Hlavní obsah

Euro slaví 20. výročí. V peněžence ho nechce 66 procent Čechů, bojí se zdražování

Uběhlo 20 let od zavedení eura. Jak je na tom ve vztahu k unijní měně Česko? (Video: Eliška Kolomazníková)

 

Reklama

16. 1. 2019 12:39

Dnes euro používá na 340 milionů lidí v 19 zemích. Česko k nim ale nepatří a zřejmě ještě dlouho patřit nebude.

Článek

Europoslanci si v úterý připomněli významné unijní výročí. Je to 20 let, co Evropská unie zavedla jednotnou měnu – euro. V bezhotovostní podobě ho 1. ledna 1999 přijalo Německo a dalších 10 členských států. Tři roky nato euro vstoupilo do oběhu ve formě hotových peněz.

Ceremonie konané ve Štrasburku v prostorách Evropského parlamentu se účastnili čelní představitelé EU – předseda Evropského parlamentu Antonio Tajani a předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker, prezident Evropské centrální banky (ECB) Mario Draghi i jeho předchůdce, francouzský bankéř Jean-Claude Trichet a mnozí další.

Všechny proslovy, které v rámci výročních oslav zazněly, se nesly v pochvalném duchu. „Zavedení eura bylo logickým a nezbytným výsledkem sjednoceného trhu. Jednotná měna zjednodušila cestování, obchod i veškeré transakce uvnitř i vně eurozóny. A po 20 letech její existence tu máme generaci, která jinou měnu než euro nezná,“ řekl šéf ECB Draghi.

Podle průzkumu Eurobarometr z listopadu 2018 se tři ze čtyř obyvatel eurozóny shodují na tom, že zavedení eura bylo dobrým krokem. „Jde o stejně vysoké číslo jako to, které z průzkumu vyšlo v roce 2017, což potvrzuje, že veřejná podpora eura je na nejvyšším bodu od roku 2002, kdy jsme průzkum spustili,“ stojí v doprovodné zprávě Evropské komise spolu s dodáním, že jde o druhou nejdůležitější mezinárodně uznávanou měnu na světě.

Euro ku příležitosti jeho výročí vychválil i Donald Tusk, který předsedá Evropské radě. Vytvoření eura, spolu s osvobozením zemí střední a východní Evropy, označil za klíčový moment moderní evropské historie. V Polsku, odkud Tusk pochází, přitom euro stále neplatí. Tak jako v dalších devíti členských zemí EU.

Dva ze tří Čechů euro nechtějí

Vstupu do eurozóny se vytrvale brání i Česko. V prosinci roku 2018 vláda vydala prohlášení, že na doporučení Ministerstva financí a České národní banky (ČNB) termín pro přijetí eura nestanoví. Argumentovala přitom mimo jiné tím, že rozdíl cen a mezd v Česku a eurozóně je stále značný.

Přijetí eura není nakloněná ani česká veřejnost. Podle květnového vydání už zmiňovaného průzkumu Eurobarometr se pro zavedení eura vyslovilo jen 33 % Čechů, zatímco 66 % je silně nebo spíše proti. Bezmála dvě třetiny Čechů si navíc myslí, že zavedení eura by mělo zcela negativní následky. Negativní reference nad těmi pozitivními v této otázce kontinuálně převažují už od roku 2009.

60 % dotázaných na jaře také uvedlo, že by přijetí eura mělo negativní dopad pro ně osobně. Největším strašákem je přitom zdražení zboží a služeb. Jak ale tvrdí Oldřich Dědek, člen bankovní rady ČNB a bývalý národní koordinátor pro zavedení eura v Česku, tato představa je přežitá.

„Je pravda, že když se euro zavádělo poprvé a nikdo s tím neměl zkušenosti, zvýšila se takzvaná vnímaná inflace. Lidé zkrátka viděli, že u běžných potřeb, jako je taxík nebo kadeřnictví, obchody zneužily situaci a zvedly ceny. A lidé si to zobecňují. Přitom oficiální údaje o inflaci nějaké výrazné zvýšení inflace nepřinesly. Nicméně ten problém tady byl a od té doby se ve všech zemích klade velký důraz na přijetí opatření, které tomu pocitu zdražení zabraňují,“ řekl Dědek Seznamu. „Zdražení by se naši občané skutečně bát neměli a koneckonců i zavedení eura na Slovensku ukazuje, že tam k žádnému zdražování nedošlo,“ dodal.

Na příklad Slovenska, kde se lidé přijetí eura báli a nyní jsou podle průzkumů většinově spokojeni, opakovaně odkazuje i prezident Miloš Zeman. Přijetí eura, byť nijak výrazně, doporučuje. Zato Zemanův předchůdce, exprezident Václav Klaus, patří k nejhlasitějším euroskeptikům. Euro označuje za umělý a nefunkční projekt, který má na svědomí rozpolcení Evropy.

Nijak valně se k přijetí eura nevyjadřuje ani český premiér Andrej Babiš. V listopadu, v rámci přednášky na pařížské univerzitě přezdívané Sciences Po, publiku sdělil, že euro pro něj není prioritou. „Jsem spokojený s českou korunou. Nechci euro, není pro mě teď důležité,“ citoval Babiše server Novinky.cz.

Proč čeští politici euro neřeší?

„Já si myslím, že určitou roli v tom hraje fakt, že podpora eura u veřejnosti není vysoká. Politická reprezentace tomu přihlíží, nechce jít proti názoru veřejnosti. Takže to je asi jeden důvod. A druhý důvod je, že Evropská unie a eurozóna jsou hodně v pohybu. Během krize tu vznikla celá řada nových věcí – většinou na podporu stability eurozóny. Nicméně nové věci stále přibývají a argumentace `wait and see – počkejme si, až se ty věci usadí` má širokou politickou podporu,“ tvrdí Oldřich Dědek.

Je ale dobře, že euro dosud nemáme? „Na to jsou různé názory, ten můj je v tomto směru jednoznačný – česká ekonomika je exportně orientovaná, vysoce závislá na tom, jak se daří jejímu exportu, a exportéři by samozřejmě euro rádi přijali, protože právě ona existence národní měny vytváří konkurenční nevýhodu. Tu jiné země, které jsou v eurozóně, řešit nemusí. S eurem se dá obchodovat i daleko za hranicemi eurozóny. Pro Českou republiku by tedy bylo přínosem, kdyby se euro zavedlo,“ myslí si Dědek, který řadu let zastával pozici viceguvernéra ČNB a sepsal řadu analytických knih z oblasti monetární ekonomie.

Pro současnou politickou reprezentaci však euro stále není na pořadu dne. K přijetí eura jsme se sice vstupem do EU zavázali, nikde se však neříká, kdy Česko tento slib mělo naplnit. Na unijní měnu si tak, podle všeho, ještě dlouho počkáme.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované