Drahota mění životní styl Čechů. Když druhá práce nestačí

Vysoké ceny energií, potravin a bydlení nutí některé lidi radikálně měnit jejich dosavadní životní styl.

Například Helena Krejčí, která před deseti lety přišla do Prahy za studiem speciální pedagogiky, byla až donedávna zaměstnána v jedné poradenské společnosti zaměřené na řízení finančních produktů a prodej nemovitostí. Rostoucí náklady ji však přiměly opustit pozici zaměstnance a začít si vydělávat jako živnostnice sama na sebe.

„Ceny všeho vylétly tak vysoko, že už není možné se uživit pouze z jednoho příjmu, i když žiji sama a nemám ještě děti. Nikdy jsem nic takového nezažila, děsí mě to, ale musím se prostě otáčet ještě víc než dřív. Nemohla jsem si dovolit sedět na full-time v kanceláři, a tak jsem přešla na externí spolupráci a jako poradce pracuji nyní pro více firem. Je to sice mnohem rizikovější, ale zároveň si mohu čas lépe sama zorganizovat tak, abych si víc vydělala. K tomu jsem si ještě přidala ‚vedlejšák‘ pro pracovní agenturu, a když to nebude stačit, musím vymyslet další projekt, který mi přinese peníze,“ říká třicetiletá žena bydlící v nájmu.

Nyní si tak vydělá zhruba dvojnásobek toho, co před pár měsíci. Nemá však prakticky žádný čas sama na sebe. „Jedou týdně se snažím chodit na jógu, ale to je vše. Nemám čas na žádné další koníčky, sport, na rodinu ani na vztah, kterému je nutné věnovat čas a energii, aby byl kvalitní, a to se vylučuje – a tak jsem singl. Sen o vlastním bydlení jsem si už nechala rozplynout,“ popisuje vystudovaná speciální pedagožka, která se do hlavního města přestěhovala z Bystřice pod Hostýnem.

Řada jejích vrstevníků se už podle ní kvůli neúnosným nákladům přestěhovala zpět do míst, odkud pocházejí, protože tam lze žít s nižšími náklady. Mladá žena to však podle svých slov nechce vzdát, protože si chce splnit svůj sen.

„Chci být life koučkou a pomáhat lidem. Mám za sebou letitou praxi jako vychovatelka, pracovala jsem například i v Jedličkově ústavu a jako kouč pomáhám několika lidem, ale chtěla bych se tomu věnovat naplno. Je to pro mě obrovská motivace, a proto zde chci zůstat a nevzdávat se svého snu,“ vysvětluje Krejčí.

Na chatu kousek za Prahou se z metropole stěhuje například Jitka K. „Dá se tam vyžít mnohem levněji. Dřevo na topení si nanosíme z lesa, vodu si nanosíme ze studánky, na zahradě si můžeme v příštím roce něco vypěstovat a pořídíme si i pár králíků a slepic. Když jsem byla malá, tak jsme je chovali, takže s tím mám zkušenosti. Nepotřebovali jsme kupovat vajíčka a jiné než králičí a kuřecí maso jen občas, takže se tím dá hodně ušetřit,“ popisuje téměř padesátiletá žena.

Že vzrůstá počet lidí, kteří si hledají přivýdělek, potvrzují různé personální společnosti a pracovní portály. „Můžeme potvrdit, že vzrostl počet lidí, kteří kombinují větší počet brigád, aby odpracovali co nejvíce hodin,“ říká Jiří Halbrštát, manažer náboru a marketingu ManpowerGroup.

Stejně mluví také zakladatel a šéf pracovního portálu Bezpersonálky Richard Kuba. „Trend, kdy lidé hledají druhou práci, mohu jen potvrdit. Je vidět, že firmy na tuto situaci reagují a nabízejí více pracovních pozic na kratší úvazky. Využívají to občané z Ukrajiny, kteří hledají finanční zdroje, samostatnou skupinou jsou pak lidé, kteří se obávají inflace. Je u nich cítit strach z budoucnosti. Jsou to hlavně ženy, které buď hledají přivýdělek k mateřské, nebo samoživitelky, které to teď vůbec nemají snadné.“

Samotná personální agentura se podle něj rozšířila v posledních týdnech o několik nových kolegů na zkrácený úvazek s cílem pokrýt zvyšující se náklady za energie.

Nárůst poptávky po druhé práci zaznamenává také personální společnost Maxin’s Group, jež působí na slovenském a českém trhu.

„Lidem se zvýšily životní náklady kvůli válce, energetické krizi a vysoké inflaci. Ti, kterým zaměstnavatel nenavýšil mzdu v podobném rozsahu, nyní hledají vedlejší příjem, aby zvládli zvýšené náklady pokrýt. Počet takových lidí se kvartálně zvyšuje o desítky procent,“ říká generální ředitel společnosti Roman Kučera.

Podle něj hledají přivýdělek lidé napříč věkem a pohlavím. Základním předpokladem však je, že mají dobrý zdravotní stav, aby ještě po osmihodinové směně zvládli pracovat tři až čtyři hodiny. „Podle našich statistik takto lidé pracují v průměru šest až osm hodin týdně, a to nejvíce ve výrobním a logistickém sektoru,“ shrnuje Kučera.

Růst zájmu o přivýdělky eviduje také společnost Grason, která buduje platformu pracovníků ochotných nastoupit flexibilně jen na několik dnů či třeba i jen na jednu směnu do firem z gastra, úklidových či třeba kurýrních služeb.

„V naší aplikaci evidujeme oproti září v předešlém roce 30% nárůst v nově registrovaných uživatelích, kteří mají zájem o flexibilní úvazky. Šedesát procent nově registrovaných jsou ženy, čtyřicet procent muži,“ říká majitel firmy Karel Mařík. Pracovní tržiště Grason má v databázi 25 tisíc pracovníků a aktivně ji využívají tisíce lidí. Pro druhé zaměstnání ho podle Maříka využívá více než třetina zájemců o práci.

Podobně vnímá situaci také portál Fajn-brigady.cz, jenž zájemcům nabízí téměř sto pracovních pozic v administrativě, obchodech a službách, v manuálních oborech a dalších oblastech a denně ho navštíví v průměru 30 tisíc lidí.

„V porovnání s rokem 2021 došlo k navýšení zájmu o brigádu průměrně o 18 procent za období květen až srpen. Nejvíce brigádníků se hledalo na pozice prodavačů (10 % ze všech nabídek), dále lidé do úklidových služeb a do ostrahy,“ říká projektová manažerka IT Martina Ryšková. Průměrně si podle ní lidé v srpnu na brigádě v Česku vydělali 143 korun za hodinu. V Praze to však bylo v průměru až 156 korun za hodinu, naopak v Moravskoslezském kraji jen 127 korun za hodinu.

Z meziročních porovnání dat je pak podle ní patrné, že se změnilo věkové rozložení uchazečů. „Dnes si brigádu hledají ze 60 procent ženy do věku 34 let v lokalitě Praha. V dřívějších letech byla převážná skupina brigádníků ve věku 18 až 24 let a poměr žena/muž byl podstatně vyrovnanější. Je těžké říct bez hlubší analýzy, zda to je inflací, vlivem epidemie covidu-19, válkou na Ukrajině nebo jen postupná změna pracovního trhu – až čas ukáže,“ konstatuje Ryšková.

Větší počet zájemců o práci podle ní teprve přijde s příchodem podzimu a Vánoc. S tím souhlasí i František Boudný, ředitel personální agentury Předvýběr.cz.

„Zatím jsme zaznamenali spíš menší zájem o přivýdělek, především ze strany zaměstnanců služeb nebo lidí na rodičovské dovolené. Přece jen dovolené skončily teprve před pár dny a lidé možná teprve začnou vnímat horší ekonomickou situaci,“ říká.

Zájemci o přivýdělek však podle něj budou i přes vysokou poptávku ze strany firem narážet na to, že je společnosti budou potřebovat zaměstnat na plný úvazek nebo v nějakém jasném časovém režimu. „V mnoha profesích je nutné přizpůsobit se konkrétní pracovní době, ne všude je možné flexibilně vyhovět každému, jako třeba v gastronomii nebo právě ve službách, odkud zájemci o přivýdělek přicházejí,“ dodává šéf personálky.

To potvrzuje například společnost Tesla. „U nás by takové zájemce možné zaměstnat nebylo, máme standardní pracovní dobu od osmi do 17 hodin a žádnou druhou směnu,“ vysvětluje ředitelka Blanka Weisskopfová.

„Na některá pracovní místa je to vhodné a výhodné – například call centrum, které pracuje v režimu 24/7, nebo odpolední recepce, na jiná to ale uplatnit nejde, například servisní technik přidělený pro konkrétní oblast,“ dodává Štěpánka Zdvořáková, personální ředitelka společnosti Schindler, jež se zabývá prodejem výtahů a eskalátorů.

Personální ředitelka společnosti Sodexo Benefity Martina Machová zase upozorňuje na to, že mít jednu práci na plný úvazek a k tomu další brigády je pro většinu lidí dlouhodobě neudržitelné.

„Pokud člověk nemá prostor na odpočinek, zadělává si na zdravotní problémy, které ho ve výsledku mohou stát mnohem více, než si touto cestou vydělá,“ říká Machová.

První krok při finančních problémech je podle ní zamyslet se nad svým celkovým rozpočtem a nad tím, kde by se dalo ušetřit. Mnoho lidí například neví, že v benefitech se jim mohou ukrývat až tisíce korun měsíčně.

„V druhé řadě stojí za to zkusit svoji situaci vyřešit v současném zaměstnání. Máte možnost získat povýšení nebo větší odpovědnost a převzít nějaký další projekt, který by vám mohl vylepšit výplatní pásku? O těchto možnostech je nejlepší promluvit si se svým nadřízeným. Pokud to nepůjde, je načase uvažovat o větší změně i za cenu rekvalifikace nebo jiného oboru. Pro krátkodobé překlenutí finančně náročného období může být brigáda řešení. Obecně jsou to ale většinou méně kvalifikované a hůře placené práce,“ dodává.