Hlavní obsah

I přes sankce putují do Kremlu miliardy. Ruská válka totiž vše zdražila

Foto: Shutterstock.com

Válka trvá přes sto dní a Kreml nadále inkasuje miliardy dolarů z prodeje klíčových surovin. Ilustrační foto.

Reklama

6. 6. 16:03

Sankce na Kreml se kvůli válce stále stupňují, ale přesto země inkasuje stovky milionů dolarů denně za prodej energií a klíčových komodit. Ruskem vyvolaná krize totiž vše zdražila a tak i přes sankce má země paradoxně peněz dost.

Článek

Na začátku března, kdy USA a jejich spojenci zahájili vlnu sankcí proti Rusku, vystoupil v Bílém domě prezident Joe Biden a prohlásil, že Spojené státy chtějí těmito kroky zasadit „silný úder Putinově válečné mašinérii“.

V době, kdy válka na Ukrajině už trvá více než sto dní, však do Kremlu stále putují nemalé finanční prostředky. Ruská ekonomika těží z přílivu peněz, který by letos mohl činit v průměru 800 milionů dolarů denně – a to je hromada, jen suma, kterou tato komoditní velmoc získává pouze z ropy a plynu.

Rusko po léta fungovalo jako obrovský supermarket se zbožím, který prodával to, co nenasytný svět potřeboval. Nejde pouze o energie, ale také o pšenici, nikl, hliník a palladium. Invaze na Ukrajinu přiměla USA a Evropskou unii, aby se pokusily tento stav změnit.

Přes všechny kroky ale Rusko stále není postiženo sankcemi, které z něj učinily vyvrhele ve vyspělém světě tak, jak ostatní země plánovaly. Korporátní giganti sice ze země utekli, přičemž mnozí se vzdali miliardových aktiv a ruská ekonomika se řítí do hluboké recese. Putin však zatím může tyto škody ignorovat, protože jeho pokladna přetéká příjmy z komodit, které se díky prudkému růstu cen, částečně způsobenému válkou na Ukrajině, staly lukrativnějšími než kdy dříve.

Podle odhadů agentury Bloomberg založených na prognózách ministerstva hospodářství budou příjmy Ruska z prodeje ropy a zemního plynu v letošním roce činit přibližně 285 miliard dolarů, a to i přesto, že některé země zastavily nebo postupně ukončily nákupy energií. To by o více než pětinu překročilo hodnotu z roku 2021. Připočteme-li další komodity, pak zisky více než kompenzují zmrazených 300 miliard dolarů v devizových rezervách.

Vedoucí představitelé EU vědí, že by měli přestat nakupovat od Ruska a nepřímo tak financovat ničivou válku na prahu Evropy. Při vší ambicióznosti však vlády jednotlivých států také vědí, že to bude mít důsledky pro jejich vlastní ekonomiky. Po týdnech dohadování a rozporů nakonec EU minulý týden v pátek definitivně schválila šestý balík sankcí za ruskou invazi na Ukrajinu, jehož součástí je zákaz dovozu většiny ruské ropy od přelomu roku.

Z embarga bude ale dočasně vyřazena přeprava ropy ropovodem Družba zásobujícím Česko, Slovensko a Maďarsko. Česko bude na rozdíl od ostatních zemí moci také až do prosince příštího roku dovážet produkty z ruské ropy z rafinerií v jiných zemích EU. Evropský blok ale zároveň vyloučil z mezinárodního platebního systému SWIFT tři ruské banky, včetně největší Sberbank.

„Použití sankcí je vždy politicky limitováno,“ řekl Jeffrey Schott, vedoucí pracovník Petersonova institutu ve Washingtonu. „Chcete maximalizovat bolest pro nepřítele a minimalizovat bolest pro své voliče doma, ale to se bohužel snáze řekne, než udělá,“ dodává.

Plány a realita

Podle agentury úředníci v USA dále jednají o způsobech, jak zvýšit finanční tlak na Rusko, případně jak přispět k zavedení stropu na cenu ruské ropy nebo jak uvalit sankce na země a společnosti, které stále obchodují s ruskými podniky. Případné sekundární sankce však vyvolávají hluboké rozpory a hrozí, že poškodí vztahy s dalšími zeměmi.

USA již ruskou ropu zakázaly, ale Evropa se této závislosti zbavuje pomaleji. To dává Moskvě čas na nalezení jiných trhů – například komoditních gigantů Číny a Indie, aby omezila případné ztráty na příjmech z vývozu a v rozpočtu.

Zatímco Západ neustále připomíná, že je třeba dramatických změn, na ruské účty dále proudí peníze. Podle Mezinárodní agentury pro energii se jen příjmy z vývozu ruské ropy zvýšily o 50 procent oproti předchozímu roku.

Podle odhadů moskevské společnosti SberCIB Investment Research dosáhli přední ruští producenti ropy v prvním čtvrtletí dohromady nejvyššího zisku za téměř deset let. A pokračuje i vývoz ruské pšenice za vyšší ceny, protože o sankcích proti ruskému zemědělství se ani nediskutuje, svět jeho obilí totiž potřebuje.

Přebytek běžného účtu, tedy ukazatel obchodu se zbožím a službami, se v prvních čtyřech měsících roku více než ztrojnásobil na téměř 96 miliard dolarů. Tato hodnota, která je nejvyšší přinejmenším od roku 1994, odrážela především prudký nárůst cen komodit, i když jedním z faktorů byl také pokles dovozu pod tíhou mezinárodních sankcí, připomíná Bloomberg.

Indie a Čína se můžou radovat

Prezident Putin se zároveň snaží politicky využít postavení Ruska jako komoditní velmoci. V souvislosti s obavami z nedostatku potravin prohlásil, že vývoz obilí a hnojiv povolí pouze v případě, že budou zrušeny sankce uvalené na jeho zemi.

„Pokud je cílem sankcí zastavit ruskou armádu, není to reálné,“ řekl Janis Kluge z Německého institutu pro mezinárodní a bezpečnostní otázky. „Putin stále může financovat válečné úsilí a stále může kompenzovat některé škody, které sankce způsobují jeho obyvatelstvu,“ doplňuje.

Jedním z velkých nedostatků sankcí proti Rusku je totiž ochota ostatních zemí pokračovat v nákupu ropy, i když v některých případech se slevou.

Například indické rafinerie nakoupily od začátku invaze na Ukrajinu koncem února do začátku května více než 40 milionů barelů ruské ropy. To je o 20 procent více než rusko-indické toky za celý rok 2021, jak vyplývá z údajů ministerstva obchodu. Indické rafinerie se snaží uzavírat soukromé dohody namísto veřejných výběrových řízení, aby získaly ruské barely levněji, než jsou tržní ceny.

Také Čína upevňuje své energetické vazby na Kreml a zajišťuje si levnější ceny nákupem ruské ropy, které se ostatní země vyhýbají. Zvýšila její dovoz a jedná také o doplnění svých strategických zásob ropy právě ruskou ropou.

Podobně je tomu u producentů oceli a koksovatelného uhlí. Podle oficiálních údajů celního úřadu se dovoz z Ruska v dubnu zvýšil již třetí měsíc za sebou na více než dvojnásobek loňské úrovně. A někteří prodejci ruské ropy a uhlí se snažili čínským odběratelům usnadnit situaci tím, že umožnili transakce v jüanech.

„Drtivá většina světa se na uvalení sankcí nepodílí,“ řekl Wouter Jacobs, zakladatel a ředitel Erasmus Commodity & Trade Centre. „Obchod bude dále pokračovat, poptávka po palivech bude zachována a počet nakupujících v Asii nebo na Blízkém východě se zvýší,“ předpokládá.

Pokud jde o plyn, Moskva má sice méně možností, jak odklonit dodávky, ale země na koncových trasách plynovodů z Ruska – z nichž některé vedou přes Ukrajinu – jsou také propojeny vzájemnou závislostí.

Rusko pokrývá přibližně 40 procent dodávek zemního plynu do EU, a to půjde ještě letos těžko změnit. Evropské dodávky v únoru a březnu dokonce vzrostly, protože invaze způsobila prudký nárůst cen v evropských plynových uzlech, což zlevnilo nákupy od ruské společnosti Gazprom pro většinu zákazníků s dlouhodobými smlouvami.

Od té doby se ale objemy snížily díky teplejšímu počasí a rekordnímu přílivu zkapalněného zemního plynu z USA a dalších zemí. Došlo také k přerušení některých dodávek kvůli vojenským akcím a samotné Rusko zastavilo dodávky do Polska, Bulharska a Finska, které odmítly Putinův požadavek platit v rublech.

Foto: Seznam Zprávy

Plyn v Evropě

Pomalu, ale jistě

I když EU snižuje svou závislost – podle údajů Německa klesla z 55 procent na 35 procent, komplikace se objevují na každém kroku. Několik velkých odběratelů ruského plynu se rozhodlo pokračovat v nákupu tohoto klíčového paliva a energetické společnosti, jako je italská Eni SpA a německá Uniper SE, očekávají, že dodávky budou pokračovat.

Pokrok je sice pomalý, ale směřuje k dalším a dalším opatřením. I přes nejistý časový harmonogram se tlak na ruskou ekonomiku a Putinovy finance nakonec zvýší, odhadují analytici agentury Bloomberg.

Energetický sektor v zemi se totiž potýká i s řadou dalších problémů, od omezení přepravy a pojištění až po slabou domácí poptávku. Podle základního výhledu ruského ministerstva hospodářství může produkce ropy v letošním roce klesnout o více než devět procent, zatímco produkce plynu o 5,6 procenta.

„V Kremlu panuje určitý optimismus a dokonce překvapení, že se ruská ekonomika pod náporem sankcí nezhroutila,“ uvedla Taťjana Stanovajová z poradenské společnosti R.Politik. „Ale když se podíváme dva až tři roky dopředu, je tu spousta otázek, jak přežije energetika a zpracovatelský průmysl,“ doplňuje v závěru.

Válka na Ukrajině

Foto: Seznam Zprávy

Dění na Ukrajině ON-LINE sledujeme každý den. Podívejte se, jak pomoci Ukrajině. Reportéři Seznam Zpráv se už pošesté vydali na Ukrajinu, podívejte se na jejich očitá svědectví z válkou zmítané Ukrajiny. Seznam Zprávy v ukrajinštině (praktické informace, zprávy, příběhy) – Українські новини.

To nejdůležitější k dění na Ukrajině shrnujeme každý všední den v newsletteru Tečka. Přihlaste se k odběru.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované