Hlavní obsah

Koukali byste na animák o neplodnosti? Měl to být můj boj s depresemi, vypráví žena, která sama vydá za americké studio

Škola trpělivosti? Na vysokou až na čtvrtý pokus, léta čekání na děti, perokresby ze sekce „ruční práce“, animování filmu sedm let. (Video: Blanka Kubíková, Seznam Zprávy)

 

Reklama

24. 3. 2018 20:10

V titulcích amerických animovaných filmů najdete stovky lidí, u divácky nejúspěšnějšího porevolučního českého animáku Lichožrouti mnohonásobně méně. „U jedné postavy na Západě je třeba třicet jmen, u nás by si člověk mohl ke jménu napsat pět profesí,“ glosuje to režisérka a výtvarnice Galina Miklínová.

Článek

Knížky o lichožroutech zatím vyšly tři, film je jeden. „Myslím, že je navždy jeden, ale řídím se heslem ,nikdy neříkej nikdy‘. U práce se musím bavit – a teď si nejsem jistá, jestli bych se několik let bavila u druhého dílu Lichožroutů. I když… S básníkem Pavlem Šrutem máme začátek scénáře,“ připouští Galina Miklínová.

V rozhovoru dále prozradila, že na vysokou školu se dostala až na čtvrtý pokus, při kreslení téměř nepoužívá počítač – a přesto si nepřipadá trpělivá. „Když mám manželovi držet žebřík, za dvě minuty odcházím, protože mi to postávání připadá dlouhé.“ Největší zkouškou trpělivosti bylo čekání na děti. „Propadala jsem depresím, i sedm hodin denně jsem sjížděla servery o neplodnosti, chtěla jsem o tom dělat animovaný dokument. Pomohly mi rozhovory s ženami, které mluvily o umělém oplodnění. Tenkrát jich moc nebylo, to téma bylo tabu.“

Když se narodila Rozárka, Galina právě pracovala na seriálu O Kanafáskovi, tak na rodičovské dovolené zůstal její muž Jiří. A jakmile po několika marných pokusech otěhotněla podruhé, zavolal jí producent Lichožroutů Ondřej Trojan, že se mu podařilo sehnat peníze. „Těhotenství jsem mu pár měsíců tajila. A když se Jonáš narodil, jezdila jsme do studia s ním. Přesvědčila jsem se, že zvládnout se dá všechno.“

Sdílejte článek

Reklama

Související témata:

Doporučované