Hlavní obsah

Vyhlásil válku „kazítkům“ a dal přístrojům druhou šanci

Foto: Shutterstock.com/sasirin pamai

Opravárna má i vlastní tým servismanů, opravují zejména domácí spotřebiče

Reklama

13. 6. 16:12

Pomáhají opravovat rozbité výrobky, které dříve končily na skládkách. Šetrně hospodaří na své půdě a učí to i ostatní. Sbírají odpad a vyrábějí z něj plyn. Tři příklady firem, které soutěží o titul v udržitelném byznysu.

Článek

Podnikat v souladu s šetrným přístupem k planetě, na níž žijeme, je dnes v módě a nejedna firma se tím ráda pochlubí. Stále více se však ukazuje, že kromě reklamy jde i o výhodný byznys.

„Z dat, která máme k dispozici, jasně vidíme pozitivní vztah mezi udržitelným chováním firem a jejich finanční výkonností. Udržitelné obchodní modely mohou významně přispět k dlouhodobému úspěchu i rychlejšímu zotavení po ekonomicky složitých obdobích,“ vysvětluje Karel Bláha, ředitel pro korporátní obchod a člen představenstva Generali České pojišťovny.

Ta malé a střední podniky s příkladně udržitelným přístupem k byznysu od loňského roku oceňuje v soutěži SME EnterPRIZE. Seznam Zprávy jsou mediálním partnerem soutěže. Vítěz letošního ročníku bude na slavnostním vyhlášení oceněn Generali Českou pojišťovnou v úterý 14. června.

Opraváři všeho, spojte se

Cokoliv opravovat se dlouhou dobu nevyplatilo – buď kvůli ceně nebo náročnosti takové akce nezřídka způsobené špatným designem samotných výrobků. Rostoucí ceny úplně všeho nás ale možná naučí přemýšlet jinak. A dokonce i toho, kdo má peněz nadbytek, by mělo zajímat, že oprava bot nebo třeba sekačky na trávu má v porovnání s výrobou nových produktů naprosto minimální dopad na životní prostředí.

Takto přemýšlel na začátku svého podnikání i zakladatel Opravárny Jan Charvát. „Lidé se o opravitelnost výrobků zajímají. Snad se více zajímají o životní prostředí a planetu, ale také se prostě nechtějí smířit s tím, že by měli výrobek krátce po uplynutí záruční doby vyhodit.“

Před třemi lety vymyslel projekt, který šetří peníze, přírodu a navíc dává lidem práci. Na internetových stránkách www.opravarna.cz si dnes každý může najít svého opraváře. Bude z okolí jeho bydliště a o tom, zda umí, tedy o kvalitě jeho služeb, zde vypovídají recenze zákazníků.

V databázi je dnes zhruba dva a půl tisíce opravářů, vedle toho ale postavila Opravárna i vlastní tým servismanů. „To jsou profesionálové, za jejichž práci po všech stránkách ručíme,“ říká Charvát. Jezdí po zákaznících, ale mají už i kamennou provozovnu. Od července ji nově najdeme v Českém Brodě, v Pražské tržnici zůstává kontaktní místo Opravárny.

Z opravování se stal dobrý byznys. Jak však Charvát přiznává, domácnosti už dnes jeho firmu neživí. Neporovnatelně větší peníze čekají u firemních zákazníků, proto založil společnost RepairSys by Opravárna, se kterou dnes obsluhuje početnou skupinu firem a dokonce i obchodní řetězce.

Cirkulární ekonomika šetří, takže opravuje

Opravy výrobků prodlužují jejich životní cyklus, tím naplňují podmínky tak zvané cirkulární ekonomiky.

Servisují zahradní techniku pro Mall.cz, Decathlonu zajišťují záruční servis sportovního náčiní jako jsou běžecké pásy či rotopedy, spolupráci navázali s Alzou a s Bauhausem. S RepairSys mají velký úspěch a dokonce už expandují prakticky do všech států sousedících s Českou republikou. Letos by s tržbami rádi dosáhli hranice 25 milionů korun. Jan Charvát přitom nepřestává přemýšlet, jak opravářství dále vylepšovat.

„NaAukro.cz máme prodejní kanál pro porouchané výrobky, které zbyly našim B2B zákazníkům. My je repasujeme, dáme do aukce a utrženými penězi pak částečně podporujeme třeba naši neziskovku Opravme Česko.“

Skvělý nápad nezůstává stranou zájmu investorů. 25 milionů korun do Opravárny aktuálně investovaly fondy Purple Ventures, Tilia Impact Ventures a Nation1.

Skutečně ekologická výroba bioplynu

V Rapotíně na Šumpersku vyrábějí z potravinového odpadu biometan – nízkoemisní plyn, který lze využít všude tam, kde zemní plyn. Včetně ekologické náhrady CNG takzvaným BioCNG. Jde tedy o jeho plnohodnotnou náhradu.

Bioplynka stojící v objektu někdejší sklárny vyniká tím, že zatímco většina obdobných provozů (v Česku je jich téměř šest stovek) produkuje bioplyn, aby z něj v kogeneračních jednotkách vyráběly elektřinu a teplo, v Rapotíně část ze vzniklého plynu navíc čistí právě na biometan, který lze na rozdíl od bioplynu dodávat přímo do plynárenské soustavy. Tento obnovitelný plyn přitom skupina EFG (Energy Financial Group) vyrábí už šest let jako jediná společnost u nás. Rapotínskou stanici spustila v roce 2016.

Český bioplynový byznys stojí hlavně na cíleně pěstovaných plodinách, především speciálně vyšlechtěné kukuřici. Pěstování je však více méně vždy spojeno se zvýšeným nasazením chemických postřiků a hnojiv, s vyčerpáváním půdy, její erozí a ztrátou biodiverzity v krajině. Ekologický efekt takto realizované výroby bioplynu je tedy sporný.

Bioplynka v Rapotíně využívá jako jedna z mála u nás (spočítali bychom je na prstech jedné ruky) k produkci energie výhradně bioodpad včetně odpadu živočišného původu. Technologií založenou na principu rozkladu odpadů a s tím spojeným procesem uvolňování plynů zpracovávají například prošlé potraviny z obchodních řetězců či odpad z potravinářského průmyslu a poradí si i s odpadem z kafilerií nebo čistíren vod.

Kvůli shromažďování a následného zpracovávání využitelných zbytků z domácností spustili iniciativu a web tridimgastro.cz. Pro představu, podle Českého statistického úřadu končí každý rok na skládkách bezmála dva miliony tun biologicky rozložitelného odpadu, který lze přitom zpracovat na čistou energii pro přibližně 80 tisíc domácností.

V roce 2020 získala výrobna EFG Rapotín BPS jako první bioplynová stanice v Česku prestižní certifikaci udržitelnosti ISCC (International Sustainability and Carbon Certification). Zároveň jí byla naměřena takzvaná neutrální emisní stopa. To znamená, že minimální produkované emise se vykrátí těmi, které se šetří například zpracováním gastroodpadu, který jinak končí nevyužit na skládkách, odkud do ovzduší nekontrolovaně produkuje velké množství emisí.

Foto: EFG, Seznam Zprávy

Nádoby na gastroodpad. Tridimgastro.cz je jediný projekt svého druhu v Česku.

Udržitelné zemědělství

Hned čtyři z finálové desítky firem oceněných v rámci soutěže SME EnterPRIZE se zabývají zemědělstvím případně zpracováním zemědělských produktů. Nemusí přitom hned jít o produkci biopotravin nebo striktní ekozemědělství, aby byly aktivity dané firmy prohlášeny za udržitelné podnikání. Přispívat k nápravě anebo alespoň zachování stavu planety lze v sektoru zemědělství mnoha způsoby.

Stanislav Bíza pěstuje se svými spolupracovníky na jihu Moravy levanduli. Kromě toho, že tato rostlina nádherně voní, také slušně vydělává – na farmě Lavandia z ní vyrábějí potraviny, kosmetiku i textilní doplňky. Vše v souladu s přírodou, bez chemie. Hojně využívají recyklované materiály, neprodukují odpad. Ze zbytků po sklizni si například ještě vyrábějí levandulové pelety, jimiž v zimě vytápějí výrobní prostory.

Stanislav Bíza je mladý muž, který po nešťastném úrazu přestal chodit, pohybuje se tedy na invalidním vozíku a jeho farma Lavandia zároveň funguje jako chráněná dílna.

10 firem, které inspirují

Finalisty soutěže SME EnterPRIZE, prostřednictvím které Generali Česká pojišťovna oceňuje malé a střední firmy podnikající udržitelným způsobem, jsou:

AGDATA

Komplexní systém pro precizní zemědělství a digitalizaci farem

CYRKL

Největší recyklační platforma (digitální tržiště pro odpad) v Evropě

ENERGY FINANCIAL GROUP

Technologicky jedinečná výroba biometanu v Rapotíně na Šumpersku

IN EKO TEAM

Výroba vodohospodářských zařízení pro čištění a filtraci odpadních vod

K A M A

Výroba pleteného oblečení výhradně z ekologicky šetrných materiálů

LAVANDIA

Pěstování levandule ekologickým způsobem a její zpracování do finálních produktů.

OPRAVÁRNA

Záruční a pozáruční servis pro místní i globální firmy, popularizace opravárenství v širších souvislostech

RECYCLING JaF

Zpracování odpadu z výroby netkaných textilií na povrch využívaný v jezdectví.

SADY SV. PROKOPA

Spojují ekologické zemědělství s prvky sociálního podniku a edukací spotřebitelů i zemědělců

ZEMĚDĚLSKÁ AKCIOVÁ SPOLEČNOST MŽANY

Ekonomické a ekologické hospodaření, rostlinná a živočišná výroba, edukace v oblasti udržitelného zemědělství

Na jihu Čech, v Temelíně, který je veřejnosti znám ve zcela jiných souvislostech, zase v Sadech sv. Prokopa pěstují jablka, švestky a další ovoce, ze kterého tu vyrábějí třeba i mošty nebo ovocné pyré. Původně rodinný podnik se rozrostl a dává práci více než desítce lidí s postižením nebo třeba duševním onemocněním.

„Zemědělství je pro lidi přirozená činnost, obsahuje v sobě prvky terapie. Práce v našich sadech pomohla ‚nakopnout‘ třeba celou řadu lidí se syndromem vyhoření. Po pár měsících u nás se dokázali znovu postavit na vlastní nohy,“ dodává k tomu Václav Běťák, sociální pracovník, který s firmou spolupracuje.

Produkty ze Sadů Sv. Prokopa smějí být označovány magickou značkou BIO. Při pěstování tu používají minimum postřiků, které jsou navíc čistě rostlinného původu. Spoléhají na velký podíl ruční práce, dbají na střídání plodin, velkou péči věnují i udržení kvality půdy.

„Udržitelnost vnímáme jako nedílnou součást efektivního hospodaření a dobré zemědělské praxe. Chceme fungovat dlouhodobě, a tak se nemůžeme soustředit jen na vysoký výnos v aktuálním roce, ale naopak dbáme na udržení kvalitní půdy, která v budoucnosti nebude vyčerpaná. To je pro nás udržitelnost,“ podotýká k ekologickému hospodaření agronom sadů Pavel Sucháček.

Jejich produkty jsou vyráběny bez zbytečně vysokých teplot, díky čemuž si uchovávají všechny důležité živiny, vitamíny a enzymy – bez zbytečného cukru, bez chemie, bez „éček“. A také bez zbytečných obalů. To je možné, protože ovoce ani produkty z něj vyrobené se nikam daleko nevozí, temelínské sady se zaměřují na zákazníky ze svého regionu. Co si v něm vypěstují, to si v něm také sní.

Sady Svatého Prokopa také patří k zakládajícím členům odbytového družstva Zelený košík, ve kterém ve spolupráci s dalšími zemědělci vyvíjejí nové výrobky, sdílejí společně sklady, rozvoz, ale i zákazníky, zvláště restaurace, školy a obchody. Navíc se věnují i nové farmářské generaci, jen letos tu na téma ekologického hospodaření proškolí na 300 zemědělců.

Foto: Seznam Zprávy

Udržitelné zemědělství zachovává biodiverzitu

Zemědělská společnost Mžany na Královéhradecku se rostlinnou i živočišnou výrobou zabývá ve velkém. Zdejší zemědělci si půdy, která je živí, váží a také jí rozumí. I proto je součástí jejich aktivit i demofarma, na které organizují většinou vzdělávací programy včetně seminářů zaměřených na současné trendy v zemědělství. Významným trendem je v každém případě i udržitelnost a Mžanští by třeba nakládání s odpadovou vodou mohli vyučovat. A také to dělají.

Mimochodem, kromě skotu a drůbeže chovají Mžany v rámci svojí živočišné produkce ještě sumečky africké, což se standardu velkých českých družstev vymyká.

Brněnská firma Agdata stojí za největším českým online zemědělským systémem Agdata.cz. Ten zemědělcům pomáhá efektivněji využívat jejich zdroje, ať už jde o spotřebu pohonných hmot nebo třeba efektivní užívání hnojiv.

Meteostanice, polní navigace, půdní sondy, dokonce sensor ovlhčení listů, to všechno a ještě mnohem více umí brněnští ajťáci-zemědělci nabídnout jak rodinný farmám, tak i zemědělským podnikům s násobně větší produkcí.

Udržitelnost v zemědělství tedy rozhodně nemusí znamenat jen návrat ke kořenům či omezení aktivit výhradně na regionální úroveň. Vyspělé technologie mohou zemědělství jako takovému určitě vrátit podobu, která nebude v rozporu s ochranou přírody.

Všechny jmenované firmy jsou finalisty soutěže SME EnterPRIZE, která vybírá a oceňuje malé a střední firmy významně přispívající k udržitelnému modelu podnikání.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované