Hlavní obsah

Jedna porucha a polovina města stojí. Kudy proudí do Prahy elektřina?

Foto: Unsplash, Andrey Metelev

V půlce Prahy vypadl na hodinu proud. Jak fungují elektrické sítě?

Reklama

2. 6. 18:12

V Praze ve čtvrteční ranní špice vypadla na hodinu elektřina. Do metropole proudí přes čtyři rozvodny, tři z nich jsou klíčové. V roce 2025 by k nim měla přibýt ještě jedna.

Článek

Čtvrteční technická porucha v rozvodně Chodov ukázala, jak moc jsme na elektřině závislí a jak rychle dokáže taková závada ochromit provoz půlky města. Výpadek na Chodově zastavil v centru a jižní části Prahy provoz tramvají, metra, internetu a dalších klíčových služeb na více než hodinu.

V české přenosové soustavě se s velmi vysokým napětím pracuje ve třech úrovních – 400 kV (zvlášť vysoké napětí), 220 kV a 110 kV. Celková délka této soustavy činí přes 5 700 kilometrů a slouží k přenosu elektřiny na velkou vzdálenost, tedy typicky z elektrárny do rozvodny v blízkosti měst.

Foto: ČEPS, Seznam Zprávy

Mapa vedení velmi vysokého napětí

Rozvodny v okolí Prahy

Provoz elektroenergetické přenosové soustavy v České republice zajišťuje společnost ČEPS vlastněná Ministerstvem průmyslu a obchodu. ČEPS má výhradní licenci na dálkový přenos elektřiny velmi vysokého napětí.

V Praze a jejím nejbližším okolí se nacházejí čtyři rozvodny – Malešice, Chodov, Řeporyje a Čechy střed. Hlavní dodávky elektrické energie do Prahy zajišťují rozvodny Chodov a Řeporyje. Kromě Malešic vede z nebo do všech rozvoden vedení o napětí 400 kV, z Malešic vede 220kV.

„V případě poruchy v jedné z nich jsou pak dodávky zajištěny ze sousedních rozvoden jako v tomto případě, během kterého bylo zásobování postižených oblastí přepojeno na rozvodny Řeporyje a částečně Malešice,“ vysvětlil za společnost ČEPS Lukáš Hrabal z tiskového oddělení.

„Podle poslední aktualizace došlo ke způsobení logické ochrany tlaku, ale ta konkrétní technická příčina toho, proč k automatické ochraně tlaku došlo, se stále zjišťuje,“ řekla ke čtvrteční události mluvčí ČEPS Hana Klímová. Plyn se v zařízení používá jako izolant.

Slabá infrastruktura?

Rozvodna Chodov, která stála za čtvrtečním výpadkem, byla uvedena do provozu v roce 1997. Jejím úkolem bylo dopravovat energii z v té době vznikající jaderné elektrárny Temelín do Prahy a jejího okolí. V letech 2016 až 2019 v ní probíhala rekonstrukce za 300 milionů korun, která měla za úkol zajistit do budoucna spolehlivou dopravu energie do stále více energeticky náročné Prahy.

Pražský radní za TOP 09 Jan Chabr po rozsáhlém výpadku konstatoval, že se to nepovedlo. Podle něj je problém v nedostatečné přívodní kapacitě vodičů do rozvodny na Chodově. K posílení rozvodní sítě má vést také zprovoznění nové rozvodové stanice v Praze – Čimice na severu metropole. Ta by měla být podle informací ČEPS otevřena v roce 2027.

„Přes rozvodnu Sever by mohla být v případě výpadku elektrické energie využita elektrárna Chvaletice,“ uvedl dříve mluvčí pražského magistrátu Vít Hofman.

Máme plán pro krize, ale neřekneme

V případě výpadku vstupuje v platnost takzvaná Vyhláška o stavu nouze v elektroenergetice a o obsahových náležitostech havarijního plánu (Vyhláška č. 80/2010 Sb.).

Existuje několik plánů v případě nutnosti krizového provozu, mezi nimiž je regulační plán, frekvenční plán, omezovací plán a vypínací plán. Náležitosti těchto jednotlivých plánů jsou opět stanoveny zákonem.

Dva typy soustav v Česku

Přenosová soustava

Systém zařízení, která vedou elektrickou energii z velkých zdrojů (elektrárny) do rozvoden. Zde se proud zvláště vysokého napětí (400 kV) a velmi vysokého (110 nebo 220 kV) převádí na nižší, který je pak dále rozváděn do domácností. Celková délka této soustavy činí přes 5 700 kilometrů a slouží k přenosu elektřiny na velkou vzdálenost, tedy typicky z elektrárny do rozvodny v blízkosti měst.

Distribuční soustava

Dále rozšiřuje elektřinu z rozvoden, jejíž napětí bylo v transformátorech sníženo tradičně na 110 kV s frekvencí 50 Hz. U koncových zákazníků je proud v trafostanicích snižován na nízké napětí (230 V/400 V). Distribuční soustavu v Česku zařizují regionální distributoři ČEZ Distribuce, EG.D a PREdistribuce.

Krizový plán má v případě výpadku elektřiny i magistrát města Praha. Jaká opatření však takové plány obsahují, nevíme. „Krizové plány máme, ale dle mého názoru to nejsou z podstaty věci veřejné dokumenty,“ řekl mluvčí magistrátu Hofman.

Jednotlivé instituce kritické infrastruktury pak mají často vlastní záložní generátory, které jsou schopné v případě nutnosti zapnout. Proto například chod nemocnic nebyl během výpadku ohrožen. Po výpadku proudu je spustily Nemocnice Na Františku, Institut klinické a experimentální medicíny (IKEM) nebo Všeobecná fakultní nemocnice (VFN).

Podobně jsou na tom také poskytovatelé internetového připojení. Přestože někteří provozovatelé výpadky zaznamenali, podle ředitele sdružení NIX.CZ Adama Goleckého mají provozovatelé páteřních technologií zřízené záložní baterie i generátory pro podobné případy. Problém ale nastal například u správce webových stránek veřejnoprávních médií Českého rozhlasu nebo ČT24. Firmě, která jejich provoz spravovala, nenaběhl záložní server a stránky tak několik dalších hodin nefungovaly.

Výrazné problémy zaznamenal také dopravní podnik. Přestaly jezdit tramvaje a na devět minut nejezdilo ani metro. Metro sice má záložní systémy, ty jsou ale schopné pouze dopravit stávající vlakové soupravy na nejbližší zastávku tak, aby mohli cestující bezpečně vystoupit. Dále už pokračovat na záložní zdroje nemohou. U tramvají takové systémy neexistují, ty tedy čekají až na obnovení provozu.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované