Hlavní obsah

Přehledně: Kudy k nám poteče plyn, když ne z Ruska? A za kolik?

Foto: Shutterstock.com/Maksim Safaniuk

Zastavení dodávek plynu do Česka zatím nehrozí.

Reklama

27. 4. 16:14

Proud zemního plynu z Ruska do polských a bulharských trubek se ráno zastavil. Tyto země však nemusí být posledním terčem ruské odvety. Co mohou očekávat Češi?

Článek

Pozornost se nyní upírá hlavně na dvě země, do Polska a Bulharska od středečního rána neproudí ruský plyn. Ruský plynárenský koncern Gazprom utáhl kohouty poté, co podle něj obě země nezaplatily za odběr v rublech, jak požaduje dekret ruského prezidenta Vladimira Putina.

Tímto krokem vyhrožoval Kreml již delší dobu. Nyní sílí obavy, zda mohou přijít na řadu i další země a zda mezi nimi může být i Česko. Aktuální situace zároveň výrazně zahýbe s cenou zemního plynu pro evropský trh.

Hrozí Česku, že ruský plynárenský koncern Gazprom vypne plyn?

Podle premiéra Petra Fialy (ODS) zastavení dodávek do Česka zatím nehrozí a plyn k nám stále proudí. „Přímý dopad na Českou republiku nyní podle našich informací není žádný. Čeští obchodníci ve většině nakupují zemní plyn na západoevropských burzách nebo od západoevropských obchodníků,“ uvádí Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) na svém webu.

Stát ani české společnosti přímo od Gazpromu plyn nenakupují. Surovinu jim prodávají různé zahraniční společnosti, například Uniper, RWE Supply & Trading, Engie nebo MVM CEEnergy CZ, ale fyzicky jde o dodávky z Ruska.

„Situace se nás týká nepřímo, protože budeme závislí na tom, jaký postoj zaujmou velké západoevropské firmy, které dodávají na náš trh objem plynu, který čeští odběratelé potom nakupují. Pokud ony nedostanou plyn, nedostalo by se ani na nás,“ říká ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií Jiří Gavor.

V Evropě je podle něj asi 150 firem, které mají takto uzavřený kontrakt s Gazpromem. „Podle mého názoru je velmi nepravděpodobné, že by všechny následovaly příkladu Polska a odmítly platit v rublech,“ říká Gavor. Dubnové faktury za ruský plyn jsou podle něj splatné zhruba do poloviny května, poté se ukáže.

Je Česko připravené na scénář, že ruský plyn nebude?

Současné dodávky plynu do Česka jsou podle MPO stabilní, jenže česká závislost na plynu z Ruska je téměř 100%. „Po určitou dobu bychom to zvládali, pak by bylo samozřejmě nutné, aby nám pomohla EU a další státy a řešili jsme to společně. Kdyby Rusko přestalo dodávat do Česka, pravděpodobně by přestalo dodávat i do jiných zemí. Kdyby nyní zavřeli kohoutky, jsme schopni si s tím kombinací zásob a jiných dodavatelů hned poradit,“ uvedl premiér Petr Fiala.

Česká republika však neudržuje strategické zásoby zemního plynu a musí si vystačit s tím, co má v zásobnících, které u nás provozují společnosti RWE Gas Storage a MND. Jejich celková kapacita činí zhruba tři miliardy kubíků, tedy asi třetinu spotřeby celé republiky v roce 2021.

Podle dat provozovatele plynárenské infrastruktury v Evropě jsou české zásobníky naplněné přibližně z 38 procent. Podle MPO je v nich 925 milionů metrů krychlových zemního plynu. „Toto množství přibližně odpovídá loňské spotřebě České republiky v květnu a v červnu. Při omezování spotřeby by zásoby vydržely déle,“ uvádí.

Jak se budou vyvíjet ceny?

Již v úterý večer, kdy Polsko s Bulharskem oznámily, že jim Gazprom přeruší dodávky, začaly ceny plynu na evropské burze stoupat až o 12 procent. Odborníci předpokládají, že cena plynu pro evropský trh bude během středy dále růst. Ráno vzrostla o 20 procent a dostala se přechodně až na 125 eur (3064 korun) za MWh.

Další vývoj cen bude záviset na postupu evropských zemí a samotného Ruska. Před rokem se přitom cena plynu na burze pohybovala kolem 18 eur za megawatthodinu. Od loňského podzimu však skokově roste a kvůli ruské invazi na Ukrajinu je trh ještě více rozkolísaný.

Má stát připravené scénáře, jak s rostoucími cenami pomáhat?

MPO s resortem práce a sociálních věcí (MPSV) počítají s několika variantami, jak pomoct s drahými energiemi domácnostem i firmám. Jak však říkají, chtějí pomáhat cíleně a jen těm nejzranitelnějším. Například plošnému odpuštění 21procentní DPH, zrušení poplatků za OZE či zastropování cen energií se dlouhodobě brání.

MPSV proto navýšilo příspěvky na bydlení pro nízkopříjmové rodiny, které mají s úhradou faktur za energie problémy. MPO naopak připravilo pomoc pro malé a střední podniky ve formě bankovní záruky, pro firmy s vysokou spotřebou energií se připravují kompenzace nepřímých nákladů na emisní povolenky.

Má Česko alternativní cesty, jak do země dostat neruský plyn?

Řada evropských států včetně Česka se chce postupně odstřihnout od dodávek ruských energií. Proto se připravuje strategie rozšíření dodávek i přepravních tras. „Řada konkrétních kroků již probíhá. Například se připravuje legislativní prostředí pro přijetí norského plynu na území ČR, norské dodávky podle předběžných informací mohou zajistit přibližně čtvrtinu tuzemské spotřeby. Základem takového scénáře je společný postup na úrovni EU,“ uvádí MPO.

Česko zároveň uvažuje o získání podílu v jednom z chystaných německých LNG terminálů, který by zajistil dodávky zkapalněného zemního plynu ze zámoří. Terminál však bude v provozu nejdříve za tři roky. „Navýšení LNG dodávek do Evropy bude dále vyžadovat posílení stávající infrastruktury, proto podporujeme jak propojování plynárenské sítě s Rakouskem, tak s Polskem,“ říká MPO.

Naše země je rovněž s Německem dobře provázána plynovodní sítí. Plyn z LNG terminálů by se dal přepustit do stávajících trubek, které používá Česko v Německu, a nemusela by se budovat nová infrastruktura.

Jak by vypadalo odpojování od plynu v případě nouze?

Odpojování odběratelů od dodávek plynu je až tím posledním krokem. Pokud by však situace dosáhla kritického bodu, postupovalo by se podle energetického zákona.

Dodávky by se omezovaly podle jednotlivých odběrových stupňů, kterých je 10. Na prvním stupni by došlo k omezení dodávek zákazníkům, kteří mají možnost plyn či elektřinu nahradit. Jako poslední by byly odpojovány domácnosti a kritická infrastruktura, do které patří například nemocnice.

Foto: Seznam Zprávy

Trasy hlavních plynovodů v Evropě

Bude Česko platit za plyn v rublech?

Účet v rublech si podle agentury Bloomberg otevřelo deset evropských odběratelů ruského plynu. Čtyři z nich už za plyn dokonce zaplatili v rublech, jak požaduje Kreml. Platby v rublech by však podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely byly v rozporu se smlouvami, stejné stanovisko k věci zaujímají i další země EU a stejný postoj zdůraznila také šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Jak aktuální situace ovlivní Polsko a Bulharsko?

Obě země, kterým ve středu ráno přestal Gazprom dodávat plyn, jsou podle odborníků na výpadek poměrně dobře připravené, a tak na ně nebude mít tento krok fatální dopad. Ostatně Polsko i Bulharsko neplánovaly prodloužení smluv s Gazpromem, které jim končí na konci roku.

Oba státy už mají alternativy. „Od října bude zprovozněn nový plynovod, který může v podstatě stejné množství plynu nahradit dodávkami z Norska,“ říká Michal Kocůrek, analytik plynárenství ze společnosti EGÚ Brno.

Polsko tak musí hlavně přežít do konce roku. „Při zvýšeném dovozu LNG a zřejmě i nějakém omezení spotřeby nebudou dopady tak fatální, jako by to bylo v případě Německa nebo Česka,“ říká Gavor.

Podobně je na tom i Bulharsko, které už nyní odebírá LNG z Ázerbájdžánu, a dopady na odběr domácností či kritické infrastruktury by ruský krok neměl mít zásadní vliv. „Může být ale omezena výroba elektřiny z plynu, případně dodávky pro některá průmyslová odvětví,“ upozorňuje Kocůrek.

Čeká stejný osud jako Polsko s Bulharskem i jiné země?

Oba státy mohly být pouze začátkem. Zda se Gazprom odhodlá ke stejnému kroku i u jiných odběratelů, bude záviset na tom, zda budou ochotni za dodávky platit v rublech nebo přes Gazprombank. Kreml už dříve avizoval, že zadarmo plyn dodávat nebude.

Podle Kocůrka Gazprom vyslal svým úterním krokem zásadní zprávu ostatním zemím, které se vyjádřily, že nebudou platit za plyn v rublech. „Je možné, že Gazprom tento mechanismus bude aplikovat i v dalších případech,“ myslí si Kocůrek. Odborníci však varují, že ne všechny země jsou na konec ruských dodávek připraveny stejně dobře jako Polsko a Bulharsko.

Jak ukončení dodávek do Evropy ovlivní Rusko?

Zrušení dodávek zemního plynu do Evropy by postihlo hlavně ruskou ekonomiku. Vývoz plynu představuje přibližně šest procent ruského státního rozpočtu, spolu s ropou tvoří 30 procent.

„Objemy, které Rusko dodává do Evropy, nemá kam jinam dodat. Takového zákazníka už nemá a primárně žije z exportu plynu a ropy,“ vysvětlil dříve pro SZ Byznys zvláštní vyslanec České republiky pro otázky energetické bezpečnosti Václav Bartuška.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované