Hlavní obsah

Zálohování „petek“ vám rozpočet nezničí. Studie nápojářů oponuje obcím

Foto: shutterstock/Teerasak Ladnongkhun, Shutterstock.com

Ilustrační snímek.

Reklama

3. 5. 17:31

Povinný zálohový systém na PET lahve a plechovky obce dlouhodobě nezatíží, tvrdí studie Centra ekonomických a tržních analýz (CETA). Samosprávy by oproti dnešku systém vyšel dráž jen o 17 korun na hlavu za rok.

Článek

Při debatách o zavedení povinného zálohového systému, který od ledna funguje v sousedním Slovensku, argumentují města a obce vysokými ekonomickými náklady na systém odpadového hospodářství. To je důvod, proč systém odmítají.

Výsledky studie Centra ekonomických a tržních analýz (CETA), vypracovaná pro Iniciativu pro zálohování, tuto obavu ale rozptylují. Iniciativa, která sdružuje přední nápojové hráče, jako je Coca-Cola, Heineken, Kofola, Mattoni 1873 nebo Plzeňský Prazdroj, prosazuje povinný systém záloh. Ministerstvo životního prostředí je ochotno o problému vést diskusi.

„V delším horizontu lze očekávat navýšení celkových nákladů obcí a měst v souvislosti se zavedením zálohového systému na PET lahve a plechovky pouze o 0,053 procenta, což znamená nárůst nákladů v průměru o 17 korun na občana a rok z rozpočtu obcí a měst,“ shrnul závěry studie Aleš Rod, ředitel CETA.

„Ekonomické dopady zavedení zálohového systému na rozpočty měst a obcí skutečně nejsou kritickou bariérou zavedení systému záloh,“ dodal Rod.

V součtu to znamená dodatečnou zátěž pro všechny obce v Česku ve výši 183 milionů korun ročně. Výpočet zahrnuje také výpadek příspěvku od autorizované obalové společnosti EKO-KOM, který obce dostávají. Ve tříděném odpadu (žlutých a šedých popelnicích) bude totiž méně PET lahví a plechovek.

Z 56 tisíc tun PET lahví, uvedených za rok na trh, se v současném systému vytřídilo 80 procent a recyklovalo 63 procent. U plechovek je efektivita mnohem nižší, vysbíralo se necelých 10 tun a zrecyklovalo 15 procent.

Zastánci zálohového systému upozorňují na to, že bez povinných záloh nebudou výrobci schopni dodržet cíle Evropské unie na dosažení 90procent zpětného sběru PET lahví k recyklaci do roku 2029. ČR sice třídí velmi dobře, problém je s recyklací. A také s naplněním cíle vyrábět v roce 2025 každou PET láhev s minimálním podílem 25 procent recyklátu.

Nejdříve to bude dražší

Analýza nicméně připouští, že v krátkodobém časovém horizontu jednoho až dvou let bude zálohový systém o něco dražší. Studie předpokládá zátěž pro obce ve výši 32 korun na hlavu. Počítá s tím, že třídícím linkám klesnou tržby za prodej PET, což promítnou do zvýšení poplatku „gate fee“ svozovým společnostem a ty ho zas v plné míře přenesou na obce.

Ze žlutých kontejnerů zmizí 25 procent hmotnosti PET lahví, ale třídící linky i svozové společnosti budou chtít generovat stále stejnou marži. Náklady na plasty se zvýší, třídící linka přenese nerealizované tržby dál. Zároveň autorizovaná obalová společnost EKO-KOM sníží poplatek obcím. „Řekne, máte ve žlutém kontejneru nižší hmotnost, dáváme vám nižší příspěvek,“ vysvětlil Rod.

„Tento scénář je velmi pesimistický. Předpokládá, že se ani jednomu subjektu nepodaří usmlouvat nižší náklady,“ dodal.

Kritikem povinného zálohového systému však nejsou jen obce, ale i některé obchodní řetězce. Podle Pavla Březiny, šéfa Skupiny COOP, která má v tuzemsku 2500 družstevních prodejen, výrobci nápojů především potřebují zajistit si levný PET materiál. A systém zaplatí především obchod.

„Do systému by se fakticky povinně museli zapojit spotřebitelé a obchodníci a tyto dvě skupiny případně ponesou hlavní tíhu nákladů a povinností,“ říká Březina a poukazuje na to, že systém bude logisticky náročný a auta budou převážet vzduch, protože menší obchody nebudou mít přístroje na deformování lahví.

Podivuje se také nad tím, že stejní výrobci nápojů, kteří volají po zavedení zálohového systému, používají barevné lahve, u nichž je v praxi problém s recyklací, protože obsahují nežádoucí chemikálie a barviva.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované