Hlavní obsah

Místo lázeňského trojúhelníku bermudský. Část hostů zmizela

Martin Plachý je spolumajitel skupiny Royal Spa a viceprezident Svazu léčebných lázní. Video: Zuzana Hodková

 

Reklama

Na českém trhu chybí zhruba 15 procent lázeňských lůžek, která byla před covidem k dispozici. Důvodů je hned několik - chybí zákazníci, personál nebo slouží k humanitárním účelům.

Článek

Zrekonstruovaný lázeňský dům Nové lázně v Teplicích momentálně není pro lázeňské hosty otevřen. Ubytovaní jsou v něm totiž uprchlíci z Ukrajiny a vedení lázní počítá s tím, že v této lázeňské sezoně tomu ani jinak nebude.

Lázně v Teplicích přitom rozhodně nejsou jediným místem, kde se zatím stále neotvírají veškeré lázeňské kapacity. Podle Martina Plachého, viceprezidenta Svazu léčebných lázní, je kapacita lázeňských domů oproti roku 2019 o 15 až 20 procent nižší.

„Nezmizely, ale nejsou provozovány,“ vysvětluje Plachý s tím, že podle něj se už na původní čísla české lázně ani nevrátí. „Jejich účel se změnil a změní i z toho důvodu, že abyste tato lůžka obsluhoval, potřebujete personál. A ten není,“ dodává.

Právě na nedostatek personálu naráží i síť Ensana Group v Mariánských Lázních. „V současné době máme šest hotelů ze sedmi v plném provozu. Sedmý, který byl uzavřený od dob covidu a nějaký čas v něm bydleli i ukrajinští uprchlíci, připravujeme na otevření od června,“ říká Karel Kalivoda, ředitel Ensana Group.

Dodává, že i když by síť velmi ráda otevřela stejné kapacity jako před covidem, kvůli nedostatku personálu to nepůjde.

„Jeden z lázeňských hotelů proto budeme provozovat ve stylu bed & breakfast,“ dodává Kalivoda s tím, že oproti dobám před covidem tak bude v jejich síti kapacita o deset procent nižší.

Chybí turisté i Češi

Současnou situaci neovlivňuje jen nedostatek zaměstnanců. Stále totiž chybí část zákazníků. Zejména na západě Čech v lázeňském trojúhelníku Karlovy Vary - Mariánské Lázně - Františkovy Lázně je to znát. Mnoho lázní totiž bylo navázaných na zahraniční klientelu, která teď chybí. Právě sem totiž před covidem jezdilo 90 procent všech zahraničních návštěvníků lázní.

„Ve chvíli, kdy jsme dnes možná na čtyřiceti procentech toho zahraničního trhu, je karlovarský region samozřejmě nejvíc postiženým,“ dodává Plachý.

„V Karlových Varech jsou dnes rozhodně kapacity nižší. Část lázeňských domů je uzavřená a z nejrůznějších důvodů není provozuschopná. Spousta hotelů i sanatorií se přizpůsobila poptávce na trhu a soustředí se na krátkodobé wellness pobyty nebo kongresovou turistiku,“ potvrzuje i Josef Dlohoš z karlovarského infocentra.

Děti i kongresy

Z dříve striktně lázeňských domů zní stále častěji i dětský smích. Provozovatelé se totiž snaží oslovit i rodiny s dětmi, případně jiné turisty. A hromadně se orientují hlavně na Čechy.

Jenže Češi jsou jiní a zejména teď volí čím dál kratší pobyty. „Když odhlédnu od komplexní lázeňské péče, tak se pobyty zkracují. Zahraniční klientela, která jezdila, zejména německá, tak jezdí méně. Doplňuje to klientela česká,“ říká Otakar Skala, 2. místostarosta Františkových Lázní s tím, že dnes jsou i domy, kam dříve děti nejezdily vůbec a dnes jsou za rodinu s dětmi rády.

„Klienti jezdí na kratší pobyty. Máme, co se týče počtu, sice více fyzických osob než v roce 2019, ale máme méně klientodnů,“ dodává s tím, že pobyty u nich nezkracují pouze Češi. Zatímco v minulosti arabští zákazníci přijeli až na tři měsíce, teď je to maximálně měsíc. Němci pak tři týdny smrskli do dvou.

Reklama

Doporučované