Hlavní obsah

Úkol „naplňte zásobníky“ zní snadno, ale obchodníky s plynem může položit

Foto: Shutterstock.com/OlegRi

Zásobníky plynu. Ilustrační fotografie.

Reklama

25. 4. 10:53

Evropa řeší, jak uskladnit plyn, aby byl nějakou dobu dostupný i při přerušení dodávek z Ruska. Požadavky na zásoby spolu s vysokými cenami ale vytvářejí na dodavatele finanční tlak, který nemusí unést. Zasáhnout by mohl stát.

Článek

Nynější situace poukázala na význam podzemního uskladňování plynu. Pokud by opravdu došlo k utažení kohoutů z ruské strany a zemní plyn by k nám přestal proudit, jde hlavně o zajištění jeho fyzické dostupnosti v podzemních zásobnících.

Tím se zabývá nejen Česká republika, ale i Evropská unie. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) kvůli posílení energetické bezpečnosti připravovalo úpravu vyhlášky o stavu nouze v plynárenství.

Ta mimo jiné dodavatelům ukládala povinnost zajistit tzv. bezpečnostní standard dodávky, kdy musejí mít uskladněno minimálně 30 procent spotřeby zemního plynu v topné sezoně. Návrh měl toto množství navýšit na 45 procent, a zvýšit tak pravděpodobnost bezpečné dodávky plynu chráněným zákazníkům, k nimž patří například domácnosti či zdravotnická a sociální zařízení.

„Fakticky to znamená, že dodavatelé budou muset nakoupit zemní plyn za současné vysoké ceny, aktuálně za 100 eur za jednu MWh, přičemž v minulém roce nakupovali zemní plyn v rámci bezpečnostního standardu i za čtvrtinové ceny,“ říká Jiří Matoušek, marketingový ředitel dodavatele energií Centropol.

Zásoby plynu mohou vytvářet pouze dodavatelé energií s licencí, které by však toto opatření dostalo pod tlak. „V době, kdy sám stát ještě váhá, jestli a jakým způsobem pořídí vlastní strategické zásoby plynu, je převedení zajištění zásob plynu na komerční subjekty trochu alibistické,“ říká Jiří Gavor, ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií.

Zajistit o polovinu větší bezpečnostní standard dodávky by mohlo být u řady dodavatelů nad rámec jejich finančních možností. Ti už nyní čelí nejistému vývoji na trhu a vysokým cenám plynu. „Nejde ani o samotné ceny. Na podniky jsou kladeny stále větší nároky na finanční jištění a likvidita jim chybí,“ upozorňuje Gavor.

Nedostatek hotovosti a vysoké ceny plynu byly také hlavním důvodem, proč dodavatel Pražská plynárenská žádal pražské radní o dvoumiliardovou finanční injekci a další miliardy bude potřebovat od bank.

Gavor upozorňuje, že jde o velkého dodavatele, kterého ovládá hlavní město a má se o co opřít. „O to horší situaci mají malí obchodníci, kteří za sebou nemají matku nebo nějaké jméno, které by bankovní instituce respektovaly,“ říká.

Ministerstvo připravuje návrh opatření na posílení likvidity obchodníků s energiemi ve vztahu k jistinám, které musí skládat.
Vojtěch Srnka, mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu

Obchodníci by se tak mohli ocitnout v problémech, což potvrzuje i Matoušek. „Navýšení bezpečnostního standardu dodávek na 45 procent by bylo náročné a ne všichni to při současných cenách zemního plynu finančně zvládnou,“ říká.

Státní pomoc spojená s likviditou obchodníků je proto už v procesu. „MPO připravuje návrh opatření na posílení likvidity obchodníků s energiemi ve vztahu k jistinám, které musí skládat u OTE (Operátora trhu s energiemi, pozn. red.),“ uvedl mluvčí MPO Vojtěch Srnka.

Změna, která se nekoná

Odborníci však nepředpokládali, že by ke změně vyhlášky opravdu došlo, a nakonec od ní upustil i sám resort.

„Ministerstvo průmyslu a obchodu ve své snaze upravit vyhlášku dále nepokračuje a namísto toho zaměřilo úsilí na to, jakým způsobem zajistit, aby byly tuzemské zásobníky plynu k 1. listopadu naplněny minimálně na 80 procent své kapacity, jak požaduje návrh legislativy EU,“ říká Srnka.

S tímto požadavkem přišla Evropská komise koncem března a pro českou vládu nyní představuje prioritní úkol. V Česku se nachází celkem osm podzemních zásobníků plynu, šest z nich provozuje společnost RWE Gas Storage, zbylé dva společnost MND. Jejich celková kapacita činí zhruba tři miliardy kubíků, tedy asi 33 procent spotřeby celé republiky v roce 2021.

„80procentní naplnění by znamenalo, že by do zásobníků mělo být vtlačeno minimálně 2,5 miliardy kubíků plynu,“ počítá Gavor.

Plánované množství je podle Matouška reálné do plynových zásobníků dostat. „Roční spotřeba zemního plynu v Česku je oproti kapacitě zásobníků trojnásobná, přibližně 9,4 miliardy metrů krychlových. Domácnosti spotřebují přibližně 2,3 miliardy metrů krychlových zemního plynu ročně, zbytek je potřeba pro průmysl a zemědělství, ale také pro výrobu tepla a elektřiny,“ vysvětluje.

Odborníci se shodují, že by alespoň zčásti mohl zásoby plynu nakoupit a uskladnit stát. Zatím však strategické zásoby plynu neudržuje, institut k tomu už ale má: Správu státních hmotných rezerv. Ta například zajišťuje zásoby ropy, jež pak může dát k dispozici na trh.

Podobně by to mohlo fungovat i s plynem, který je stejně jako ropa strategickou komoditou. „Správa státních hmotných rezerv není obchodníkem, ale mohla by někoho pověřit, například vypsat tendr na zajištění daného objemu plynu. Záleží, kdo to bude financovat. Základní plynová rezerva by mohla být ve vlastnictví státu,“ myslí si Gavor.

„Zároveň by stát mohl motivovat dodavatele finančních garancí, aby zemní plyn nakupovali nad rámec stávajících pravidel bezpečnostního standardu dodávky, a pravděpodobně bude tlačit na dodavatele, kteří nebudou bezpečnostní standard dodávek plnit, aby skladovací kapacity uvolnili,“ uvádí Matoušek.

Stát vlastní skladovací kapacity na skladování plynu nemá. RWE Gas Storage však aktuálně nabízí své zásobníky k prodeji, a tak by jedním z nových vlastníků mohl být i stát.

„Proces prodeje RWE Gas Storage je již nějakou dobu v běhu a podrobnosti k němu není možné sdělovat. Pokud jde o zajištění dostatečné naplněnosti zásobníků, není tedy rozhodující, kdo zásobníky vlastní, ale spolupráce státu s obchodníky. Pro podobné zahraniční investice navíc česká legislativa počítá s podrobným prověřováním případných zájemců z hlediska bezpečnosti,“ sdělil Srnka.

Díky větším rezervám v podzemních zásobnících by se mělo předejít scénáři z loňského podzimu, kdy byly zásobníky plynu poloprázdné. Přestože se topná sezona chýlí ke konci, je na čase myslet na příští zimu, protože v létě, kdy je spotřeba nižší, se otevírá prostor pro vytvoření zásob na období, během něhož se plyn především čerpá. Hlavní vtláčecí sezona trvá typicky zhruba od května do října.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované