta se spalovacími motory, ale budou muset kompenzovat jejich emise. Vedle syntetických paliv na to mají využít třeba ocel vyrobenou pomocí vodíku.
Koncernům se tím spíš vyplatí vsadit na alternativní auta, která nespoléhají čistě jen na benzin nebo - zcela výjimečně - také na naftu.
Materiály Evropské komise zmiňují celkem čtyři typy pohonu, který vedle elektromobilů a vodíkových aut zůstanou povolené. I když jim bude vyhrazená jen okrajová část trhu, a to nanejvýš 10 procent.
Mají to být: klasická auta, plug-in hybridy, mild hybridy a pak takzvané range extendery. V české terminologii se jim říká „prodlužovače dojezdu“ anebo „sériové hybridy“.
O co jde?
Range extendery jsou auta, která využívají spalovací motor čistě jen na dobíjení baterie. Samotný pohon zajišťuje výhradně elektřina. Benzin je tak v podstatě jen palivo pro malý generátor, díky kterému výrazně roste dojezd elektroauta.
V současnosti tyto vozy potkáme hlavně na silnicích v Číně. Pouze ojediněle se na ně dá narazit i v Evropě – technologii využívaly některé starší modely BMW i3 anebo Chevrolet Volt. Ani jeden u evropských zákazníků příliš nebodoval.
Čínské značky ale původní řešení zdokonalily a některé jejich modely teď s pomocí benzinu zvládnou ujet bez zastávky i přes 1000 kilometrů. A nemusí jít nutně jen o prémiové vozy. Prodlužovačem dojezdu je vybavený třeba i relativně dostupný sedan BYD Seal.
Zatímco Číňané si v téhle technologii budují náskok – podobně jako u bateriového pohonu – západní značky ji ponechávaly stranou. Částečně to mohlo být právě i proto, že s ní dosavadní plány EU nepočítaly a v roce 2035 měl v Evropě původně skončit třeba i prodej nových hybridů.
Politika se ale mění. A automobilové koncerny by se mohly o range extendery znovu zajímat.
„Ano, u části výrobců to čekat lze – hlavně u větších vozů a mimo Evropskou unii. Vidíme i konkrétní oficiální projekty, například u pick-upů v USA, a zároveň dodavatelé připravují modulární řešení, která mohou zkrátit vývoj a usnadnit integraci,“ řekl SZ Byznys Zdeněk Dušek, partner odpovědný za poradenství pro automobilový a výrobní sektor ze společnosti EY.
Podle Duška ale využití přímo v Evropě bude jen omezené. Smysl prý dává jen v některých segmentech. Na relativně malém kontinentu s vybudovanou infrastrukturou je ostatně těžké najít někoho, kdo vyloženě potřebuje mít dojezd přes tisíc kilometrů bez jediné zastávky.
Sériové hybridy nabídne Ford, uvažují o nich i Němci
Sázku na range extendery už veřejně potvrdila automobilka Ford. Ta výrazně omezí investice do bateriových aut a v Evropě vymyslela kompromis – s výrobou malých elektromobilů jí pomůže Renault, který k tomu využívá i blíže neurčené partnery z Číny.
Ford se mezitím vrhne na alternativní pohony. A jedním z nich má být právě sériový hybrid.
Ten v očích zákazníků může mít úspěch i díky psychologickému efektu – s benzinovým generátorem by mohla odpadnout takzvaná „dojezdová úzkost“. Tedy strach, že autu někde po cestě dojde elektřina.
Tento fenomén je důležitý hlavně při rozhodování zákazníků, jestli má vůbec smysl přejít na elektromobily. Jejich řidiče totiž tyto obavy rychle opustí – alespoň podle studií z bostonské MIT anebo Technické univerzity v Chemnitz.
Získání těchto zákazníků je pro automobilky důležité. A podle informací agentury Bloomberg proto nad range extendery přemýšlejí i velké německé koncerny.
Volkswagen údajně zvažuje, že by technologii nabízel ve vybraných SUV a sedanech, určených pro evropský a americký trh. Finální rozhodnutí se mělo odvinout právě od toho, jestli EU ustoupí od úplného zákazu spalovacích motorů a otevře cestu k novým řešením. Zatím Volkswagen žádnou změnu strategie nepotvrdil.
To samé platí taky o BMW, které sází na rozmanitost pohonů. Na rozdíl od jiných výrobců skončilo s tím, že by se vizuálně lišily jeho elektrické a klasické modely. O tom, co má být „uvnitř“, si už má rozhodnout zákazník. A tomu by se prý mohla kromě čistě spalovací, hybridní nebo bateriové varianty výhledově nabídnout právě i volba prodlužovače dojezdu.
Podle Bloombergu to přichází v úvahu u největších modelů, jako jsou limuzíny řady 7, anebo SUV X5. Poskytují totiž dostatek prostoru na velké baterie i na benzinový generátor.
Řešení by mohly využít i jiné velké koncerny. V předběžných plánech s ním pracuje třeba i Renault anebo Stellantis – i když ten jej hodlá primárně nabízet v USA, kde trhu vládnou spíše velké vozy.
