Hlavní obsah

Extrémně škodlivé sociální sítě. Třetina dětí čelí posměchu kvůli vzhledu

Petr Juna
redaktor
Foto: Profimedia.cz

Děti na sociálních sítích tráví hodiny denně.

Reklama

27. 6. 11:30

ANALÝZA. Sociální sítě mohou být pro některé děti velmi škodlivé a nebezpečné. Průzkum odborníků ukázal, že děti v touze po „přefiltrované“ dokonalosti svých vrstevníků nezdravě hubnou, v horším případě zahánějí úzkosti pitím.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Co se v analýze dočtete

  • Třetinu dětí a dospívajících někdo online zesměšňoval kvůli vzhledu, více než desetina používá filtry, aby vypadala lépe než ve skutečnosti.
  • Další problém, speciálně u Instagramu, spočívá v tom, že dítě může dojít k názoru, že žije neplnohodnotný a v podstatě velmi nudný život, protože nemá takové zážitky jako ostatní.
  • Aby toho nebylo málo, děti běžně vylepšují svoje fotky pomocí filtrů, ostatní děti pak chtějí být také svalnaté, hubené, sexy, chtějí mít hodně přátel, chtějí mít hodně srdíček, lajků.
  • Pokud se jim to nedaří, propadají depresím a frustraci. Jen každé druhé dítě je – po konfrontaci s upravenou realitou na Instagramu – podle výzkumu expertů spokojené se svým obličejem, spokojenost s vlastním tělem deklarovalo 46 procent dětí.
  • 7,5 procenta dětí se kvůli špatnému pocitu ze sebe samého začalo omezovat v jídle a pět procent dětí dokonce redukovalo příjem potravy na minimum. Další v reakci na zesměšňování na sítích začaly pít alkohol nebo užívat psychofarmaka.

Rychlá doba neznamená jen rychlejší dopravní prostředky, rychlejší počítače nebo rychlejší internet. Rychleji se také vyvíjí způsob, jak lidé tráví své dny. To, co je dnes neodmyslitelnou součástí života děti a dospívajících, v dobách mládí jejich rodičů vůbec neexistovalo. Dospělí proto často nevědí, jak přesně fungují sociální sítě a jaký mají dopad na jejich potomky.

Ty přitom mohou být extrémně škodlivé. Třetinu dětí a dospívajících někdo online zesměšňoval kvůli vzhledu, více než desetina používá filtry, aby vypadala lépe než ve skutečnosti. Ukazuje to poslední výzkum na kterém spolupracovala Nadace O2 s Univerzitou Palackého v Olomouci. Co se tedy děje v telefonech mladých?

Z nuly na tři miliardy za méně než dvacet let

Nejdříve je potřeba udělat krátkou exkurzi do poměrně nedávné historie: se začátkem nového tisíciletí se nezměnila jen číslovka na začátku letopočtu. Internet sice před více než dvěma dekádami existoval – letos oslavil 30 let mimo akademickou sféru – a byl poměrně rozšířený, ale přístup k němu většině uživatelů zprostředkovával výhradně počítač.

S koncem první desetiletky nového milénia ale přišly smartphony a vyhledávání se na určité úrovni přesunulo do přístrojů, které nosíme v kapsách. Ještě větší průlom však přišel dříve, v roce 2006. Na do té doby poměrně uzavřenou sociální síť Facebook se mohl připojit kdokoliv starší 13 let. Stačily dva roky a na síti bylo 100 milionů uživatelů.

V současné době je toto číslo o řád jinde, na Facebooku jsou téměř tři miliardy lidí. Překotný vývoj zaměstnaným rodičům často znemožnil pochopit problematiku a svým potomkům předat vlastní zkušenosti.

Dítě, které Instagram pravidelně užívá, může dojít k názoru, že žije neplnohodnotný a v podstatě velmi nudný život, protože nemá takové zážitky jako ostatní uživatelé internetu.
Kamil Kopecký

Jak vyplývá z výzkumu AMI Digital Index 2021, sociální síť s typickým F ve znaku je u českých uživatelů stále extrémně oblíbená. Spolu s YouTube (91 %) je Facebook jedinou sociální sítí, se kterou má zkušenost více než 80 procent Čechů – konkrétně 89 %.

Mezi mladými však vede spolu s YouTube jiná platforma – Instagram založený v roce 2010. V České republice jej využívá necelých 80 procent dětí a dospívajících. A právě sociální síť zaměřená na fotografie může mít negativní dopad na vývoj dětí. Mimochodem i tu koupil Facebook, nyní společnost Meta.

Kdo ví, jak Instagram funguje, může následující odstavec bez výčitek přeskočit. Pro všechny ostatní: textu je na Instagramu pramálo. Hlavní náplní jsou fotky, případně krátká videa. Obvykle z pláží, měst, přírody nebo také záběry domácích mazlíčků. A samozřejmě lidí.

A tady se začíná rýsovat možný problém. Málokdo totiž bude na svůj profil nahrávat záběry toho, jak vypadá po probdělé noci nebo když má špatnou náladu, případně se necítí dobře. Instagram ukazuje obvykle ze života jen to nejhezčí. Krásné, mladé a vysportované lidi. Ti sice v realitě mohou vypadat naprosto průměrně, ale i na to má síť nástroj – možnost úpravy fotek.

Krásní lidé všude kolem nás

„Instagram je jedna ze sociálních sítí, na které drtivou část obsahu tvoří fotografie či videa zachycující pozitivní stránky lidského života, které jsou ještě zesíleny různými počítačovými filtry,“ potvrzuje odborník na rizikové chování v prostředí internetu a na moderní IT ve vzdělávání z Univerzity Palackého Kamil Kopecký.

„Dítě, které pak Instagram pravidelně užívá, může dojít k názoru, že žije neplnohodnotný a v podstatě velmi nudný život, protože nemá takové zážitky jako ostatní uživatelé internetu. Že nežije tak zajímavý život. To vše má na děti vliv a může vést právě k rozvoji depresivních stavů a frustraci  – ostatní se mají skvěle, já ne.“

A jak filtry pracují? Zjednodušeně – software dokáže sám „vylepšit“ vzhled člověka zabíraného objektivem. Instagram, TikTok i další sítě sice ukazují, že autor filtr použil, obalamutit aplikaci však není nijak obtížné. Po přihlášení na sociální síť pak může mít uživatel pocit, že svět je plný dokonalých lidí. Kromě jeho samotného.

Posuvník níže ukazuje fotografii bez filtru (vlevo) a s filtrem (vpravo). Posuvníkem uprostřed je možné mezi oběma variantami přejíždět.

Fotografie použité pro ukázku funkce filtrů jsou focené ve stejný čas, na stejném místě a se stejným nastavením zařízení. Jediná změna je software upravující obličeje.

Dítě pak může nabýt dojmu, že něco dělá špatně. „Děti chtějí být také svalnaté, hubené, sexy, chtějí mít hodně přátel, chtějí mít hodně srdíček, lajků a jiných druhů ocenění. V normálním životě to ale tak snadné nebývá,“ připomíná Kopecký. „Je potřeba říci, že některé děti může konfrontace s takovýmto typem obsahu skutečně posílit a mohou na sobě skutečně začít aktivně pracovat. Jiné však volí jiné copingové strategie.“

„Děti a dospívající hledají vzory, my jsme je hledali taky,“ upozorňuje dětský psycholog Václav Mertin, který mimo jiné pracuje v pedagogicko-psychologické poradně. „Nelze očekávat, že mají vytvořené kritické uvažování, aby si řekli, že možná to je tak, jak vidí, ale možná to je i jinak.“

Výzkum Centra prevence rizikové virtuální komunikace (PRVoK) Pedagogické fakulty Univerzity Palackého, kterého se zúčastnilo téměř 10 tisíc dětí a dospívajících, ukázal, že filtry na úpravu fotografií používá necelá polovina dětí (41,65 %). Jako nejčastější úpravu uvedli respondenti změnu kontrastu (24,53 %) a změnu barevného schématu (22,48 %). Přibližně každé desáté dítě (10,11 %) však využilo možnost vyhlazení obličeje.

Více než čtvrtina dotazovaných uvedla, že fotografie softwarově upravují pro zábavu, ale 11,47 procenta uvedlo, že chtějí vypadat lépe než ve skutečnosti. Motivací je mimo jiné již zmíněná odměna, kterou sociální síť dává v podobě „lajků“ a počtu sledujících. Kvůli prvnímu zmíněnému filtry používá 4,7 procenta dětí, druhé motivuje 3,16 procenta.

„Jen každé druhé dítě je podle výzkumu spokojené se svým obličejem, spokojenost s vlastním tělem deklarovalo 46 procent dětí,“ vypočítává Kopecký. Více než třetina dětí si přeje zhubnout, přes 30 procent by naopak rádo nabralo svalovou hmotu. Výzkum však ukázal i další touhy dětí. Více než pětina si změnila barvu vlasů, dalších 20 procent by to chtělo udělat taky. Více než každé čtvrté dítě by chtělo tetování, po piercingu touží téměř 15 procent respondentů. Přes 8 procent by pak chtělo změnit velikost a vzhled prsou, 7,89 procenta by měnilo velikost a tvar pozadí.

„Děti v určitém věku i bez sítí sledují druhé dospívající a pokládají je za šikovnější, dokonalejší, krásnější… Sítě tento efekt mohou zesílit,“ připomíná Mertin. Na sledování ostatních pak mají díky smartphonům dostatek času. Podle studentky žurnalistky Báry, která pravidelně přednáší na odborných učilištích, ukazují dětem mobilní statistiky vyšší jednotky hodin denně na sociálních sítích. Výjimkou ale není i více než deset takto strávených hodin.

Výzkum Martina Dolejše z Katedry psychologie Filozofické fakulta Univerzity Palackého ukázal, že čtvrtina 15letých dívek a chlapců trpí určitou závislostí na internetu. Více než pětina dospívajících ve věku od 14 do 17 let pak má problémy s nadměrným užíváním internetu.

Facebook ví, co děláte. I že škodí

Že má Instagram negativní dopady na dětskou psychiku věděli ve Facebooku – potažmo v Metě, jak se společnost Facebook v říjnu loňského roku přejmenovala – dlouhodobě. „Dvaatřicet procent dívek uvedlo, že když se cítily špatně ohledně svého těla, Instagram tyto pocity zhoršil,“ uvedli výzkumníci společnosti při prezentaci výsledků průzkumu z roku 2020, který inicioval přímo Instagram. „U třetiny dívek zhoršuje jejich pohled na sebe samotné. Instagram u 13 procent britských a šesti procent amerických dívek zvyšuje míru myšlenek na sebevraždu.“

Ani to nebyla pro internetového giganta novinka. „Zhoršujeme vnímání vlastního těla u jedné ze tří dívek,“ upozorňoval jeden ze slidů prezentace výzkumu už z roku 2019, který se problematikou zabýval. „Náctiletí obviňují Instagram z nárůstu míry úzkostí a deprese,“ stojí na dalším slidu s tím, že tato reakce byla konzistentní napříč skupinami. Tématu se podrobně věnoval například server The Wall Street Journal, který také upozornil na to, že 40 procent uživatelů Instagramu jsou mladší 22 let a že každý den se na síť připojí zhruba 22 milionů náctiletých.

Psychické pohodě dětí a dospívajících nepomáhá ani kultura, která na sítích někdy panuje. „V online prostředí čelila posměškům kvůli vzhledu jedna třetina českých dětí, v reálném životě to byla dokonce více než polovina,“ připomíná výsledky výzkumu Kopecký. Nejčastější důvod pro posměch byl tělesný vzhled (29 %) nebo obličej a vlasy (26 %). Více než každé páté dítě zažilo urážky kvůli oblečení nebo mobilu, konkrétně stáří nebo značce zmíněného.

Zde nastává určitý kontrast. Jen 8 procent dětí přiznalo, že se někomu posmívalo v online prostředí, ve virtuálním prostředí to bylo 13 procent. „Některé z dětí, které urážejí a ponižují kvůli vzhledu ostatní, své jednání často vnímají jako vtip a neuvědomují si, jaký dopad může toto ‚vtipkování‘ mít,“ vysvětluje Kopecký.

Podle něj je rozdíl, když tato forma komunikace probíhá obousměrně mezi kamarády, kdy ji obě strany berou jako škádlení, a tím, když tyto „vtipy“ míří na adresu spolužáka, na kterého mohou mít negativní dopad. „Kritické pak je, když dítě ve skupině dostane nějakou nepříjemnou přezdívku, nálepku (buřt, bečka, sádlo…), kterou pak začne používat velké množství dětí,“ dodává odborník.

Od mazání příspěvků ke kouření

Své o problémech na sociálních sítích vědí i na Lince bezpečí. „Jedná se o jedno z témat, se kterým se na nás klienti obracejí,“ říká Jakub Zámečník, který se v Lince specializuje na internetovou bezpečnost. „Z hlediska počtu hovorů se jedná průměrně o více než 100 hovorů měsíčně, u nichž se objevuje nějaké z témat, které řadíme pod internetovou problematiku,“ dodává s tím, že pojem internetová problematika zahrnuje nejen sítě, ale také například kyberšikanu, sexting nebo kyberstalking.

Počet těchto hovorů podle Zámečníka roste. „Nelze však na základě našich statistik říct, že by tato témata děti častěji potkávala, byť se to dá očekávat vzhledem k nárůstu popularity sociálních sítí a času tráveného online,“ upozorňuje. V nárůstu podle něj hraje roli i propagace a medializace těchto témat.

Rodiče pak často nemohou vědět, jak dítěti pomoci. To si proto takzvané coping mechanismy, tedy způsoby zvládání stresu a vyrovnání se s ním, volí samo. A ne vždy jsou pozitivní. Některé děti zvolily variantu úniku, kdy 14 procent mazalo zesměšňující obsah, šest procent omezilo svůj čas na sociálních sítích a padesátina smazala celý profil.

Negativní online zkušenost však u některých dětí spustila také užívání návykových látek. Konkrétně tuto cestu zvolilo 6 procent respondentů, kdy 3,3 procenta začalo kouřit nebo pít alkohol, užívat psychofarmaka na úzkost a depresi 1,6 procenta. Další 1,3 procenta začalo užívat léky na spaní.

Internet u některých ovlivnil také příjem potravy. „7,5 procenta dětí se začalo omezovat v jídle a pět procent dětí dokonce redukovalo příjem potravy na minimum,“ upozorňují výzkumníci. „Naopak zvýšení příjmu potravy více než obvykle deklarují dvě procenta dětí. Závažným zjištěním je přiznání přejídání se a následné vyzvracení potravy u 1,3 procenta dětí, což v reálném počtu čítá 96 dětí. Přes 7 procent dětí začalo vnímat své tělo jako „tlusté“, přestože je okolí ujišťovalo o opaku.“

Mezi emoční dopady pak patří například nižší sebedůvěra (22,5 %), vztek a podráždění (22,3 %) nebo depresivní tendence (21,4 %). Přibližně každé desáté dítě tak kvůli online příspěvkům přiznalo sebepoškozující tendence. 7,54 procenta by raději vůbec nebylo a 4,25 procenta přiznalo sebepoškozující aktivity jako řezání či pálení se na různých částech těla.

Najdou se však i pozitivní příklady. Každé desáté dítě se kvůli negativní zkušenosti rozhodlo sportovat, 8,4 procenta změnilo svůj styl oblékání, necelých 5 procent začalo posilovat a téměř 4 procenta přešla na zdravou stravu.

Je to jen jako

Mají tedy sociální sítě přece jen nějaká pozitiva? „Umožňují nám být v kontaktu s mnoha lidmi, získávat zprostředkované zážitky rozmanitých lidí, přinášejí rozmanité zkušenosti,“ vypočítává Mertin. Doporučil by je ale sledovat minimálně a „brát i tu nejrealističtější realitu, že je jen jako, že nemusí být vůbec skutečná“.

„Je potřeba uvědomit si, že obsah na sociálních sítích tvoří uživatelé sítě – a to jak děti, tak i dospělí,“ připomíná Kopecký. „Ti tvoří ‚kulturu‘ sociálních sítí, ti ovlivňují, jaký obsah bude na sociálních sítích vidět, jaký bude masově sdílen, co se stane trendy.“ Proto je podle něj nutné učit děti od útlého věku, že sociální sítě nejsou věrným odrazem lidského života, že do jisté míry tvoří „fiktivní“ svět.

Jako jednu cestu vidí tu, kterou se vydaly některé skandinávské země. Fotografie na sociálních sítích v nich musí být označené, pokud na nich proběhly nějaké úpravy.

„To může vést k uvědomění si, že upravování obsahu na internetu je naprosto běžné a fotografie velmi často neodrážejí realitu. Jaký to ale bude mít dopad na zlepšení duševního zdraví dětí je značně nejisté,“ připouští Kopecký.

Zámečník jako pozitiva vidí to, že sociální sítě dělají svět menší, usnadňují komunikaci, umožňují navazovat větší počet vztahů a dávají přístup k nepřebernému množství informací. „Na všechny tyto přínosy se však dá pohlížet i kriticky a spatřovat v nich i rizika,“ dodává odborník z Linky bezpečí. „Například dítě může mít desítky online přátelství, ale přesto se může cítit osaměle, protože v reálném světě neumí vztahy navazovat.“

Analýzy Seznam Zpráv:

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované