Hlavní obsah
Velký znak České republiky

Volby do Senátu

Výsledky 2. kola voleb
Sečteno 100 %
Výsledky voleb

Kopřivnická Tatra chystá vodíkové auto. A vlastní výrobu zeleného vodíku

Foto: Profimedia.cz

Moravskoslezský kraj a město Ostrava poptávají první vodíkové autobusy. Ilustrační foto.

Reklama

20. 1. 16:04

V Moravskoslezském kraji se rodí „Hydrogen Valley“. Chystané centrum vodíkového průmyslu a dopravy pohánějí i dotace na modernizaci uhelného regionu.

Článek

Kopřivnická automobilka Tatra Trucks sází na zelenou energetiku. „Společnost zvažuje rozsáhlý investiční projekt do integrované výroby zeleného vodíku v areálu kopřivnické průmyslové zóny. Součástí by byla fotovoltaická elektrárna, lokální zdroj výroby elektrické energie, soustava elektrolyzérů a plnící stanice,“ uvedl pro SZ Byznys Andrej Čírtek, mluvčí skupiny Czechoslovak Group, kam Tatra patří.

Sama Tatra vyvíjí nákladní vůz na vodíkový pohon, momentálně připravuje prototyp. Solární a vodíková energetika by podle Čírtka přinesla významné synergie s tímto projektem. O plánu na soláry a vodíkovou produkci zatím mluvčí nechce sdělovat detaily, protože je v počáteční fázi.

Vodíkové generátory u solárních elektráren vyrábějí elektrolýzou vody vodík v době silného slunečního svitu, kdy je elektřiny nadbytek a její cena klesá až k záporným hodnotám. Naopak v době, kdy výkon obnovitelných zdrojů klesá, se dá z vodíku vyrábět zpětně elektřina. Zařízení pak funguje jako energetické úložiště. Při procesu však dochází k vysoké energetické ztrátě.

Vodík ze solárních přebytků lze také uplatnit v rodící se vodíkové dopravě či průmyslu. Vodíkový pohon se zdá být nejvhodnější náhradou fosilních paliv u nákladní dopravy. Baterie používané v elektromobilech tu nejsou perspektivní, protože náklaďáky a kamiony nemohou trávit na trasách čas u elektrických dobíječek. Navíc by potřebovaly masivní těžké baterie, které by snižovaly přepravní výkon.

„Bateriová elektromobilita není pro Tatru téma, vodík se zdá být z pohledu budoucnosti nejlepší alternativou. Umožní dodržet optimální klíčové parametry. Tedy maximální nosnost vozu a dobu dobíjení,“ vysvětloval technický ředitel Tatry Radomír Smolka na loňské konferenci v ÚJV Řež.

Tatra na továrním polygonu v Kopřivnici zároveň pro další výrobce umožňuje testování jejich vlastních nízkoemisních vozidel. Proto se rozhodla postavit v areálu vlastní elektrickou nabíjecí stanici a také vodíkovou plničku.

Podle informací z byznysových kruhů zvažuje Tatra výstavbu deseti- až dvacetimegawattového solárního parku na střechách svých budov. „S tím by se spojily dvoumegawattové vodíkové generátory, jejich počet by závisel na možnostech odbytu zeleného vodíku,“ řekl SZ Byznys zdroj informovaný o tatrováckých plánech.

V první fázi (než se vytvoří vodíkový trh) podle něj Tatra bude spíše z vodíku vyrábět elektřinu pro vlastní spotřebu nebo dodávku do sítě, později se zapojí do obchodování s vodíkem jako alternativním palivem v dopravě.

Moravskoslezský vodík

V Moravskoslezském kraji, kde letos definitivně končí těžba černého uhlí, je však vodíkových iniciativ více.

Moravskoslezský kraj připravuje veřejnou soutěž na dopravní obslužnost Jesenicka vodíkovými vlaky. Město Ostrava a hejtmanství také vypsaly soutěž na dodávku deseti vodíkových autobusů, které mají začít už v příštím roce jezdit v krajské metropoli a v Havířově. Na dalších deset vozidel chtějí s dodavatelem sjednat opci.

„Od projektu si slibujeme snížení emisní zátěže v regionu. Současně věříme, že investice do vodíku, a tím i do rozšíření portfolia možností pohonů v městské hromadné dopravě, se vyplatí. Principiálně jde o pohon vozidla na elektrickou energii, ve kterou se vodík přímo ve vozidle přetváří. V porovnání s dosahovanou kapacitou energie v bateriích běžných elektrobusů je vodíková kapacita uložená v autobuse vyšší, což umožňuje dosažení denního akčního rádia srovnatelného s autobusy se spalovacími motory,“ vysvětluje Daniel Morys, generální ředitel Dopravního podniku Ostrava (DPO).

DPO chystá také veřejné výběrové řízení na vodíkovou plničku v ostravské čtvrti Hranečník. Sloužit má nejen autobusům DPO, ale i příměstské dopravě a osobním autům. Takové v Ostravě jezdí zatím jediné – vodíkovou Toyotu Mirai si loni pořídil majitel továrny na ocelové tlakové lahve Vítkovice Cylinders Jan Světlík. Auto ale zatím musí vozit k natankování do Vídně.

Světlíkovy vodíkové plány

Sám Světlík má velké vodíkové plány. Také on chce v Ostravě letos ve svém areálu postavit vodíkovou plničku. Společnost Vítkovice, jíž patří pozemky, dodá stavební části a zajistí hlavní technologii, dodavatelem skladovacích systémů na vodík bude Cylinders Holding. „Dodavatele vodíku si vybereme v tendru, který právě dokončujeme,“ dodává šéf Vítkovic Rodan Broskevič.

Vítkovice v minulých letech přišly o dceřiné společnosti zabývající se klasickým energetickým a těžkým strojírenstvím, v rozvoji vodíkového průmyslu vidí novou perspektivu.

Podle náměstka moravskoslezského hejtmana Jakuba Unucky chystají Vítkovice ve spolupráci se skupinou ČEZ vybudování vodíkového skladu, který by umožnil dodávky vodíku pro dopravu i průmyslové aplikace.

„ČEZ kdysi koupil vítkovickou elektrárnu, která se už dříve zavřela. Jsou tam obrovské podzemní nádrže, které by se mohly napustit vodou a v ní by se vodík – když to zjednoduším – mohl skladovat. Technologie je vymyšlená a dává smysl, protože na produkci vodíku ze solárních panelů se nemůžeme vždy úplně spolehnout,“ prohlašuje Unucka.

Je zřejmé, že o vodík v řadě nových aplikací bude zájem. Zatímco dnes se poptávka řeší dodávkou emisního vodíku z fosilních paliv, v budoucnu má pro využití v praxi sloužit především vodík nízkoemisní – vyráběný elektrolýzou vody s využitím obnovitelné elektřiny, případně ze zemního plynu, metanu či ropy se zachycením a uložením vznikajícího CO2 pod zem. V českých podmínkách je sice výroba vodíku z obnovitelných zdrojů málo efektivní a velmi drahá, rozjezd těchto aktivit však přesto podporují stát i evropské fondy.

Místo uhlí vodíková údolí

Evropská unie nabízí na vodíkové technologie štědré dotace jak z Modernizačního fondu, tak z programů určených na rozvoj uhelných regionů. To pohání vodíkové plány nejen na Ostravsku, ale také v severních Čechách na Ústecku. Oba regiony se chtějí stát součástí evropské sítě „vodíkových údolí“.

Právě na této vlně se chce svézt i kopřivnická Tatra, která by podle náměstka Unucky mohla být jedním z klíčových dodavatelů vodíku pro ostravskou bezemisní dopravu.

Dalším důležitým výrobcem v budoucím moravskoslezském „Hydrogen Valley“ může být Veolia Energie ČR. Ta provozuje v kraji teplárny a postupně chystá jejich přezbrojení z uhlí na zemní plyn. I za něj však bude muset co nejrychleji hledat náhradu v nízkoemisních plynech. Proto i Veolia chystá vlastní výrobu čistého vodíku z obnovitelných zdrojů.

Loni na podzim podepsala Veolia s Vysokou školou báňskou – Technickou univerzitou Ostrava memorandum o spolupráci na rozvoji vodíkových technologií v Moravskoslezském kraji, jehož součástí jsou konkrétní projekty výroby zeleného vodíku v teplárnách v Krnově a Frýdku-Místku.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované