Hlavní obsah

Výroba elektřiny z uhlí letos spěje k maximu. Zatím ji nic nezastaví

Foto: Shutterstock.com/VanderWolf Images

Cenu uhlí táhla nahoru zvyšující se čínská poptávka.

Reklama

29. 12. 2021 6:30

Uhlí bývá označováno za největší zdroj emisí uhlíku. Letos se z něj ale vyrobí rekordní množství elektřiny a v příštích letech bude výroba z tohoto zdroje ještě stoupat. S poptávkou roste i jeho cena.

Článek

Článek si poslechněte i v audioverzi.

Celosvětová výroba elektřiny z uhlí se letos zřejmě vyšplhá na historické maximum. Zpráva Mezinárodní agentury pro energii (IEA) uvedla, že v roce 2021 se jí vyrobí o devět procent více než loni a celkově dosáhne produkce 10 350 terawatthodin.

Tento nárůst způsobilo hlavně rychlé oživení hospodářství po pandemických uzávěrkách, které skokově zvýšilo poptávku po elektřině. Stalo se tak ale příliš rychle na to, aby s nárůstem mohla držet krok výroba z nízkouhlíkových zdrojů.

Poptávku po energii z uhlí také zvýšil prudký nárůst cen zemního plynu. Právě toto zdražení totiž podle zprávy učinilo uhelnou energii „nákladově konkurenceschopnější“.

Pokud jde o celosvětovou poptávku po uhlí na výrobu oceli, cementu a elektřiny, měla by za rok 2021 vzrůst o šest procent. Podle IEA může zájem o uhlí v příštích dvou letech dokonce dosáhnout dalšího historického rekordu. Jeho produkce dosáhne maxima už v roce 2022 a poté se kvůli vyrovnání poptávky ustálí.

Trend, který neměl nastat

Ceny uhlí v posledních dvou letech kolísaly. Ve druhém čtvrtletí roku 2020 klesly na 50 dolarů za tunu, ke konci roku ale začaly stoupat. Oživení hospodářství a poptávka v Číně pak začaly jeho cenu tlačit vzhůru a v roce 2021 ji táhl nahoru právě stále se zvyšující zájem ze strany Číny, který převyšoval nabídku.

Na začátku října pak dosáhly ceny uhlí dosavadního maxima, přičemž u dováženého uhlí v Evropě dosáhly 298 dolarů za tunu. V polovině prosince pak spadly pod 150 dolarů za tunu, což je ale stále třikrát tolik, co stálo uhlí v polovině roku 2020.

Uhlí ale stále zůstává jedním z nejdůležitějších zdrojů k výrobě elektrické energie a jeho cena také ovlivňuje vyšší ceny proudu, což je problém, se kterým se v současné době potýká celá Evropa.

Má však značný vliv na životní prostředí a americký Úřad pro energetické informace podle serveru CNBC jmenoval celou řadu emisí vznikajících při spalování uhlí. Patří mezi ně oxid uhličitý, siřičitý, pevné částice a oxidy dusíku.

Výkonný ředitel IEA Fatih Birol označil uhlí za „největší zdroj celosvětových emisí uhlíku a letošní historicky nejvyšší úroveň výroby elektřiny z uhlí je znepokojivým znamením toho, jak daleko je svět od cesty k poklesu emisí směrem k čisté nule“.

„Bez důrazných a okamžitých opatření ze strany vlád k řešení emisí z uhlí způsobem, který bude spravedlivý, cenově dostupný a bezpečný pro ty, jichž se týká, budeme mít jen malou šanci, pokud vůbec nějakou, omezit globální oteplování na 1,5 °C,“ uvedl Birol.

Birol tím naráží na přelomovou Pařížskou dohodu z roku 2015, jejímž cílem je omezit oteplování pod 2 °C, nejlépe ale na 1,5 °C ve srovnání s předindustriální úrovní. OSN k tomu poznamenala, že 1,5 °C je horní hranice, pokud jde o nejhorší důsledky změny klimatu.

Uhlí se proto nelíbí environmentálním organizacím, jako je například Greenpeace, která jej označila za „nejšpinavější a nejvíce znečišťující způsob výroby energie“. Společnost tvrdí, že při jeho spalování se uvolňuje více oxidu uhličitého než při spalování ropy nebo zemního plynu, takže představuje velký problém, pokud jde o změnu klimatu.

Vzhledem k dopadu uhlí na životní prostředí a ekologickým cílům, které si žádají snížení závislosti na fosilních palivech, jsou debaty o něm často emotivní.

Nejhorším dopadům změny klimatu má zabránit nová dohoda z 26. klimatické konference OSN v Glasgow, označovaná také jako COP26, která se snaží navázat na Pařížskou dohodu o změně klimatu.

Indie a Čína, které patří k nevětším spalovačům uhlí na světě, si zde prosadily, aby se v paktu na poslední chvíli změnila formulace o fosilních palivech. Z postupného vyřazování uhlí se tak stalo postupné snižování.

Celosvětové trendy v oblasti těžby uhlí a také jeho ceny budou podle IEA do značné míry určovány Čínou a Indií, které se na jeho celosvětové spotřebě podílejí ze dvou třetin, a to i navzdory jejich úsilí o zvýšení podílu obnovitelných zdrojů a jiných nízkouhlíkových zdrojů energie.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované