Článek
Česko stojí před velkou příležitostí, jak nastartovat hospodářský růst a zvýšit konkurenceschopnost vůči zahraničí. Výzkum a vývoj jsou totiž jedním z nejefektivnějších nástrojů, které firmám pomáhají držet krok s globálními lídry, přinášet na trh inovace a posouvat celé sektory kupředu.
Investice do nových technologií, produktů a procesů zároveň vytvářejí kvalitní pracovní místa a přitahují do země kapitál. Aby se tento potenciál mohl naplno využít, potřebují podniky prostředí, které jim dá jasná, srozumitelná a motivující pravidla.
Jedním z klíčových nástrojů podpory je v Česku už více než 20 let daňový odpočet na výzkum a vývoj (VaV). Ten umožňuje podnikům odečíst si náklady spojené s výzkumem a vývojem – od mezd zaměstnanců přes materiál až po náklady na certifikaci – a snížit tak základ daně. Ročně tento nástroj využívá 700 až 800 firem. Přestože by mohl být přístupný i mnohem širšímu okruhu podnikatelů, v posledních letech se jejich počet spíše snižoval. Bariérou byla hlavně složitá administrativa, ale i obavy z nejednotného posuzování, kdy jeden projekt byl uznán za přínosný pro vývoj a získal tedy výhodu, a druhý vlastně totožný už ne.
Právě proto je významným krokem vpřed čerstvá legislativní změna, kterou v září podepsal prezident republiky a která začne platit už v lednu 2026. Cílem je zatraktivnit daňové odpočty a přiblížit je většímu počtu firem – ať už jde o menší podniky, které potřebují jasné a jednoduché nástroje, nebo o větší společnosti s rozsáhlejšími výzkumnými aktivitami. Směr, který novela nastavuje, je zřejmý: odpočty mají být využívanější, jednodušší a předvídatelnější.
Nejviditelnější změnou je navýšení daňového odpočtu ze 100 % na 150 %, a to až do výše 50 milionů korun. Tuto novinku ocení zejména malé a střední podniky, pro které může znamenat zásadní rozdíl při rozhodování o investici do inovací. Pokud dnes firma vloží do výzkumu a vývoje například 10 milionů korun, od příštího roku dostane od státu zpět přibližně tři miliony – o milion více než doposud. Jde o jasný signál, že stát chce podpořit investice do budoucnosti, a to způsobem, který je pro firmy flexibilní a pro veřejné rozpočty méně nákladný než přímé dotace.
Novela také zavádí princip tzv. „odpočtového celku“. Ten zajišťuje, že finanční správa bude při posuzování zvýhodněné sazby vycházet z pohledu na propojené firmy jako na jeden celek. Cílem je zabránit účelovému dělení aktivit mezi více subjektů a zajistit spravedlivější prostředí. Přestože podniky upozorňují, že by bylo možné uvažovat i o jednodušší variantě na úrovni jednotlivých IČO, jde o krok, který může přispět k větší transparentnosti a předvídatelnosti systému. Důležité je i to, že hranice 50 milionů korun se v praxi dotkne jen malé části firem.
Zákonodárci rovněž přinesli některá praktická zjednodušení v administrativě. Například z projektové dokumentace budou vypuštěny požadavky na uvádění kvalifikace osob či detailů pracovněprávních vztahů. Firmy tak získají prostor věnovat více energie samotným projektům než papírování. Zároveň se prodlužuje doba, po kterou lze odpočty uplatnit – ze tří na pět let. To umožní podnikům lépe plánovat a rozkládat své výdaje.
Je pravda, že některé oblasti zůstávají výzvou. Zejména oblast způsobu kontroly a hodnocení vývojových projektů, je téma, které firmy dlouhodobě zmiňují a které by si zasloužilo zjednodušení a jednotnější metodiku. Stejně tak je možné dál zjednodušovat evidenci výdajů nebo nastavit jasnější pravidla pro daňové kontroly. Podstatné ale je, že novela otevírá dveře k dalším zlepšením a nastavuje pozitivní trend.
Z průzkumů mezi podniky vyplývá, že část firem v minulosti vnímala kontroly daňových odpočtů jako zdlouhavé a ne vždy konzistentní. Novela však dává naději, že se situace postupně změní – zejména pokud bude doprovázena metodickou podporou a dialogem mezi státem a firmami. Podnikatelé oceňují, že vláda reagovala na jejich podněty a že se podařilo prosadit kompromisní řešení, které podporuje investice, ale zároveň chrání veřejné finance.
V zahraničí se podobné systémy daňových odpočtů využívají velmi úspěšně – příkladem může být Německo, Francie či Velká Británie. Česká republika se tak nyní vydává stejným směrem a posiluje svou pozici země, která si uvědomuje význam inovací pro budoucí prosperitu.
Podpis prezidenta v září a lednová účinnost novely znamenají, že firmy se už nyní mohou připravovat na nové podmínky. Pro řadu z nich to bude impulz k větší odvaze investovat do vývoje produktů, služeb či procesů. Ať už půjde o menší start-upy nebo zavedené průmyslové podniky, všechny získají díky odpočtům větší jistotu, že jejich úsilí se vyplatí.
Daňové odpočty na výzkum a vývoj tak potvrzují svou roli silného a osvědčeného nástroje. Novela je jasným krokem vpřed a dává naději, že v budoucnu bude systém ještě jednodušší a přístupnější. Pokud se podaří pokračovat v trendu zjednodušování a transparentnosti i nové vládě, může se z Česka stát země, kde inovace nejsou výjimkou, ale standardem.
