Článek
Poslanec za Pirátskou stranu Jakub Michálek navrhuje radikální změny ve fungování rady Energetického regulačního úřadu (ERÚ). Podle jeho návrhu, připojeného ve formě poslaneckého přílepku k novele energetického zákona, se má zmenšit rada, která nezávislý ERÚ vede. Zároveň návrh omezuje věk jejích členů, prodlužuje jejich mandáty a zvyšuje požadavky na jejich kompetenci a zkušenosti.
Podle současných ustanovení by měla rada být pětičlenná, ve skutečnosti v ní však nyní působí pouze čtyři členové. Páté místo zůstalo prázdné poté, co ke konci minulého roku skončil mandát Petru Kusému, který se rozhodl funkci neobhajovat. Na jeho místo zatím nebyl nikdo jmenován.
Předsedou rady je aktuálně Stanislav Trávníček, dalšími členy jsou Ladislav Havel, Martina Krčová a Markéta Zemanová. Pokud by Michálkův návrh prošel, snížil by se počet radních na pouhé tři členy.
Pro ty by navíc platila nová pravidla. Z pěti let by se prodloužil jejich mandát na sedm a přidala by se také podmínka horní věkové hranice. Členem by se tak mohl stát pouze člověk, který ještě nedosáhl věku 70 let. To by se mohlo dotknout stávajícího člena rady Ladislava Havla, kterému končí mandát 31. prosince letošního roku.
Prodloužení funkčního období by naopak umožnilo Martině Krčové zůstat ve funkci déle .
Co je to ERÚ?
- Energetický regulační úřad je jeden z centrálních orgánů státní správy s vlastní kapitolou státního rozpočtu.
- Jeho hlavním posláním je provádět dohled nad energetickým průmyslem České republiky následujícími opatřeními: regulací cen, podporou využívání obnovitelných a druhotných zdrojů energie a kombinované výroby elektřiny a tepla, ochranou zájmů zákazníků a spotřebitelů, ochranou oprávněných zájmů držitelů licencí, šetřením soutěžních podmínek, spoluprací s Úřadem na ochranu hospodářské soutěže, podporou hospodářské soutěže v energetických odvětvích a výkonem dohledu nad trhy v energetických odvětvích.
Michálek dále navrhuje pozměnit požadavek na předchozí zkušenosti členů v oboru. Nově by se tak členem rady mohl stát ten, kdo „je v energetických odvětvích uznávanou a zkušenou osobností jako odborník, který svými vlastnostmi a zkušenostmi skýtá bez zjevných pochybností záruky nezávislé a právně souladné ochrany veřejného zájmu; tato podmínka se má za splněnou, pokud vykonával v posledních třech letech činnost akademického pracovníka“, jak se píše v Michálkově pozměňovacím návrhu.
U odborníků žádné nadšení
Podle Michálka má změna v řízení ERÚ vést především k zefektivnění fungování úřadu a ke generování úspor. Věková hranice 70 let není podle Michálka mířená proti nikomu konkrétnímu, ale koresponduje s dalšími právními úpravami, například se zákonem o státní službě nebo zákonem o soudech a soudcích.
„Schopnosti řádného výkonu odpovědných funkcí jsou přirozeně limitovány právě lidským věkem,“ komentuje tuto část návrhu poslanec. Snížení počtu členů pak obhajuje tím, že zásadní roli v radě hraje její předseda a posledních 11 měsíců fungovala rada bez jednoho člena, aniž by se to na jejím fungování nějak závažně projevilo.
Nad požadavky na zkušenost členů rady se podle Michálka ještě pravděpodobně poradí, u kvalifikovaných akademicky působících kandidátů však podle něj lze zkušenost předpokládat. „Jiná vodítka určení kvality kandidáta totiž v zákoně bohužel dosud absentují a je velmi složité prokazovat, kdo je takovou uznávanou a zkušenou osobností v oboru,“ dodává Michálek.
Jeho návrh se ovšem u mnoha odborníků neshledává s nadšením, a to především kvůli načasování návrhu a některým detailům.
„Je velmi nešťastné provádět tak zásadní změny na Energetickém regulačním úřadu pokoutným způsobem formou poslaneckého pozměňovacího návrhu, aniž by byl takový záměr dopředu jakkoliv komunikován. Návrh je navíc velmi nestandardní a některé detaily působí vyloženě účelově,“ uvedl pro redakci SZ Byznys Martin Hájek, ředitel Teplárenského sdružení ČR. Poslanec Michálek by podle něj měl vysvětlit, kde návrh opravdu vznikl.
„Na ERÚ stačí jeden kompetentní předseda nebo předsedkyně, který se nebude obávat ani nátlaku vlády, lobbistických či zájmových skupin a bude plnit zákonem dané kompetence úřadu, také jinak vytvářet rovné podmínky pro všechny účastníky energetického trhu a chránit spotřebitele,“ myslí si bývalá předsedkyně ERÚ a někdejší kandidátka do senátu za hnutí Úsvit Alena Vitásková.
Rada s úředníky, kteří se bojí svých rozhodnutí, je podle ní alibismus a zbytečné náklady daňových poplatníků na činnost regulátora. Za úřad by podle ní měl být plně odpovědný jeden předseda. „Co se týká věku? Jsem zásadně proti věkové diskriminaci, ale musí se požadovat určité vzdělání a praxe, čehož v 30 nedosáhnete,“ komentuje věkové omezení Vitásková.
Redakce SZ Byznys kontaktovala také samotný Energetický regulační úřad, ten se k pozměňovacímu návrhu ovšem odmítl vyjádřit.
Růst poplatků vyvolává tlak na ERÚ
Návrh na změnu fungování vedení úřadu přichází ve chvíli, kdy se intenzivně řeší růst regulovaných poplatků pro spotřebitele energií. ERÚ navrhl, aby se tyto poplatky od Nového roku zvýšily – u elektřiny pro domácnosti o 71 procent a firmy o 112 až 206 procent. Vláda není s verdiktem spokojená a snaží se ERÚ přesvědčit, aby růst poplatků zmírnil.
Podle lidí z ERÚ k tomu prakticky není prostor, protože poplatky odrážejí náklady provozovatelů distribučních sítí a přenosové soustavy. A díky dohodě s distributory na rozložení jejich nákladů do delšího období už ERÚ dosáhl oproti původním předpokladům z počátku letošního léta mírnějšího nárůstu, takže například regulované platby pro domácnosti nemají od ledna stoupnout v průměru o 80, ale „jen“ o 71 procent. Regulovaná složka přitom v ceně elektřiny tvoří v průměru 40 procent celkového účtu, u plynu pak zhruba 20 procent.
Jde však o různé detaily, které mohou mít na výslednou cenu pro spotřebitele vliv. V odborných kruzích vyvolává podiv například návrh ERÚ, aby se od příštího roku přenesla na české zákazníky mnohem větší část plateb za používání plynovodní sítě Net4Gas, než bylo zvykem až do letošního roku.
Nejde však jen o poplatky na příští rok. ERÚ má další zásadní úkol, jehož provedení bude mít dopady na celkové spotřebitelské účty za elektřinu. Letos začal chystat novou tarifní strukturu, která má lépe odrážet nároky odběratelů na distribuční sítě. Změna tarifní struktury je nutná kvůli měnící se struktuře energetiky, v níž probíhá rychlá decentralizace a z části zákazníků, pořizujících si vlastní zelené elektrárny, se stávají zároveň dodavatelé.
Změna tarifů bude několikaletým procesem, o jehož podobě pro všechny spotřebitele má ERÚ rozhodnout do roku 2028. Už první fáze, která se týká nových pravidel pro firmy, se však vládnoucím politikům nelíbí. V září se proti návrhu ERÚ na Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně vymezil ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela, podle něhož by změna mohla vést k nežádoucímu zdražení elektřiny. „Aktualizace by se nám tak mohla prodražit,“ varoval Síkela.
Tlak na vedení ERÚ není nový
Není to poprvé, co se vláda do fungování vedení ERÚ snaží zasáhnout, její kroky totiž mohou pro politiky mít výrazné dopady, aktuálně například právě kvůli růstu regulovaných poplatků pro spotřebitele energií.
Ještě dříve, než byla v čele ERÚ pětičlenná rada, ho totiž vedl pouze jeden člověk, předseda, respektive předsedkyně. Posledním samostatně fungujícím šéfem ERÚ byla totiž do roku 2017 Alena Vitásková. Kontroverzní manažerka, která ze své pozice například zpochybnila mnoho solárních investic, jež získaly dotace v letech 2009 a 2010.
Kromě toho úřad za jejího vedení velmi tvrdě posuzoval náklady energetických firem, jež se promítají do spotřebitelských poplatků, a dostala se tak do konfliktu s vlivnými byznysovými hráči i politiky. I proto se ji tehdejší vláda Bohuslava Sobotky pokoušela z čela ERÚ dostat.
„Nepovedený pokus tehdejší vlády premiéra Sobotky, takzvaný „lex Vitásková“, měl za cíl zbavit se jedné předsedkyně ERÚ a vytvořit místo ní pětičlennou radu. To první se jim nepovedlo, to druhé jim zůstalo,“ komentuje Vitásková tehdejší změny ve vedení ERÚ.
„Tím vznikla novela Energetického zákona s pětičlennou radou, která hned po zahájení činnosti prokázala katastrofální nefunkčnost ERÚ, nestabilitu řízení s negativními důsledky pro energetický trh,“ tvrdí žena, která během svého působení na ERÚ čelila trestnímu stíhání i vleklému soudnímu řízení. Soudy ji po letech všech podezření z porušení zákona zprostily a Vitásková navzdory tomuto martyriu vydržela na postu šéfky ERÚ až do konce svého mandátu.
Spory o Vitáskovou nebyly jediným konfliktem mezi vládnoucími politiky a vedením ERÚ. V létě roku 2019 odvolal tehdejší ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček z rady ERÚ Vladimíra Vlka a Vladimíra Outratu. Vysvětlil to tím, že na základě jednání s bezpečnostními složkami dospěl k závěru, že nejednali v souladu se zájmy spotřebitelů, ale naopak v zájmu dodavatelů energií.
Oba radní to odmítli, Vladimír Vlk se proti odvolání bránil soudně. Městský soud v Praze však v opakovaném řízení potvrdil, že rozhodnutí Vlka odvolat bylo oprávněné.
Energetický regulační úřad je ze zákona nezávislý na měnících se vládách, tomu také odpovídá způsob, jakým se tvoří jeho vedení. „Může jít o snahu zlepšit možnosti pro politický tlak na ERÚ nebo pro motivace k jeho určitým rozhodnutím,“ říká k aktuálnímu pokusu šéfa pirátského poslaneckého klubu Michálka Martin Hájek z Teplárenského sdružení ČR.
Podle minoritního akcionáře ČEZ a experta na energetiku Michala Šnobra je však politické ovlivňování ERÚ obtížné.
„Myslím, že regulační úřad má ‚vzorečky‘, které je povinen používat a je povinen do nich dosadit reálná čísla, která se v daný okamžik ukazují. Jestli něco (ze zákaznických cen energií - pozn. red.) může ovlivnit, tak je toho naprosté minimum,“ myslí si.
„Mám pocit, že vlády měly i v minulosti negativní zkušenost s tím, jak Energetický regulační úřad fungoval. Kdo v něm seděl a co všechno se kolem toho dělo. Ale když si uvědomíte, že oni mají přesně dané noty a musí dělat cenová rozhodnutí, jako třeba to teď na konci listopadu, tak tam opravdu upřednostňovat nějaké zájmy nejde,“ soudí Šnobr.
