Zemědělce láká porcování farem. Může to být ale dotační „účelovka“

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Větší podnik, nižší dotační příděl na každý hektar. Princip, podle kterého se od roku 2023 rozdělí miliardy korun dotací, vede některé zemědělce ke kreativním úvahám. Ty se však mohou vymstít.

„Jsem velký propagátor dělení. Než se nechat okrádat pro určitou skupinu politiků, tak zemědělské družstvo raději zrušíme a rozdělíme to pro mladé. O produkční zemědělce není zájem,“ líčí své plány Jaroslav Lád, předseda Zemědělského družstva Ostaš, které hospodaří na téměř dvou tisících hektarech v chráněné krajinné oblasti Broumovska.

Podíly v družstvu zde drží čtyřicet spoluvlastníků. Podnik hospodaří v rostlinné výrobě, má přes čtyři stovky dojnic a bioplynovou stanici. „Dělilo by se na dvanáct menších farem po 150 hektarech, ale když najdeme méně lidí, tak v první fázi třeba jen na pět farem,“ líčí Lád a dodává: „Získáme navíc na dotacích 7 milionů korun, které se mají rozdělovat těm lepším zemědělcům.“

Nejdřív se chce ale soudit. „Máme najatou advokátní kancelář, která bude lobbovat v Bruselu za to, aby se kroky české vlády označily za diskriminační,“ řekl.

Lád se nechce smířit se zemědělskou reformou, která od příštího roku otáčí dotační penězovod od větších podniků směrem k menším farmám. Základní hektarová platba se sníží zhruba na polovinu současné částky (z cca 3200 Kč na 1679 až 1855 Kč). Dodatečné příjmy na hektar potom mohou zemědělci získat na takzvané redistributivní podpoře, díky které získají 3752 korun na hektar, ale pouze na prvních 150 hektarů.

Zemědělec uvádí, že porcování farmy by bylo krajní řešení. Dodatečné vyjádření, které poslal redakci po zveřejnění článku, si můžete přečíst v boxu.

O porcování zemědělského podniku kvůli dotacím mluví i Petr Šrámek, předseda Družstva vlastníků Police nad Metují, které hospodaří na 840 hektarech.

„My o tom přemýšlíme, je otázka, jestli nedostaneme přes prsty. Aby to nebyla ‚účelovka‘. Ale pozor, nic takového není podloženo zákonem. Jestliže podpoří všechny moje konkurenty a já podporu nezískám, tak jsem znevýhodněn v soutěži. Je to diskriminace,“ tvrdí Šrámek.

Připouští, že už se družstvo chystalo trvalé travní porosty (louky a pastviny) vyčlenit do zvláštní firmy, ale projekt zastavilo. „Státní zemědělský intervenční fond rozesílá dopisy a vyhrožuje, že budou sledovat účelovost. Na druhou stranu soukromníci roky vyčleňují pozemky na členy rodiny a pobírají dotace pro mladé zemědělce. To nikomu nevadí,“ uvedl.

Podle něj redistribucí, tedy novým systémem rozdělování dotací, stát znevýhodnil velké zemědělské podniky, které přitom vyrábějí většinu potravin.

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) na dotaz redakce SZ Byznys uvádí, že dělení farem nesmí být účelové kvůli získání dotací. Odvolává se na článek 62 Nařízení Evropského parlamentu a Rady.

„Stejně jako ostatní podmínky i tato podmínka bude předmětem kontrol SZIF. Úřad bude sledovat snahu o umělé obcházení podmínek u jednotlivých plateb. V souladu s tímto článkem bude SZIF sankcionovat žadatele, kteří se budou snažit podmínky obejít,“ reagoval mluvčí Miroslav Bína.

Není však jasné, podle jakých kritérií bude dělení farem posuzovat. Jsou totiž případy – například generační výměna – kdy je změna vlastnické struktury pochopitelná, a dokonce žádoucí. „Z pochopitelných důvodů kontrolní postupy nebudou veřejné,“ dodal. Metodiku bude chystat až poté, co vláda nařízením určí podmínky pro platby na rok 2023.

Počet žádostí o dotace, které úřad zpracovává, setrvale stoupá. V roce 2021 jich úřad evidoval 30 383, letos jich je 30 420. Dramatická změna v souvislosti s dotační reformou se může ukázat až v roce 2023. O novou, již sníženou platbu na plochu budou zemědělci žádat od 15. května, vyplácet se začne na konci roku.

Dělení farem je navíc administrativně problematické a podle některých názorů se kvůli nově vzniklým nákladům ani nevyplatí.

„Rozdělením farmy na dvě se povede dvakrát i administrativa a účetnictví, bude se dvakrát žádat o bankovní úvěry. A ten, kdo porcuje, se vystavuje nebezpečí, že už nikdy nedostane dotace,“ říká místopředseda Asociace soukromého zemědělství (ASZ) Jan Štefl.

Sám přitom své hospodářství Farma Domašín, které mělo dříve rozlohu téměř 600 hektarů, v minulosti rozdělil. „K určitému dělení docházelo vždy a docházet bude. Já jsem farmu rozdělil už před 15 lety, protože nebyl a stále není možný souběh ekologické a konvenční produkce,“ vysvětluje.

S dělením má zkušenost také bývalý předseda ASZ Josef Stehlík, který v roce 2017 část hospodářství převedl na syna Jana Stehlíka. Také on část pozemků prý vyčlenil z toho důvodu, že je výhodnější kvůli dotacím oddělit ekologickou a konvenční výrobu. Pokud chce totiž někdo hospodařit ekologicky a brát za to zvýšené dotace, nesmí mít souběžně konvenční výrobu.

„Nepočítáme moc s tím, že se farmy budou účelově rozdělovat kvůli redistribuci. Mám s tím zkušenost a můžu říct, že vznikne potřeba jednoho pracovního místa navíc,“ myslí si Stehlík. Navíc se podle něj zvyšuje pravděpodobnost kontrol na farmě, musí se vést dvě evidence, zvlášť žádat o dotace, plátce DPH se musí registrovat na finančním úřadě apod.

Od rozdělování farem může mnohé odradit i složitá vlastnická struktura velkých podniků. „Vím, že někteří mluví o rozdělování, ale u právnických osob je to daleko složitější. Když má akciová společnost 300 družstevníků, těžko se to obhajuje, protože spoluvlastníci mají strach, že jim chtějí vytáhnout majetek,“ uvedl tajemník Zemědělského svazu Vladimír Pícha.