Hlavní obsah

Firem na prodej přibývá. Kdo neměl rezervy, zápasí o život, říká byznysmen

Foto: BR Group

Rudolf Bochenek.

Reklama

21. 11. 2022 8:41

Ostravský průmyslník Rudolf Bochenek v posledních letech kupoval jednu plastikářskou firmu dodávající pro autoprůmysl ročně. S rozšiřováním své divize automotive už ale končí. Motor české ekonomiky podle něj ztrácí perspektivu.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Rudolf Bochenek je znám hlavně jako majitel továrny na lana Lanex v Bolaticích na Opavsku. Ostravský průmyslník má ale širší záběr, jeho skupina BR Group v posledních letech rostla hlavně v oboru plastikářských dílů. Jen od roku 2019 přikoupil Bochenek ke své první plastikářské firmě PF Plasty celkem tři další podniky z oboru – Forez, IPG Plasty a Montix.

Další růst v automotive ale už majitel BR Group neplánuje, i když k tomu dnes má prostor jako nikdy dřív. Důvodem je začínající krize.

„Skoro každý den dostávám nabídku na odkoupení nějaké plastikářské firmy. Prodávají se, protože už ‚dýchají přes stéblo‘,“ říká Bochenek.

Plastikářská branže se podle něj po sklářích či výrobcích stavebních hmot ocitá mezi prvními oběťmi rozjíždějící se krize. Jde totiž o výrobu náročnou na spotřebu energie. V oboru je konkurence, marže jsou nízké.

Rudolf Bochenek a BR Group

Bývalý ředitel státních Štěrkoven a pískoven v Dolním Benešově začal byznysovou kariéru jejich privatizací. Vybudoval velkou betonářskou firmu, kterou prodával krátce před finanční krizí. Později koupil bolatickou továrnu na lana Lanex a začal stavět novou skupinu BR Group.

BR Group dnes zastřešuje 11 firem a člení se do tří divizí: plastikářské, textilní a strojírenské.

Letos čeká obrat 5 mld. Kč a provozní zisk EBITDA kolem 300 mil. Kč. V roce 2023 má obrat stoupnout k 5,3 miliardy, EBITDA cílí na 400 mil. Kč.

Téměř polovinu tržeb BR Group tvoří dodávky pro autoprůmysl. Jde především o plastové díly a lisované kovové díly. Zákazníky jsou tuzemské automobilky, BR Group ale také exportuje do Evropy, do Mexika, Jižní Ameriky a částečně do Asie.

„Trh se čistí, každý týden slyším, že nějaká středně velká nebo menší plastikářská firma končí, protože ‚cashově‘ není schopná situaci utáhnout. Je velká nabídka na prodej takových firem, ale pořád za příliš vysoké ceny. Většina podnikatelů pořád počítá s tím, že se prosperita vrátí. Ale křivka je neúprosná,“ vysvětluje ostravský byznysmen.

Sám s dalšími nákupy výrob pro automotive už moc nepočítá. „Kdybych měl dnes rozšiřovat naši divizi automotive, musela by se nabízet nějaká mimořádná příležitost k akvizici. Zato bych se nebránil rozšiřování sektoru průmyslového textilu či strojírenství, tam bych naopak posílení viděl rád,“ líčí. Textilní branže ho zajímá hlavně proto, že ve střední Evropě tato výroba vymírá: „Nemohu a nechci nakupovat polotovary v Turecku nebo Indii.“

Automotive pod tlakem

Bochenek netají určitou skepsi vůči dalšímu osudu automobilového průmyslu v Česku. „Jistě, silní výrobci se z krize otřepou. Otázka je, co s oborem udělá přechod k elektromobilitě,“ obává se.

Podle Bochenka je plánované tempo odchodu od vozů se spalovacím motorem v Evropě příliš násilné a rychlé. Tlačí na něj jednak říjnová dohoda evropských států na zákazu prodeje nových vozů na diesel či benzin po roce 2035, jednak chystaná nová emisní norma Euro 7. Podle odhadů přechod k elektroautům připraví Evropu o 600 tisíc pracovních míst. A v Česku není zatím jasné, kolik zaměstnavatelů se dokáže na změnu adaptovat.

„Je to příliš rychlý přechod. Domnívám se, že se termín zákazu prodeje nových spalovacích aut stejně nakonec přesune někam k roku 2040. Musíme lidem u elektroaut nabízet i jiné výhody než jen ekologické. Nelze počítat s tím, že budou chtít žít ekologicky a kupovat si elektroauta o milion dražší,“ říká průmyslník.

Domácí automobilový průmysl jako tradiční tahoun české ekonomiky bude podle něj oslabovat. „Jeho podíl na HDP u nás bude zákonitě klesat, musíme najít něco jiného, co by ho zčásti nahradilo,“ říká. A to i přesto, že jeho firmy zaměřené na automotive chystanou změnou zásadně ohroženy nejsou. Dodávají díly hlavně pro světlomety nebo se zaměřují na pokovování plastů a montáže.

Nahromaděné trable

Problémy v automobilovém průmyslu se ale hromadí od začátku covidové pandemie a sčítají se. „Před covidem se výroba pro automotive vždy od ostatních branží odlišovala dlouhodobostí, pravidelností. Zakázky se podepisovaly na pět let, automobilky dokázaly na rok dopředu odhadovat, jaké množství naší produkce budou potřebovat. S covidem to skončilo,“ říká Bochenek.

Vyrábět se ztrátou je cesta do pekel.
Rudolf Bochenek, BR Group

Během pandemie narušily produkci lockdowny v automobilkách, pak se objednávky dílů začaly měnit z týdne na týden, ze dne na den. „Měnily se dokonce i v průběhu jediného dne podle toho, jak se automobilky dostávaly do problémů s dodávkami čipů a dalších dílů, jak podle toho omezovaly výrobu. Bylo to velmi náročné na pružnost dodavatelů, aby se tomu dokázali přizpůsobit,“ vypráví majitel BR Group.

Pravidelnost se podle něj vrací jen pomalu. „Zdaleka nám to zatím neumožňuje dlouhodobé plánování; objemy výroby se navíc snižují. Většina našich plastikářských produktů jde do autosvětel, tady vnímáme výrazný pokles požadavků Škody Auto,“ popisuje.

Ke zmíněným trablům se letos přidává energetická drahota.

Ceny v mlze

„Elektřinu nakupujeme většinou na měsíční bázi. Teď ceny trochu klesly. Například naše firma Forez, která nakupuje na spotovém trhu, teď platí 200 eur za megawatthodinu, ale v létě jsme museli platit i 500 eur. Celkově jsou letošní náklady na energie až desetinásobné – jen Lanex loni platil měsíčně 1,2 milionu korun, letos i 12 milionů měsíčně. U nízkoenergetických výrob, například v našich strojírnách, to není takový problém. Ale třeba u extrudérů, což jsou v Lanexu stroje na výrobu vláken z granulátu, tvoří náklady na elektřinu až 30 procent ceny výrobku. Tam s tím nemůžete moc udělat,“ říká Bochenek.

Přesto posilování své plastikářské divize v posledních letech nelituje. Firmy nakupoval většinou v mizerné kondici, Montix i IPG Plasty se mu už podařilo vytáhnout ze ztrát. Úsporám nákladů pomáhají synergie související se začleněním do holdingu, centrální nákup i sjednocení části služeb pro jednotlivé dcery.

Zároveň ale BR Group převedla část výroby z bolatického Lanexu do sesterské firmy v Polsku, kde jsou levnější energie. „Díky nižším energetickým nákladům v Polsku je finální výrobek konkurenceschopnější,“ říká Bochenek.

„Tam, kde není jiná cesta, musíme výrobu omezit. Vyrábět se ztrátou je cesta do pekel,“ dodává. Někde už BR Group musela sáhnout ke škrtání pracovních míst, celkově snížila stavy o pět procent. Zatím jde většinou o technicko-hospodářský personál a agenturní zaměstnance, výrobní dělníky propouštěla jen textilka Conrop z Bolatic.

Bochenkovi manažeři nyní připravují plán pro rok 2023. „Věříme, že všechny naše plastikářské firmy budou mít větší objemy tržeb a lepší hospodářské výsledky než v letošním rozkolísaném roce. Počítáme s tím, že se v zisku EBITDA dostaneme na úroveň před covidem,“ říká Bochenek. Do propočtů ale BR Group zahrnuje i očekávané příjmy z dotací a podpor, které vláda slibuje pro průmysl.

BR Group počítá zhruba s 50 až 60 miliony korun, které by měla dostat v rámci vládního záchranného plánu pro podniky. „Když to rozdělíme mezi našich jedenáct výrobních firem, je to zanedbatelná částka. V první půli letošního roku jsme si vytvořili určité rezervy, ale pak, když elektřina vyskočila na 500 eur, jsme je za jediný měsíc projedli. Až už nebude z čeho brát, bude to horší,“ říká majitel.

Vláda podle něj zatím vyčkává, kolik domácí firmy snesou, než se začnou pokládat. „Slibovaná dotace je na holé přežití roku 2022, navíc se s ní nedá nic plánovat. Banky už přitom po nás chtějí plány na příští rok. Jak ale můžete kalkulovat ceny, když netušíte, co trh udělá? My máme na příští rok zpracované tři varianty plánu podle ceny energií od 250 po 450 eur za megawatthodinu, ale ona může stát třeba 600 eur,“ stýská si.

Zákazníkům nevysvětlíte, že musíte zdražit, protože platíte za MWh 500 eur. Zvlášť, když v Portugalsku nebo Španělsku výrobci platí stovku.
Rudolf Bochenek, BR Group

Právě firmy, které neměly po covidu „takový podkožní tuk“ jako Bochenkova skupina, teď podle něj zápasí o přežití. Často jde o menší samostatné společnosti – výhodou BR Group jsou různé výroby s různými nároky na energie. Podle majitele teď celému holdingu pomáhá strojařina, která nemá tak vysoké nároky na spotřebu jako plastikařina a textilní průmysl.

Ohrožená konkurenceschopnost

Podle Bochenka je pro přežití českého průmyslu v krizi klíčové, jak se podaří zvládnout ceny energií. U elektřiny vidí hranici únosnosti pro firmy i domácnosti zhruba na 150 eurech za megawatthodinu, tedy níž, než na kolik zastropovala ceny pro malé odběratele vláda. „Vycházím ze zkušenosti z Polska, kde máme jeden výrobní provoz. Mají tam zastropované ceny právě na této úrovni, aktuálně s prodloužením na další dva roky. Je to velký rozdíl oproti podmínkám v Česku – polské firmy mohou plánovat, dávat nabídky, zatímco tady je to problém,“ řekl Bochenek.

Jeho BR Group má hlavní evropské konkurenty v Polsku, kde jsou ceny zastropované relativně nízko, a dále v Portugalsku a Španělsku. Tam se vlády už začátkem léta dohodly s Evropskou komisí na zastropování ceny plynu pro výrobu elektřiny, což ceny proudu srazilo až ke stovce eur za megawatthodinu.

Soutěž je za těchto podmínek podle Bochenka těžká. „České firmy mají odběratele v USA nebo Asii, kde naši produkci žádají díky její kvalitě. Ale zákazníkům nevysvětlíte, že musíte zdražit, protože platíte za megawatthodinu elektřiny 500 eur. Zvlášť, když v Portugalsku nebo Španělsku výrobci platí stovku,“ říká. „My se snažíme zvýšené ceny energie promítnout do ceny výrobků. Řada nákupčích nám nakonec řekne, že to dočasně akceptují, protože od Lanexu nakupují 50 let a vědí, že naše produkce je vysoce kvalitní. Ale nejde to donekonečna.“

Pokud česká produkce bude drahá dlouhodobě, dobré jméno ji nezachrání, situaci podle Bochenka využije asijská konkurence a přebere trhy. „Tady musí přijít komplexní řešení, například nějaká cla, která ochrání evropský trh. A také sjednocení podmínek v Evropě, aby španělské nebo portugalské firmy neplatily za elektřinu 100 eur a Bochenek v Lanexu klidně 500 eur, když na takovou úroveň vyskočí burza,“ říká.

Bochenek zatím nepochybuje, že jeho BR Group očekávaným těžkým obdobím dokáže projít. „Věříme, že po stabilizaci energetických cen vyjdeme z krize jako skupina posíleni. Pokud přežijeme, posílí nás to,“ uzavírá.

Pomoc proti zdražování – Jak zvládnout krizi

Domácnosti a firmy čelí problémům s vysokou inflací a růstem cen energií. Projekt Seznam Zpráv „Jak zvládnout krizi“ vám nabízí praktické informace, jak ušetřit a jak řešit či snížit dopady zdražování.

Mohlo by vás také zajímat:

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované