Hlavní obsah

Kdo si zvykl platit kartou, možná příště nezaplatí. Kvůli konci EET

Pusťte si pořad Agenda s Miroslavem Lukešem, šéfem České fintechové asociace. Mluvil o dopadech plánovaného zrušení EET.Video: Eva Moniová, Seznam Zprávy

 

Reklama

29. 4. 15:00

Celá řada podnikatelů čeká, až stát vypne EET. Zrušením elektronické evidence tržeb přestane část obchodníků přijímat platební karty, říká v pořadu Agenda Miroslav Lukeš z České fintechové asociace.

Článek

Rozhovor si můžete poslechnout i v audioverzi.

Když stát vypne elektronickou evidenci tržeb, někteří podnikatelé přestanou brát platební karty a vrátí se jen k hotovosti.

„Mnoho terminálu je „v zástrčce“, ale nepoužívá se. Celá řada podnikatelů čeká na vypnutí EET,“ uvedl v pořadu Agenda SZ Byznys bývalý šéf českého Mastercardu Miroslav Lukeš, který dnes vede Českou fintechovou asociaci.

Jak hodnotíte plánované vypnutí EET ke konci letošního roku?

Je to jednoznačně promarněná příležitost. Stát vytvořil nějaký nástroj, který přijala velká část podnikatelů a který přinesl celou řadu benefitů. O tento nástroj přicházíme bez náhrady, což mně i řadu zástupců podnikatelské a fintechové obce mrzí. Hodnotil bych to kladněji, kdyby se stát snažil najít nějaký způsob využití poměrně velké investice, která funguje, minimálně po technické stránce.

Ministerstvo financí argumentuje, že EET přináší zbytečnou administrativu podnikatelům, které souhrnně provoz a aktualizace pokladních zařízení stojí každoročně zhruba 1,5 miliardy korun. Má EET pro podnikatele i nějaké přínosy?

Když budu mluvit za podnikatele, se kterými jsem hovořil, s Hospodářskou komorou a asociacemi horeky (hotelů, restaurací, kaváren) a dalšími, říkají, že je to nic nestojí a nezatěžuje je to. Systém je jednoduše implementovaný a zaběhlý. Naopak je bude stát poměrně dost peněz vypínání. Svaz obchodu a cestovního ruchu a softwarové firmy, které působí v retailu, říkají, že skončení EET bude podnikatele stát desítky až stovky milionů.

Provoz stávajícího systému, který už je implementovaný, nemůže stát půl miliardy korun. Pokud by tomu tak bylo, doporučil bych Národnímu kontrolnímu úřadu, aby prověřil, jak tam ty systémy běží.
Miroslav Lukeš

To je za celý trh?

Jen za maloobchod. Věřím tomu, že jsou náklady na vypínání na straně podnikatelů daleko větší. Větší podnikatelé mají složité systémy, jakýkoli zásah do nich je drahý.

Oni to vlastně musí vyjmout z těch softwarů, pokladních systémů.

Přesně tak.

Nejde to v softwarech nechat a jen to někde vypnout?

To by šlo, pokud by stát nechal v provozu systém evidence tržeb na dobrovolné bázi. Byla by to v tuto chvíli nejlevnější alternativa.

Miroslav Lukeš

  • Ve financích a technologiích se pohybuje přes dvacet let, během nichž zaváděl v Česku řadu inovací.
  • Byl generálním ředitelem českého, rakouského a slovenského Mastercardu a jako Senior Vice President vedl globální vývoj debetních produktů v newyorské centrále.
  • Sedm let pracoval na strategiích prodeje a marketingu v McKinsey v řadě zemích.
  • Vystudoval finance a IT management na VŠE v Praze, ekonomii na Joint European Studies Program a v MBA na INSEADu.

Ale stát řekl, že nechce.

Argumentuje tím, že provoz ho, tedy nás daňové poplatníky, ročně stojí padesát milionů korun. V rozpočtu je to ale na úrovni zaokrouhlovací chyby a je to také vyváženo benefity, které by dobrovolná evidence tržeb přinesla.

Vy jste říkal 50 milionů ročně, Ministerstvo financí však na svém webu má, že to stojí půl miliardy ročně. Navíc EET smí ze zákona evidovat pouze hotovostní tržby, kterých má být oproti bezhotovostním platbám v roce 2025 podle odhadů jen asi pětina, jak přibývají platby kartou. Přínos do státního rozpočtu by se tak postupně snižoval. Souhlasíte s těmi výhradami?

Ta částka je naprosto přemrštěná. Mohli bychom se podívat, jak k tomu došli, ale skutečně provoz stávajícího systému, který už je implementovaný, nemůže stát půl miliardy korun. Pokud by tomu tak bylo, doporučil bych Národnímu kontrolnímu úřadu, aby prověřil, jak tam ty systémy běží.

S pozastavením EET (povinnost byla kvůli covidu na dva roky zastavena, pozn. red.) přestala řada, specificky restaurací, brát platební karty. Byl bych rád, kdyby v roce 2025 bylo v retailu hotovostních transakcí pouze 20 až 25 procent. Stát ale teď bohužel dělá pravý opak, působí proti tomuto trendu.

12 miliard daní pryč

Připomeňme, že vy máte bezhotovostní placení a karty pod kůží, protože jste šéfoval Mastercardu. Kolik stát ušetří na vypnutí EET? Převáží úspory ze zrušení přínosy z provozování EET?

Stát ušetří desítky milionů korun, ale zároveň přijde o poměrně velký daňový výnos. Podle odhadů Ministerstva financí se roční daňový výnos, který se dá spojit s EET, pohyboval kolem 12 miliard korun.

Říkáme, jak moc digitalizujeme Česko, na druhé straně de facto vypínáme digitalizaci maloobchodu.
Miroslav Lukeš

Troufám si říct, že to je jen špička ledovce. Když zprofesionalizujete a zprůhledníte ten sektor, automaticky získáváte víc i v oblasti sociálního pojištění. Najednou si číšníci, kteří papírově pracovali za minimální mzdu a dostávali peníze bokem, budou spořit přes stát na důchod atd.

Byl tam nějaký multiplikační efekt?

Ano. Nehledě na to, že stát dělá obrovský krok v digitalizaci. Když se podíváte na sektor nejen restaurací, ale i řemeslníků, celá řada z nich před EET fungovala systémem z 90. let „papír, tužka“. To je v dnešní době nepředstavitelné. A tohle byla pro řadu z nich první pokladna. Která nejenže ukázala, o kolik stát obírali, ale také, o kolik je obírali číšníci, o kolik příležitostí pro svůj byznys přicházeli.

Vidíte nějaké výhody evidence tržeb pro zákazníky? Kromě toho, že mnozí podnikatelé začali s EET přijímat karty.

To byl jeden z nejhmatatelnějších benefitů. Ale celou řadu zákazníků také těšilo, že podnik, kam přišli, jedná podle pravidel a stejně jako oni platí daně. Tady je „normální“ daně neplatit, proto to pro některé zákazníky byl posun morální hranice.

Proto taky řada podnikatelských svazů říká, že chtějí zachovat EET, protože chtějí ukázat, že nejsou příživníci, kteří státu neplatí daně a že je jejich sektor poctivý. Je to i jeden z argumentů, proč chtějí zachovat dobrovolnou evidenci tržeb.

Ta by mohla mít přínosy pro stát i podnikatele. Třeba tak, že budete mít na dveřích nálepku, že evidují tržby a jsou féroví podnikatelé. Věří, že díky tomu získají konkurenční výhodu.

Ještě bych se vrátila k tomu přijímání karet. Dokážete si představit, že někteří z podnikatelů, kteří už terminály mají, je odevzdají zpět?

Děje se to, že terminály jsou v první fázi zapomenuté v šuplíku nebo jsou „rozbité“. Už jsem zaregistroval i restaurace, a i v Praze, nebavíme se o malém bistru v Peci pod Sněžkou, ale o podniku, kde je průměrná útrata tisíc korun na hlavu, kde řekli, že karty už brát nebudou, když skončila evidence tržeb.

Mnoho terminálů je „v zástrčce“, ale nepoužívají se. Celá řada podnikatelů čeká na vypnutí EET a pak se začne systémů zbavovat.

Není to další mrhání státními penězi? Byl tu přece projekt Česko platí kartou, kdy Ministerstvo průmyslu a obchodu spolu s karetními společnostmi a bankami dávaly platební terminály podnikatelům na zkoušku zdarma.

Je to obrovské mrhání penězi. Vybudování robustního systému EET stálo zhruba miliardu. K tomu náklady soukromého sektoru, který si musel pořizovat svoje pokladní řešení. To jsou další řádově miliardy. A to celé zmizí.

Nejsem proti evoluci. Pokud si někdo stěžuje na administrativní zátěž, ať tržby neeviduje. Na druhou stranu, pokud podnikatelé říkají, že evidenci chtějí a naopak by měli náklady s jejím zrušením, očekával bych od státu, že se zamyslí, jak systém využít.

Těch možností je řada. V první řadě v daňové oblasti: můžete například zavést digitální daňové přiznání. To už dnes funguje v různých zemích. My jednak říkáme, jak moc digitalizujeme Česko, na druhé straně de facto vypínáme digitalizaci maloobchodu.

Jak to myslíte s digitálním daňovým přiznáním? Podávat daně digitálně jde už dnes. Myslíte, že by se tržby automaticky pro potřeby daňového přiznání sčítaly?

Přesně tak. Nemusíte to sledovat, ušetříte na účetní, na administrativě.

Ale nemůžete daňově „optimalizovat“.

To by měl být záměr, abyste si jednu platbu s účtenkou nedávali do jedné kapsy a další bez účtenky do druhé kapsy.

To jste ale narazila na další fenomén: stát by nemusel neefektivně kontrolovat nepoctivé subjekty. Jestli se někdo přihlásí k dobrovolné evidenci tržeb, kontroloři by k nim nechodili.

O těchto víme celý rok, tam chodit nebudeme, ale zaměříme se na ty zbývající případy.

Přesně tak. Čili automatické daňové přiznání, které by mělo ještě větší význam pro paušální daň. Kde si musíte dnes sledovat, kolik utratíte. Dovolím si tvrdit, že by bylo elegantní zvýšit hranici pro paušální daň, právě v okamžiku, kdy evidujete tržby dobrovolně.

Vidíte nějakou šanci, že se podaří dobrovolnou evidenci tržeb prosadit? Vidíte u politiků nějakou otevřenou náruč?

V kuloárech otevřená náruč je. Mizí v okamžiku, kdy se zapne červené světýlko nahrávání nebo hlasovací zařízení.

Věřím, že se to podaří zavést na dobrovolné bázi nebo že se aspoň odložit vypnutí. Aby stát i podnikatelé měli čas promyslet alternativy využití funkčního robustního systému.

Kolik byste potřebovali na promýšlení času?

Rok až rok a půl. Bavili jsme se o přímých benefitech, ale jsou i věci, které by se na tom systému daly postavit. Třeba elektronická účtenka. Já chci mít všechny svoje účtenky na jednom místě, chci je mít propojené v účetnictví, nechci sledovat, kdy končí záruka atd. Mezi fintechy jsou různá úsilí tento systém vybudovat. Ale čekají na to, co se stane s evidencí tržby.

Celý rozhovor si můžete poslechnout v úvodním videu.

Agenda

Čtvrthodinka o byznysu z první ruky. Rozhovory s top lídry českého byznysu, zakladateli firem, odborníky.

Každý všední den na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích.

Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované

Hlavní zprávy