Křetínský naplno přebírá Makro. Dá ho do Košíku a dovnitř možná pustí děti

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Do českého Makra se dnes smí leda se zákaznickou kartičkou na IČO. A bez dětí. Dvě svérázná omezení, kterými se obchody odlišují od jiných hypermarketů, se ale po letech zaběhlé praxe možná změní.

Privilegium s kartičkou určitě – jen ne při fyzickém vstupu do prodejen, ale při nakupování online. Do toho se chce nyní české Makro víc opřít přes sesterský e-shop Košík. A s dětmi se ještě uvidí podle toho, jak dopadne plné převzetí řetězce novými vlastníky a s tím spojená revize dosavadních zvyklostí.

„Já mám tři malé děti a změnil bych to hned. Zeptám se na to. V Německu mi spousta kolegů říkala, že k nám chodí nakupovat i s dětmi, tak chci zjistit, proč to není možné i tady,“ uvádí Roman Šilha, od února šéf dozorčí rady německé společnosti Metro AG, pod kterou české Makro spadá stejně jako dalších 610 prodejen od Portugalska po Kazachstán.

Celou síť spolu s centrálou v Düsseldorfu na jaře vlastnicky ovládla skupina EP Group. Tu si buduje český miliardář Daniel Křetínský v rámci diverzifikace podnikání jako protiváhu k tradiční energetice, která ho v posledních letech vystřelila mezi pět nejbohatších lidí v zemi.

Menšinový podíl 44 procent v EP Group – a tedy i v Metru a dalších aktivech – má Křetínského dlouholetý pasivnější společník Patrik Tkáč spolu s československou investiční skupinou J&T. V Británii letos společně ovládli britskou poštu Royal Mail a s ní i nadnárodní balíčkovou firmu GLS. V Německu si loni pořídili minoritní podíl v hutích ThyssenKrupp, další větší investice mají ve Francii, Itálii a Španělsku.

O převzetí Metra – jedné z největších německých maloobchodních firem – usiloval Křetínský sedm let. V roce 2018 koupil první menší balík akcií od německé podnikatelské dynastie Hanielů, kteří kdysi stáli u vzniku značky. Dalším akcionářům tehdy veřejně nabízel přes osm eur za akcii, aby získal většinu.

Napoprvé neuspěl, ale teď si pořídil totéž se slevou. Během covidu se už tak nahnutá kondice ztrátového Metra ještě zhoršila, skončilo vyplácení dividend a kurz akcií šel na burze dolů. Křetínský přikupoval, začátkem roku byl s EP Group v Metru už největším akcionářem s 49,99 procenta akcií. Letos při posledním kole výkupu dosáhl 68 procent při ceně 5,33 eura za akcii.

Teď má už teď de facto plnou kontrolu a do konce roku by rád přebírání uzavřel. V dubnu Metro stáhl z burzy v rámci takzvaného delistingu, po dohodě s posledními dvěma zbylými akcionáři, což jsou další dva německé podnikatelské rody Meridian a Beisheim dohromady s 25 procenty akcií. Všichni dohromady drží 93 procent a brzy chtějí mít i zbytek.

„Cíl je nejdřív vykoupit aspoň dvě procenta a pak ještě ideálně letos udělat vytěsnění zbylých akcionářů, abychom měli spolu s rodinami Meridian a Beisheim sto procent,“ přibližuje Šilha, dříve bankéř skupiny UniCredit, který od roku 2020 pomáhá Křetínskému jeho paralelní svět mimo energetiku stavět.

Spolupráci s oběma rodinami popisuje jako postupnou evoluci, kdy na začátku panovala vůči nově příchozím investorům z východu obezřetnost, která až po letech trpělivého vysvětlování a seznamování přešla v symbiózu. „Potřebovali čas, aby přišli na to, že fungujeme rozumně, dá se s námi bavit a máme de facto stejné cíle. Delisting teď už v Německu de facto nikdo neřešil, všichni ho brali jako další přirozený krok,“ přibližuje Šilha.

Metro – stejně jako britská pošta nebo dříve uhelné doly a elektrárny – lze zařadit do kategorie firem, které Křetínský v minulosti popisoval jako „vystresovaná aktiva“. A tedy jako kořist, kterou se celý život snaží vyhledávat.

„Firma, která na tom není úplně dobře, je zaprvé relativně levná,“ říká k této akviziční strategii Šilha. „A zadruhé, my vstupujeme do firem, kde máme dopředu jasnou představu, co s nimi dělat. Není to tak, že koupíme a uvidíme. Naopak přesně víme, kam by se firma mohla dostat, pokud se bude chovat správně.“

V případě Metra má EP Group vliv na chod společnosti už čtyři roky. V dozorčí radě měl Křetínský čtyři lidi už před letošním navýšením vlastnického podílu. V roce 2021 kvitoval nástup nového generálního ředitele Steffena Greubela, jehož reformní úsilí má u nových vlastníků zatím plnou podporu.

Obrat má spočívat v celkovém zeštíhlení zbytnělých řídících struktur, ve větším soustředění na Evropu, v zúžení sortimentu na gastronomii a ve větším důrazu na vlastní privátní značky. A pak v investicích, které jdou naproti rostoucí poptávce po dovážkových službách.

Tržby celého Metra začaly po nástupu Greubela růst o něco rychleji než dřív, ale optikou zvenčí ještě pořád transformace nepřináší dostatečný efekt. Ratingová agentura S&P reagovala na stažení z burzy studenou sprchou, když před měsícem snížila svou známku pro Metro z investičního do spekulativního pásma BB+.

Odůvodnila to tím, že firma se potýká s nízkými maržemi a navíc s nepříznivými vnějšími okolnostmi, jako je geopolitika a chatrný stav evropské ekonomiky. Její ziskovost se tím pádem po covidu pořád dostatečně nevzchopila a do toho ještě nově přibyl dluh ve výši 800 milionů eur, který Křetínský a spol. nabrali na výkup akcionářů a de facto připsali k tíži Metra. Dluh je zaručen jen majetkem Metra a firma sama bude muset na splátky vydělat.

Nízké marže a slabší výsledky Šilha nicméně popisuje jako řízený proces spočívající mimo jiné v tom, že firma investuje do toho, aby rostla a „dominovala trh“. To obnáší jednak držet ceny a marže nízko, jednak investovat do perspektivních oblastí, jako je rozvoz potravin k zákazníkům. Aby profesionálové z gastrosvěta – hlavní cílová skupina Metra a Makra – nemuseli jezdit na nákup sami.

„Klasická situace je, že veřejně obchodovaná firma na burze nemá tak důslednou kontrolu, jako když je v privátních rukách,“ říká Šilha o rozdílu mezi minulostí a budoucností Metra. „Cílem teď je držet růst tržeb o pět až deset procent ročně a přitom firmu ještě víc zjednodušit a zeštíhlit, což bude obnášet i zavírání některých obchodů a selektivní propouštění,“ říká k receptu na obrat Křetínského muž číslo 1 pro tuto oblast podnikání.

Příznivou pasáží v ratingové zprávě od S&P podle něj je, že agentura správně pochopila EP Group jako seriózního vlastníka, který za Metrem bude stát, což analytici také ve zprávě zmiňují a Metro popisují jako „strategicky důležité“ pro EP Group.

Ratingová zpráva se zaobírá i skutečností, že Metro zůstalo i v Rusku a teď nemá jak ze země bez ztrát vycouvat, a tak drží status quo a čeká na konec války. Rusko s 88 obchody je pro firmu významným trhem, S&P ale ruské prodejny i tržby ve svých výpočtech rovnou odepisuje, jako by s nimi už ani nešlo počítat. Co s Ruskem bude teď po přeskupení vlastnických poměrů, se podle Šilhy teprve analyzuje.

Zavírání a „selektivní propouštění“ se bude nejspíš týkat německého trhu. Doma se prodejny Metro místy zbytečně překrývají a podle Šilhy by „do deseti“ obchodů z dnešních 103 mohlo skončit.

Jiný balík úspor má pramenit z toho, že Metro zužuje sortiment, aby netříštilo energii na všechno možné od hraček po domácí potřeby. Největší prodejny v Německu měly dříve v regálech řádově sto tisíc různých položek. Cílový stav je 30-40 tisíc, protože příliš košatá nabídka kazí ziskovost. Další výhodou je, že po vyprázdnění regálů v prodejnách vznikne volná plocha pro potřebná rozvážková depa.

„Sortiment se redukuje, ale rozumně,“ říká Šilha s tím, že obchody Metro i Makro dál musí fungovat jako „one stop shop“ pro kuchaře-profesionály i pro ty, kdo mají vaření jen jako hobby a chtějí mít vše potřebné na jednom místě. „Aby u nás dál šlo vedle jídla pořídit i zástěru a kartáč na gril,“ dodává k limitům diety Šilha.

V Česku, kde jsou noví vlastníci doma, by Makro mělo naopak růst, a to ve dvou ohledech. Ve hře jsou nové prodejny a v běhu je také posílení online prodeje.

„Je pár zemí, kde zvažujeme nějakou expanzi. V Česku máme 13 obchodů a teď je k diskuzi, jestli neotevřít ještě jeden či dva navíc. Víc ne, přinejmenším v horizontu nejbližších tří, pěti let,“ uvažuje Šilha.

K dálkovému prodeji chce využít už stojící e-shop Košík, který Křetínský se svými obchodními partnery buduje v Česku nezávisle na Marku už několik let. Oba koncepty teď do sebe dobře zaklapnou.

Německé Metro už má v Košíku čtvrtinový vlastnický podíl, v Česku a na Slovensku už se obě služby propojují. „V regionech už Košík zaváží zákazníkům potraviny z Makra a teď totéž dotahujeme v Praze. Podle mě o tomto spojení zatím nikdo moc neví, což je trochu cílené právě kvůli tomu, že chybí dotáhnout Prahu. Jakmile bude Praha propojená, a to bude velmi brzy, lidi si všimnou kampaně, že Košík vám přiveze věci z Makra,“ říká Šilha k plánům na nejbližší měsíce.

Přes Košík se nově otevře možnost mít zboží z Makra bez zákaznické kartičky a podnikatelského čísla IČO. Podobný koncept – tedy nabízet stejné zboží profesionálům v prodejně a všem retailovým zákazníkům v e-shopu – by se měl rozšiřovat i do dalších zemí.

Souběžné převzetí Royal Mail představovalo největší zahraniční výpad nejen pro Křetínského, ale i v žebříčku všech dosavadních českých investic do zahraničí. EP Group už se v poště blíží k stoprocentnímu vlastnictví, celý tento balík má podle kurzu při posledním výkupním kole hodnotu přes sto miliard korun. Od bank si na to Křetínský a spol. nově půjčili 67 miliard.

Metro je zhruba poloviční. Když firma opouštěla burzu, její tržní kapitalizace činila v přepočtu 46 miliard korun.

„S převzetím Metra a Royal Mail jsme dotáhli strategický záměr mít diverzifikovanou skupinu. V obou těchto firmách máme hodně práce, jsme opravdu hodně vtaženi do operativy, do konkrétních strategických rozhodnutí, včetně Dana. Proto myslím, že další akvizice tohoto kalibru teď řekněme dva až tři roky nehrozí,“ odhaduje Šilha.

Převzetí obou firem podle něj obnášelo průběžné konzultace s ratingovými firmami kvůli tomu, zda EP Group vyjde z nákupů jako někdo, kdo je unese a bude vůči věřitelům dál fungovat spolehlivě. I to by mělo nyní podle Šilhy znamenat stopku pro další výpady: „Investiční rating je pro nás zásadní věc. Teď se chceme i kvůli ratingovým agenturám opravdu cíleně a stoprocentně zaměřovat na to, abychom ukázali, že umíme firmy transformovat a dodat výsledky. Až pak můžeme dělat něco dalšího.“