Hlavní obsah

Zájem cizinců o práci v Česku roste. Předehnal předpandemická čísla

Nedostatek pracovníků je momentálně jednou z největších výzev pracovního trhu. Ilustrační foto.

Reklama

29. 1. 16:37

Poptávka po zaměstnancích dlouhodobě převyšuje zájem ze strany pracovníků. Napjatost pracovního trhu tak ukazuje, že by Česko mělo vyjít vstříc ekonomickým migrantům.

Článek

Článek si můžete pustit také v audioverzi.

Zaměstnavatelům v Česku chybí dostatečný počet především kvalifikovaných pracovníků. Na Úřadu práce bylo ke konci roku 2021 přihlášeno 258 tisíc uchazečů o práci, zaměstnavatelé však aktuálně poptávají 350 tisíc osob. Jejich nedostatek se pak projevuje i ve výrobě.

Většina podniků zároveň vnímá nedostatek kvalifikovaných pracovníků jako jednu z hlavních překážek pro firemní rozvoj v roce 2022. Nedostatek zaměstnanců totiž ovlivňuje zakázky. „Není nikdo, kdo by je dělal, a tím se prodlužuje doba vyhotovení. Firmy pak platí pokuty a stávají se pro odběratele nespolehlivými,“ uvádí dopady Miroslav Diro, tiskový mluvčí Hospodářské komory. V některých případech tak firmy přicházejí o zákazníky, kteří přecházejí například ke konkurenčním podnikům ze zahraničí.

Nedostatek pracovníků se nebude zlepšovat.
Helena Horská, hlavní ekonomka Raiffeisenbank

Podle Dira se navíc firmy často setkávají se situací, kdy se o práci u nich ucházejí lidé s kvalifikací, o kterou zaměstnavatel zájem nemá. A naopak ti, jejichž kvalifikaci firmy potřebují, na trhu dlouhodobě chybí. „Chybí samozřejmě lidé ‚pracující rukama‘ a školy produkují na trh práce i lidi s kvalifikací, kterou firmy nepotřebují,“ říká.

Situace na pracovním trhu se bude navíc v několika dalších letech zhoršovat i kvůli demografii. Do důchodu totiž odchází více osob, než kolik jich vstupuje na trh práce. „Rozdíl se ročně pohybuje kolem 70 tisíc osob a tak tomu má být i v budoucnu. Nedostatek lidí na trhu práce se tak v žádném případě nebude zlepšovat,“ popisuje hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská.

S tím souhlasí i Diro a dodává, že situace vyplývá i z menšího zájmu o učňovské obory. A ti, kteří se vyučí, si většinou najdou jiný obor a řemeslo po škole nevykonávají. Celkový stav pak podle Horské zvyšuje tlak na růst mezd, za kterým ale zaostává růst produktivity práce. Tento faktor pak přispívá ke zdražování a domácí inflaci. Napjatost pracovního trhu by však mohli vyřešit cizinci, kteří do Česka přijedou pracovat.

Podobně se na situaci kouká i Ministerstvo průmyslu a obchodu. „Trh práce není v současné době schopný uspokojit poptávku českých zaměstnavatelů. Ekonomická migrace a příchod kvalifikovaných cizinců jsou tak jedním z možných řešení nedostatku pracovníků,“ vysvětluje Marek Vošahlík, tiskový mluvčí Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO).

Nejvyšší zájem je o pracovníky z Ukrajiny, ročně jich může přijít až čtyřicet tisíc.
Miroslav Diro, tiskový mluvčí Hospodářské komory

Kromě toho, že kvalifikované a prověřené osoby z třetích zemí – tedy ze států mimo EU a Schengen – přispívají k řešení nedostatku pracovní síly, pomáhají i rozvíjet českou ekonomiku. „Přinášejí potřebné a důležité znalosti, které si mohou následně osvojit i jejich čeští kolegové,“ doplňuje Vošahlík.

A i když je podle Vošahlíka „zaměstnávání českých občanů prioritou politiky zaměstnanosti“, je jasné, že některá místa Češi neobsadí, jelikož o ně dlouhodobě neprojevují zájem. Vláda proto skrze Programy ekonomické migrace podporuje cílenou a řízenou ekonomickou migraci, která se snaží reflektovat poptávku po pracovní síle.

A ta ze strany zaměstnavatelů je, což potvrzuje i mluvčí Ministerstva práce a sociálních věcí Eva Davidová: „Zaměstnavatelé delší dobu požadují, aby byl umožněn větší příliv zahraničních pracovníků. Vláda se ve svém programu zavázala, že bude jasně definovat podmínky pro zjednodušení příchodu pracovní síly. O tématu se ještě bude jednat, především na úrovni tripartity.“

Hospodářská komora uvádí, že většina zaměstnavatelů nepovažuje vládní programy pro ekonomickou migraci za dostačující. Z 615 dotázaných zaměstnavatelů si pak 71 procent myslí, že se česká ekonomika bez imigrantů v řadě profesí neobejde.

Poptávka po zahraničních pracovnících je navíc nejvyšší od roku 2016. „Největší zájem je o pracovníky z Ukrajiny, ročně jich může přijít až čtyřicet tisíc. Dále se čeští zaměstnavatelé velmi často poohlížejí po kvalifikovaných pracovnících z Běloruska, Moldavska, Srbska a Kazachstánu,“ konstatuje Diro s tím, že zájem o osoby s vyšší dojezdovou vzdáleností kvůli pandemii klesl.

Počet zahraničních pracovníků stále roste

Cizinci jsou klíčoví především pro zpracovatelský průmysl, stavebnictví, velkoobchod a maloobchod. Ekonomičtí migranti u nás totiž nejčastěji pracují jako pomocní pracovníci, dělníci, řemeslníci a opraváři, řidiči nebo pracovníci ve službách a prodeji.

Zájem o práci v Česku cizinci mají, jejich počet neustále roste. Trend na chvíli zbrzdila pandemie koronaviru, podle údajů Ministerstva vnitra se ale pracovní migrace ze třetích zemí v roce 2021 vrátila na úroveň z roku 2019. Nakonec ji i mírně překonala.

Minulý rok tak bylo uděleno téměř 35 tisíc zaměstnaneckých karet, zatímco před sedmi lety jich bylo pouhých pět tisíc. „Ke konci minulého roku žilo na území Česka kvůli zaměstnání přibližně 171 tisíc držitelů dlouhodobých víz a povolení k dlouhodobému pobytu. Zároveň jsme evidovali více než 190 tisíc žádostí o krátkodobé vízum za účelem zaměstnání,“ uvádí tisková mluvčí Ministerstva vnitra Hana Malá.

Připomíná, že v rámci schengenského prostoru je navíc umožněn volný pohyb jeho občanů a obyvatelé ostatních členských států EU mohou kdykoliv přijet do Česka a začít zde pracovat. „Zde ale narážíme na to, že pracovní trh v Česku není pro spoustu obyvatel EU vzhledem k platovým podmínkám natolik atraktivní, jako mohou být pracovní trhy v jiných členských státech,“ dodává Malá.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované