Hlavní obsah

Měla to být největší metla hospodských, nakonec jim pomohla

Foto: Shutterstock, Shutterstock.com

Protikuřácký zákon zvýšil zájem o zahrádky. Ilustrační foto.

Reklama

31. 5. 10:17

Češi si už pět let nemohou zapálit v gastronomických podnicích. Provozovatelé se obávali, že velká část podniků zkrachuje, což se nestalo. Místo toho však majitelé řeší stížnosti na hluk a jiní se dali na kuřácký odboj.

Článek

Když v roce 2017 prošel protikuřácký zákon, vzbuzovala změna legislativy mezi hospodskými a štamgasty vášně. Provozovatelé podniků se tenkrát nejvíce obávali, že jejich restaurace a bary zkrachují. Po pěti letech se však zdá, že si veřejnost na vyvětrané podniky zvykla a popelníky na stolech lidem nescházejí.

Protikuřácký zákon vyvolával obavy například v Hostinci Na Růžku v Mladé Vožici. „Štamgasti samozřejmě vnímali změnu negativně,“ říká provozovatel Martin Gröhling. Podnik ale disponuje předzahrádkou, a kuřáci si tak mohou dopřát cigaretu venku. „Myslím, že pro hospody na vesnicích, kde je pár obyvatel a šlo v nich jen o pití, mohl být zákon likvidační. Spousta vesnic to teď řeší pomocí hasičáren a garáží, kde se lidé scházejí. I pro nás byl ze začátku zákon problém,“ ohlíží se Gröhling za posledními pěti lety.

Místní byli zvyklí, že si uvnitř Hostince Na Růžku mohli do roku 2017 v klidu zapálit. Někteří štamgasti proto kvůli změně legislativy přestali jeho podnik navštěvovat a provozovatel se bál, co přijde. Nakonec ale nebylo čeho, část štamgastů si totiž zvykla a chodí kouřit ven.

Zdravější prostředí a rozkvět zahrádek

Podle Gröhlinga protikuřácký zákon hospodě nijak neuškodil. „Klientela se proměnila. Chodí mi sem víc maminky s dětmi, není to už jen o štamgastech. Zpětně vzato jsme na tom možná i líp. Protože když přijde rodina na jídlo, je to výhodnější, než když někdo vypije jen pár piv,“ dodává Gröhling.

Že se obavy provozovatelů nenaplnily, potvrzuje i Luboš Kastner z Asociace malých a středních podniků a živnostníků České republiky. „Nemohu potvrdit, že by byl protikuřácký zákon likvidační. Počet provozovatelů v průběhu let nijak nekolísal a osobně si myslím, že to gastronomii spíše prospělo,“ uvádí Kastner. Podle něj vedlo nařízení i k lepšímu zdraví zaměstnanců restaurací a hospod, protože je nikdo nenutí inhalovat kouř.

Často se řešilo, že problémy postihnou hlavně vesnické hospody. „Tam to vyvolalo diskuze, emoce a nálady. Ale byznys jako takový to nezasáhlo. Když se podívám na tržby, počet těch podniků a výkon odvětví, tak se nestalo vůbec nic,“ vysvětluje Kastner.

Ve spojitosti s protikuřáckým zákonem se rozjel i zahrádkářský trend. „Každý provozovatel chce mít zahrádku, je jedno jestli jde o McDonald, nebo českou restauraci. Osobně bych rád vyzval města, aby se k zahrádkám nechovaly restriktivně, protože venkovní sezení zažívá boom a nejde jen o byznysovou záležitost,“ popisuje Kastner.

Pokud hospoda nedisponuje zahrádkou, chodí zákazníci kouřit před podnik. To však mnohdy vadí usedlíkům v okolí, hlavně se to týká restaurací a podniků v centrech měst.

„Za posledních pět let přibylo hodně stížností a policejních kontrol, protože si lidi víc stěžují a udávají nás kvůli hluku. Když je narváno a venku stojí hodně lidí, jsou samozřejmě slyšet. A já za ně vlastně zodpovídám, zvlášť když mají v ruce drink,“ vysvětluje Tomáš Bartík, majitel hospody Malá Bretaň v centru Prahy.

I zde se mohlo do roku 2017 kouřit, Bartík se však krachu neobával. „Vadilo mi spíš omezování podnikatelského prostředí. Dřív bylo v okolí Národní třídy hodně podniků, které byly výhradně nekuřácké a krachovaly. Takže jsem nechápal, proč do toho vláda lidi tlačí. Ale s odstupem času jsem vlastně rád, že se tu už nekouří.“

Kuřácké kluby balancují na hraně ilegality

Některé podniky se kvůli protikuřáckému zákonu rozhodly změnit svou identitu a začaly se označovat jako soukromé kuřácké kluby. Na to například doplatil klub Batailon z Mníšku pod Brdy, kterému v roce 2018 udělila hygienická stanice pokutu ve výši 18 tisíc korun.

Majitel klubu Martin Pásek podal proti rozhodnutí kasační stížnost, kterou mu Nejvyšší správní soud začátkem roku zamítl. „Podáme stížnost k Ústavní soudu a uvidíme. Myslím si, že je rozhodnutí nespravedlivé, protože se tu scházeli pouze lidé, kteří se domluvili, že se tu bude kouřit. Nepouštěli jsme sem děti ani osoby, které neměly členství,“ vysvětluje Pásek.

Podle něj není zákaz kuřáckých klubů správný, protože nejde o restauraci či hospodu. „Rozdíl je hlavně v klientele. Lidi, kteří jdou do klubu, chtějí kouřit. A pokud jsou nekuřáci, vědí, že budou smrdět kouřem a vcházejí do podniku dobrovolně, za účelem sejít se s přáteli,“ vysvětluje provozovatel klubu Batailon.

Protikuřácký zákon se však týká všech provozoven, ve kterých se podávají nápoje či občerstvení. A podle Nejvyššího státního soudu je klub Batailon stravovací službou, tím pádem se v jeho prostorách legálně kouřit nesmí.

„Zda se subjektu týká určitá regulace, se odvíjí též od faktické povahy jeho činnosti, přičemž povinnostem plynoucím mu ze zákona se nemůže vyhnout účelovým založením ‚soukromého klubu‘,“ stojí v usnesení soudu.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované