Hlavní obsah

Cash Only: Kdo povede boj s inflací? Zeman vybírá nástupce Rusnoka

Foto: Jan Mihaliček

Guvernér Jiří Rusnok, kterého se Zemanem pojí přátelské vztahy, bude mít bezesporu při hledání nového guvernéra silný hlas.

Reklama

24. 4. 10:30

Martin Jašminský, Zuzana Kubátová a Jiří Zatloukal komentují dění v českém byznysu. Přinášíme vám webovou podobu newsletteru Cash Only – přihlaste se k odběru a pošleme vám ho každý týden do e-mailu.

Článek

Volba guvernéra České národní banky je vždy mimořádnou událostí pro svět byznysu a mimořádnou pravomocí prezidenta České republiky. Miloš Zeman se právě v těchto dnech rozhoduje, kdo od prvního července vystřídá ve funkci dosavadního guvernéra Jiřího Rusnoka.

Ve hře jsou dosavadní viceguvernéři Tomáš Nidetzký a Marek Mora, člen rady Aleš Michl a šéf Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.

Současná volba je mimořádná hned z několika důvodů. Česko čelí rekordní inflaci a pokračující růst cen energií a růst cen výrobců dávají jasně najevo, že poslední březnová inflace 12,7 procenta rozhodně není strop. Ekonomika se stále sbírá z covidového období a nově je zasažena důsledky ruské invaze na Ukrajinu. Odhady, že inflace tak bude atakovat hranici 15 procent, jsou reálné.

Za cenovou stabilitu v zemi je ze zákona odpovědná právě centrální banka a její chování je tak klíčové při hledání odpovědi na otázku, jak dlouho a jak vysoká inflační vlna se povalí Českem. Proto, aby mohla plnit svůj zákonem daný úkol, požívá mimořádné nezávislosti a jednou jmenovaní členové rady i guvernér jsou během svého šestiletého mandátu prakticky neodvolatelní.

To má svůj důvod. Centrální banka při plnění svého cíle se často stává terčem kritiky ze strany firem, veřejnosti a i politiků. Boj s inflací, jejíž zhoubné důsledky pociťuje v současné době každý z nás, má své náklady. Zdražují úvěry pro firmy, zdražují úvěry pro obyvatele a zvyšování sazeb by za normální situace i více posilovalo kurz koruny a trápilo tak exportéry. Vyšší sazby vládě prodražují financování státního dluhu a mohou tak komplikovat snahu stabilizovat veřejné finance.

Pokud by ale centrální banka podléhala těmto tlakům a rezignovala na svůj hlavní úkol, mělo by to pro ekonomiku mnohem tvrdší důsledky než to, že zdražují úvěry. Dražší peníze nejsou pro firmy takový problém jako zdražující suroviny a přetrvávající nedostatek lidí na trhu práce.

Prezident Zeman vybírá nového guvernéra v době, kdy bankovní rada ČNB není jednotná v pohledu na to, jak inflaci efektivně čelit. Pět členů včetně guvernéra podporují zvyšování sazeb, dva členové jsou od začátku proti.

Guvernér Jiří Rusnok, kterého se Zemanem pojí přátelské vztahy z doby, kdy byl premiérem jeho úřednické vlády, bude mít bezesporu při hledání svého nástupce silný hlas. Bylo tomu tak i v minulosti u jiných guvernérů a pro kontinuitu a předvídatelnost chování centrální banky je to dobře.

Rusnok by místo sebe rád viděl viceguvernéra Tomáše Nidetzkého a jako alternativu nabízí viceguvernéra Marka Moru.

Výběrem jednoho z viceguvernérů by prezident určitě neudělal chybu, podpořil by dosavadní politiku ČNB a zachoval v této turbulentní době důležitou kontinuitu v nejvyšších patrech ČNB. Ale nebyl by to Miloš Zeman, který by neměl v rukávu i jiné kandidáty a preference. Navzdory Jiřímu Rusnokovi.

Zeman ještě do konce svého funkčního období bude mít v ruce pět mandátů členů bankovní rady z celkem sedmi členů. Letos jsou to tři (guvernér Jiří Rusnok, viceguvernér Tomáš Nidetzký, člen Vojtěch Benda) a příští rok (viceguvernér Marek Mora a člen Oldřich Dědek). Může tak zásadně ovlivnit dosavadní složení bankovní rady, která přes dva rebelující členy, Aleše Michla a Oldřicha Dědka, správně nastoupila cestu zvyšování sazeb a krocení inflace.

Silným kandidátem je také Vladimír Dlouhý, ministr průmyslu a obchodu z 90. let minulého století, současný šéf Hospodářské komory a letitý poradce globální investiční banky Goldman Sachs.

Po odborné stránce nelze Dlouhému příliš co vytknout. Pokud by ale Miloš Zeman zvolil jeho, bylo by to poprvé v historii, kdy na post guvernéra usedne někdo tzv. z ulice, tedy bez předchozí zkušenosti z bankovní rady. Při výběru Dlouhého by navíc bylo logické, že do rady s ním Zeman pošle i další nové lidi, aby se mohl při rozhodování opřít o názorově spřízněné osoby.

Při nedávném jednání na Hradě, kterého se účastnili guvernér Rusnok i Vladimír Dlouhý, který je i poradcem Miloše Zemana, měl dát prezident najevo, že není dalšímu zvyšování sazeb příliš nakloněn. Ne překvapivě tak v posledním rozhovoru pro Seznam Zprávy mluví ve stejném duchu i Vladimír Dlouhý. Z rozhovoru vyplývá, že by Dlouhý z pozice guvernéra nepostupoval proti inflaci dalším zvyšováním úrokových sazeb, a dokonce mluví o posunutí inflačního cíle ČNB ze dvou na tři procenta. To už by byla významná změna v dosavadním chování centrální banky.

Dalším z kandidátů na post guvernéra má být dosavadní člen bankovní rady Aleš Michl.

S ohledem na to, že jeho jediný souputník v bankovní radě Oldřich Dědek definitivně končí v únoru příštího roku, platí u něj totéž jako u Dlouhého. Pokud by zvolil Zeman jeho, dala by se čekat výraznější obměna bankovní rady, protože guvernér přeci nemůže dlouhodobě prohrávat hlasování, jak to Michl předvádí od začátku zvyšování úrokových sazeb. Volbou Michla, který má blízko k bývalému premiérovi Andreji Babišovi z doby, kdy mu dělal poradce, by se fungování bankovní rady i ČNB mohlo mnohem výrazněji odchýlit od dosavadního kurzu.

Verdikt o novém guvernérovi by měl podle dostupných informací padnout v průběhu příštího měsíce, ale u prezidenta Zemana není vyloučené, že si bude situaci vychutnávat do posledního okamžiku. Můžeme jen doufat, že v této době svou volbou podpoří nezávislost centrální banky i její odhodlání krotit vysokou inflaci, jak jí nařizuje zákon.

Zajímá vás, co plánuje PPF v Rusku, jaká je aktuální dostupnost bytů v Česku nebo co je cílem nového startupu, který skenuje duhovky lidí po celém světě? Přihlaste se k odběru Cash Only a kompletní newsletter budete každý pátek dostávat do své schránky.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované