Hlavní obsah

Ze sedmi na 40 tisíc za třicet let. Tak rostly v Česku platy

Foto: Nikola Ramešová, Seznam Zprávy

Ilustrační snímek.

Reklama

Průměrná mzda Čechům od roku 1994 vzrostla bezmála na šestinásobek. Většinu z toho vzala inflace, přesto si Češi polepšili téměř 2,5krát.

Článek

Nejrychleji reálné mzdy (po odečtení inflace) rostly v letech 1995 a 1996 díky ekonomické transformaci. Naopak nejhlubší pokles přinesl loňský rok, který však Hospodářská komora do průzkumu ke mzdám nezahrnula, protože konečné údaje nebyly zveřejněny.

Zatímco v roce 1994 byla průměrná mzda 7004 korun, ke konci roku 2021 činila 40 135 korun. Nominální mzdy se přitom zvyšovaly rychleji než cenová hladina, takže příjmy zaměstnanců rostly i v reálném vyjádření.„Životní úroveň zaměstnanců vzrostla. Po odečtení růstu spotřebitelských cen si zaměstnanci totiž reálně polepšili. V současnosti tak mají téměř 2,5krát vyšší mzdy než před třiceti lety,“ uvedla Hospodářská komora.

Vývoj průměrné i reálné mzdy v roce 2022

Reálné mzdy nejrychleji rostly v polovině 90. let 20. století, kdy se meziročně zvýšily o 8,7 procenta. Pokles reálných mezd Česko zaznamenalo v letech 1998, 2000, 2012 a 2013. V roce 2013 byl nejhlubší meziroční pokles, který činil 1,5 procenta. To je však poměrně vlažný pokles oproti tomu, co nastalo loni.

Foto: Hospodářská komora ČR

Vývoj průměrných mezd.

Loni mzdy klesly skoro o osm procent

„K ještě většímu propadu v reálných výdělcích zaměstnanců pravděpodobně došlo vlivem energetické krize a s tím související inflace v roce 2022,“ uvedla Hospodářská komora. Přesné údaje o vývoji mezd zatím nejsou k dispozici, nicméně komora odhaduje, že mzdy loni reálně klesly o 7,8 procenta. Z každé tisícikoruny ve mzdě tak Češi přijdou kvůli rychlému zdražování zboží a služeb o 78 korun.

Ve třetím loňském čtvrtletí, tedy od července do září, se reálně mzdy Čechů kvůli inflaci snížily nejvíce v historii, o 9,8 procenta. Stejný propad nastal ve druhém kvartále.

„S propadem reálných mezd je třeba počítat i letos, bude však jen přibližně třetinový oproti loňsku. Mírně se totiž zvýší míra růstu nominálních mezd, zatímco citelně klesne inflace, i když z dlouhodobého hlediska zůstane nadále poměrně vysoká,“ říká hlavní ekonom Trinity Bank a člen NERV Lukáš Kovanda.

Mzdy Čechů stále nedosahují průměru ekonomicky nejvyspělejších 38 zemí světa (OECD), přestože se Češi přibližují. „Zatímco v roce 1995 české průměrné mzdy byly na úrovni 37 procent průměru OECD, v roce 2021 již dosahovaly 61 procent,“ uvedla Hospodářská komora. Pro rychlejší přibližování ke mzdám nejrozvinutějších zemí je podle ní třeba přejít k ekonomické aktivitě s vyšší přidanou hodnotou.

Češi se často také srovnávají s Německem. Podle Kovandy je však Česká republika stále příliš montovnou. Částečně je to dědictvím čtyřiceti let komunismu, během kterých se podle Kovandy upřednostnila těžba a těžký průmysl, a naopak znárodněním se zlikvidovala přirozená soutěživost, což vedlo k upozadění služeb.

„Výsledkem je situace, kdy to, co se svým průmyslem nyní udělá nebo neudělá Česko, představuje druhořadý problém. Třeba pro český autoprůmysl je totiž klíčové to, jak velké evropské automobilky, v čele s těmi německými, obstojí tváří v tvář nástupu elektromobility a čínské konkurence a zároveň jak ustojí velmi silný tlak stále přísnějších emisních norem a dalších zelených regulací EU,“ míní Kovanda. Podle něj vláda nemá záložní plán rozvoje ekonomiky poté, co autoprůmysl oslabí svůj vliv.

„Němci u sebe doma více soustředí ty části výrobních podniků, které mají v gesci výzkum a vývoj či design nebo pak závěrečnou fázi výrobního, respektive prodejního procesu, tedy například marketing a související služby. V těchto částech procesu je obecně vyšší přidaná hodnota, tedy i reálné mzdy. Samotný proces výroby, nebo dokonce jen montování, vykazuje nižší přidanou hodnotu. Tedy i nižší reálné mzdy,“ je přesvědčen ekonom. Práci s nižší přidanou hodnotou podle něj Němci zhusta přesouvali do zahraničí včetně České republiky.

Celkově hodnotí Hospodářská komora vývoj životní úrovně v Česku v uplynulých 30 letech pozitivně. „Porevoluční transformace založila dobrý ekonomický vývoj České republiky a její postavení a životní úroveň lidí je dnes velmi solidní,“ uvedl prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý. „Dnes, alespoň v řadě našich měst, je vyšší kvalita života než v některých západoevropských metropolích nebo regionálních centrech,“ dodal.

Reklama

Doporučované