Článek
Spojené státy zavedou od 1. srpna 30procentní clo na evropské zboží.
Podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové je sedmadvacítka připravena s Washingtonem jednat, nevyloučila ale ani zavedení odvetných cel.
Komise se obává, že by opatření z dílny administrativy Donalda Trumpa mohla narušit klíčové dodavatelské řetězce a poškodit jak evropské, tak americké spotřebitele.
V neděli po poledni nicméně von der Leyenová oznámila, že EU zavedení protiopatření odloží do začátku srpna. Původně měla začít platit v pondělí 14. července, podle šéfky Komise ale sedmadvacítka stále dává přednost vyjednávání.
Seznam Zprávy nabízejí přehled, o co se hraje.
Jak moc spolu USA a EU obchodují?
Obchod mezi Spojenými státy a Evropskou unií představuje zhruba třetinu celosvětového objemu.
USA loni podle tamního statistického úřadu vyvezly do EU zboží za 504 miliard dolarů, tedy v přepočtu asi 11,5 bilionu korun. Zpět dovezly produkty za 771 miliard dolarů, jak uvedla ČTK.
Perspektivou prezidenta Donalda Trumpa EU ekonomicky Spojené státy poškozuje. Šéf Bílého domu si stěžuje právě na přebytek obchodu se zbožím z Evropy.
Kdo pocítí cla nejvíce?
USA jsou klíčovým trhem pro evropské automobilky. Ty za Atlantik loni vyvezly přes 757 tisíc vozů v hodnotě 38,9 miliardy eur, což je téměř 957 miliard korun, jak vyplývá z dat Evropské asociace výrobců automobilů (ACEA).
Dodávky například německého Volkswagenu do USA ale letos prudce klesly poté, co Trump na jaře oznámil první cla. Nyní se na automobily vyrobené v Evropě vztahuje 25procentní clo.
Od 12. března jsou 50procentními cly zatíženy i hliník a ocel, které jsou klíčové pro letecký průmysl. Unie v posledních měsících usilovala o výjimku jak pro letecký průmysl, tak například na alkohol nebo kosmetiku.
Cla zasáhnou i luxusní zboží. Například pro francouzský koncern LVMH je americký trh klíčový - prodeje tam tvoří asi čtvrtinu jeho celkových tržeb.
Francouzská společnost L'Oréal, která loni v USA generovala 38 procent ročních tržeb, zvažuje, že do Spojených států přesune část výroby. Něco tam sice už vyrábí, luxusní značky jako je Yves Saint Laurent nebo Armani ale zatím dováží.
Celní opatření zasáhnou i gastronomii. Dopadů se obávají například francouzští vinaři, pro něž jsou USA jedním z klíčových trhů, jehož hodnota loni dosáhla 3,8 miliardy eur.
Nejvíce se do USA z Evropy dovážejí farmaceutické výrobky. Loni šlo o 22,5 procenta z celkového objemu exportovaných léčiv. V současné době jsou léky od cel osvobozeny, některé farmaceutické firmy ovšem již oznámily investice ve Spojených státech a zároveň vyzvaly EU, aby uvolnila své regulace, jak informovala ČTK.
Jak reaguje Brusel?
Evropská unie přijala v dubnu první balík protiopatření za 21 miliard eur, tedy asi 518 miliard korun, který ovšem následně odložila o 90 dní. Opatření mělo začít platit 14. července, v neděli ovšem von der Leyenová oznámila, že je odkládá do začátku srpna. Chce dát nyní přednost vyjednávání a odvetu provést, pouze pokud se jednání nevydaří.
V jednání s USA má Unie v rukávu například takzvaná bazuka neboli zdanění velkých technologických firem z USA, které podle EU neplatí dostatečně vysoké daně.
Brusel zvažuje také zdanění dovozu klíčového amerického zboží, jako jsou například motorky Harley-Davidson či bourbony Jack Daniel's.
Podle ministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka (STAN) nevidí sedmadvacítka k zavedení cel žádný důvod. „Evropská unie zůstává jednotná a připravená chránit své zájmy. Nic se nemění na tom, že by podle nás bylo ku prospěchu obou stran, které tvoří největší obchodní vztah na světě, najít dohodu,“ napsal na sociální síti X.
Co tomu předcházelo?
Donald Trump na začátku dubna představil rozsáhlá reciproční cla na zboží dovážené do USA s minimální sazbou 10 procent, na výrobky z EU 20 procent. Den po začátku platnosti cel však na 90 dní snížil sazbu pro všechny země na 10 procent. V pauze chtěl státům dát prostor k vyjednávání.
Ačkoliv na konci května šéf Bílého domu zvažoval na výrobky EU uvalit 50procentní cla s platností od 1. června, uzavření dohody se protáhlo a platit cla mají od 1. srpna, nakonec ve výši 30 procent.
