Hlavní obsah

Komentář: Prudká změna kurzu a Agrofert. Aleš Michl se do čela ČNB nehodí

Martin Čaban
Komentátor
Foto: ČNB

Aleš Michl by mohl být novým guvernérem ČNB.

Reklama

Existují nejméně dva dobré důvody, proč by se Aleš Michl neměl stát guvernérem české centrální banky: stabilita měnové politiky a hrozící střet zájmů.

Článek

Pokud se potvrdí neoficiální informace, podle nichž se novým guvernérem české centrální banky má stát člen bankovní rady a bývalý dlouholetý ekonomický poradce Andreje Babiše Aleš Michl, bude to pro těžce zkoušenou českou ekonomiku znamenat další zásadní otřes.

Není ambicí tohoto textu hodnotit z laických pozic míru Michlovy ekonomické erudice. Některé skutečnosti ale bijí do očí i bez nutnosti pouštět se do měnově-politických polemik.

Jestli si světové finanční trhy, na jejichž vrtkavé přízni je Česko stejně jako ostatní rozvinuté ekonomiky zcela závislé, na něco skutečně potrpí, je to stabilita a kontinuita.

Česká národní banka přistoupila kvůli rostoucí inflaci dříve než jiné světové centrální banky k utahování měnových kohoutů, chcete-li ke zdražování peněz neboli k politice zvyšování úrokových sazeb. Od posledního čtvrtletí loňského roku sazby poměrně rychle rostou a jsou dnes o 5,5 procentního bodu vyšší, než byly před rokem.

Michl společně s dalším bankovním radním Oldřichem Dědkem tvořili během tohoto rozhodování ideový disent. Poukazovali na nutnost stabilizace ekonomiky po covidové pandemii, přičemž rostoucí úrokové sazby v jejich očích tento proces komplikují.

Pokud by se nejviditelnější představitel tohoto přístupu nyní dostal do čela centrální banky, těžko by si to trhy mohly vyložit jinak než jako signál, že dosavadní „jestřábí“ kurz měnové politiky byl vyhodnocen jako nevhodný či neúspěšný a patrně dojde k jeho přehodnocení. Samotný guvernér sice nemůže monetární politiku diktovat a má v sedmičlenné radě stejně silný hlas jako zbylí kolegové, ale Michlův nástup by přesto znamenal symbolické zavržení současné monetární politiky.

Navíc prezident Miloš Zeman, který je jediným a nijak neomezeným mocenským centrem rozhodujícím o složení bankovní rady ČNB, vybere do konce svého funkčního období další čtyři členy rady – postupně bude moci vybrat nástupce pánů Nidetzkého, Bendy a Mory, případně potvrdit jejich mandáty na dalších šest let. V případě Oldřicha Dědka, který slouží už svůj druhý mandát radního (první odpracoval už v letech 1999 až 2005), je výměna s platností od února 2023 jistá.

Je tedy v moci Pražského hradu otočit během následujících několika měsíců většinu v bankovní radě ve prospěch michlovské „holubičí“ měnové politiky postavené na mírnějším nebo nulovém růstu sazeb navzdory divoké inflaci.

Pražský hrad je v tomto směru naprosto nečitelný, takže investorům na finančních trzích nezbývá než nervózně vyčkávat, případně namířit své peníze do čitelnějších a stabilnějších ekonomik.

Druhým hendikepem Aleše Michla pro výkon funkce guvernéra ČNB je jeho dlouholeté napojení na Andreje Babiše. Michl svým působením dalece překročil obvyklé angažmá poradců politiků. Byl součástí Babišovy permanentní volební kampaně, pravidelně publikuje v jeho MF Dnes a před vstupem do bankovní rady vystupoval v agitačních videích Babišova hnutí – včetně výpomoci při vyjasňování Babišových příjmů před volbami v roce 2017.

Ačkoli Michl nikdy nevstoupil do hnutí ANO, spojil své jméno s Babišem do té míry, že i jeho nástup do bankovní rady v roce 2018 nebylo těžké číst jako odměnu za výpomoc v kampani a také jeden z projevů mocenského paktu mezi Andrejem Babišem a Milošem Zemanem. Svou agitací v Babišův prospěch se Michl chtě nechtě stal součástí vlivových a mocenských siločar kolem hnutí ANO a samozřejmě také holdingu Agrofert.

Právě Agrofert má – podobně jako další velké a silně zadlužené podniky – velký zájem na tom, aby sazby byly co nejnižší. Ve výroční zprávě holdingu za rok 2020 je drobná kapitola nazvaná „Citlivost na změny úrokové sazby“. Tady se píše, že každých 50 bazických bodů (tedy půl procentního bodu), o něž se zvýší úroková sazba, ukrojí ze zisku holdingu 158 milionů korun.

Výroční zpráva za loňský rok zatím nebyla vydána, takže nevíme, zda se tuto citlivost před nástupem politiky zvyšování sazeb podařilo snížit. Ale pokud by platilo poslední číslo, které známe, ukrojil by růst sazeb za poslední rok z holdingového zisku zhruba 1,7 miliardy korun. Přičemž zisk holdingu za zmíněný rok 2020 činil 3,76 miliardy korun.

Z toho celkem jasně vyplývá, že vlivová páka na měnovou politiku českého státu má pro Agrofert cenu zlata. A Aleš Michl, jakkoli upřímné mohou jeho dosud menšinové měnově-politické postoje být, se kvůli své minulosti nemůže úplně oprostit od podezření, že právě on tuto vlivovou páku představuje.

Už jen z těchto dvou důvodů – tedy kvůli čitelnosti měnové politiky a hrozícímu střetu zájmů – není Michl vhodným kandidátem na guvernéra ČNB. K oficiálnímu oznámení o obsazení tohoto veledůležitého postu má dojít ve středu. Do té doby ještě můžeme doufat, že guvernérem se nakonec stane někdo jiný. Byla by to opravdu velká úleva.

Reklama

Doporučované