Hlavní obsah

Srovnání minimální mzdy: Kde nevystačí ani na základní potraviny?

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Na každý nový článek vám budeme posílat upozornění do emailu.

Foto: Shutterstock.com

Potraviny představují pouze část spotřebních výdajů. Ilustrační fotografie

Reklama

Stačí minimální mzda na pokrytí základních potravin? Ve Velké Británii bohatě, v Nigérii náklady přesahují příjem. V Česku utratí lidé za základní stravu 16 procent z minimálního příjmu, ukazuje analýza společnosti Picodi.

Článek

Nejmenší podíl z minimální mzdy utratí za základní potraviny lidé ve Velké Británii, v Austrálii a v Irsku. Naopak v Nigérii nestačí minimální mzda ani na měsíční základní koš produktů, se kterým analýza pracuje.

Podobně by téměř celou minimální mzdu za měsíční stravu zaplatili lidé v Uzbekistánu. Srovnání minimálních mezd v 64 zemích vytvořila společnosti Picodi, která provozuje webovou stránku nabízející slevové kódy a kupony.

V Česku náklady na základní potraviny odpovídají podle analýzy 16,2 procenta minimální mzdy. „Před rokem tyto produkty tvořily 17,3 procenta. Znamená to, že zvýšení minimální mzdy je trošku vidět i přes zvýšení cen,“ uvádějí autoři.

Cena ukázkového nákupního košíku v Česku na začátku letošního roku vyšla na 2 333 korun, přičemž minulý rok to bylo podle analýzy 2 345 korun.

Ukázkový nákupní košík byl pro účely analýzy sestaven ze základních potravin, které by měly vystačit na měsíc jednomu dospělému člověku, přičemž by měly splňovat minimální požadavky na živiny.

Potraviny jsou ovšem pouhou částí spotřebních výdajů. „Česká republika není chudá země, což znamená, že potraviny mají ve spotřebním koši pouze limitovanou váhu, která se navíc pro různé příjmové skupiny moc neliší,“ doplňuje pro Seznam Zprávy Robert Jahoda, vedoucí Katedry veřejné ekonomie na Ekonomicko-správní fakultě Masarykovy univerzity.

Odkazuje přitom na data Českého statistického úřadu, který sleduje spotřební výdaje domácností komplexně. Potraviny jsou pouze část z celkových 12 kapitol, které obsahují například i výdaje na bydlení, oblečení nebo dopravu. „V prvním oddíle jsou právě potraviny a nealkoholické nápoje a za ty dle ČSÚ utratí průměrný spotřebitel 17,7 procenta svého příjmu,“ upřesňuje Richard Pospíšil z Katedry ekonomických a manažerských studií na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci.

„Cena potravin a její vývoj je navíc obsažen v dávkách hmotné nouze. Když je inflace, roste role a pokrytí této záchranné sítě,“ dodal Jahoda. Rolí minimální mzdy podle něj není spoluvytvářet sociální politiku státu, ale spíše zajistit spravedlivou odměnu za práci. „Zvyšování minimální mzdy proto musí zohledňovat jak potřeby zaměstnanců, tak možnosti zaměstnavatelů.“

Z údajů ministerstva práce a sociálních věcí vyplývá, že v Česku v prvním pololetí minulého roku pobíralo minimální mzdu 126 700 zaměstnanců, což odpovídá 3,6 procenta. Největší podíl z nich pracoval v oblasti ubytování, stravování a pohostinství.

Nejvyšší nárůst zaznamenala Černá Hora

Druhá část analýzy Picodi srovnává výši čisté minimální mzdy v jednotlivých zemích a její navýšení v porovnání se začátkem minulého roku. Částky jsou přepočtené z lokálních měn na eura průměrným směnným kurzem ve čtvrtém čtvrtletí roku 2021.

Nejvyšší nárůst zaznamenala Černá Hora z 222 na 450 eur v čistém. Výrazně se minimální mzda navýšila i v Argentině, Turecku a Kazachstánu.

Zdroje dat analýzy

Částky pocházejí z oficiálních vládních webových stránek, příslušných ministerstev nebo výborů. Analytici vynechali země, ve kterých o minimální mzdě vyjednávají jednotlivé odborové svazy a kde není zákonem stanovena minimální mzda.

V zemích, kde platí různé sazby minimální mzdy pro různé administrativní jednotky, je aritmetický průměr všech regionů. Čisté částky byly vypočítány pomocí místních mzdových kalkulaček.

Nová vláda plánuje automatickou valorizaci

V Česku se minimální mzda oproti minulému roku zvýšila o 6,6 procenta. Od ledna je tedy na hranici 16 200 korun hrubého měsíčně. O navýšení rozhodla ještě minulá vláda, která nařízení schvalovala po loňských říjnových volbách.

Odbory, zaměstnavatelé a členové kabinetu se na tripartitě na přidání stejně jako v minulých letech nedohodli. Tehdejší ministerstvo práce pod vedením Jany Maláčové (ČSSD) navrhovalo růst o 2 800 korun na 18 000 korun. Odbory to podporovaly, zaměstnavatelé byli naopak pro maximálně 500 či 550 korun navíc.

Současná vláda Petra Fialy (ODS) má v programovém prohlášení i bod o prosazení automatické valorizace minimální mzdy. Aktuálně totiž sazbu upravuje nařízení vlády.

Podle vyjádření Ministerstva práce a sociální věcí pro Seznam Zprávy je cílem zavést zákonnou úpravu automatické valorizace minimální mzdy, aby se minimální mzda zvyšovala pravidelně a její úroveň byla jednoduše dopředu odhadnutelná.

„Minimální mzda by se měla odvíjet od vývoje průměrné mzdy v národním hospodářství prostřednictvím stanoveného koeficientu tak, aby dlouhodobě dosahovala cílené relace k průměrné mzdě. Poměr minimální mzdy k průměrné mzdě bude předmětem jednání mimo jiné i se sociálními partnery,“ popsala záměry ministerstva tisková mluvčí Eva Davidová.

Reklama

Doporučované