Hlavní obsah

Kvůli vlně veder v Kanadě mohla zemřít více než miliarda živočichů

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační snímek.

Reklama

6. 7. 18:02

Profesor zoologie na Univerzitě Britské Kolumbie Christopher Harley na kanadském pobřeží Tichého oceánu objevil tisíce mrtvých mlžů, škeblí, mořských hvězdic a plžů. Podle jeho výpočtů jich po celé zemi mohou být miliony.

Článek

Na přelomu června a července se teploty v západní Kanadě vyšplhaly na rekordní hodnoty. To vyvolalo desítky lesních požárů, které si dosud vyžádaly dvě oběti. Několik stovek lidí také muselo opustit své domovy, především v Britské Kolumbii.

V Britské Kolumbii zemřelo během poslední vlny veder na 720 lidí, což je třikrát více než je průměr v tomto období, napsal server BBC.

Tým profesora Christophera Harleyho zaznamenal, že vlnou veder nejvíce trpěla zvířata, která žijí v tzv. přílivové zóně, zejména pak měkkýši. Pomocí infračervených kamer vědci na určitých místech podél pobřeží odhalili teploty přesahující 50 stupňů Celsia. Prozkoumali několik pobřeží, což pomohlo rozsah vymírání pochopit v celém rozsahu.

Když Harley vynásobil počet mrtvých zvířat nalezených v prozkoumaných oblastech celkovou rozlohou biotopu, zjistil, že „uvařeny k smrti“ pravděpodobně byly miliony zvířat.

„Na plochu o velikosti vaší varné desky se vejde asi 2 000 mlžů. Představte si, kolik varných desek se vejde do Stanley Parku, a kolik Stanley Parků se pak vejde do Salish Sea. Pokud na každém větším pobřeží přijdete o několik set nebo několik tisíc mlžů, rychle dojdete k velmi, velmi velkému číslu,“ řekl Harley pro CBC News.

Že vlna veder zabila mnoho živočichů žijících v přílivových oblastech, tedy v místech, kde se souš setkává s mořem, si Harley poprvé uvědomil při návštěvě pláže Kitsilano ve Vancouveru, kde objevil nekončící řady mušlí s mrtvým masem uvnitř ulity, ale i další mrtvé tvory, jako jsou mořské hvězdice a mlži. Podle jeho slov ho „zaskočil“ zápach desítek tisíc mrtvých zvířat, která pokrývala pláž.

Takoví živočichové běžně krátkodobě snášejí teploty okolo 40 stupňů Celsia, spalující horko v kombinaci s přílivem a odlivem se ale ukázalo jako smrtící.

„Mušle na pobřeží lze v jistém smyslu přirovnat k batoleti, ponechanému za horkého dne v autě. Uvíznou tam, dokud se příliv nevrátí, a s tím se dá dělat jen velmi málo. Jsou vydány na milost a nemilost okolnímu prostředí. Během víkendové vlny veder bylo prostě takové horko, že ty mušle nemohly nic dělat,“ řekl Harley televizi CBC.

Mušle a škeble pomáhají filtrovat moře, jejich úhyn tak podle Harleyho pravděpodobně ovlivní kvalitu vody. Jejich populace se navíc pravděpodobně neobnoví dříve než za rok nebo dva. Obnova by mohla být obtížná, pokud klimatické změny vyvolají v oblasti další vlny veder.

Pokud tak světové emise skleníkových plynů zůstanou na současné úrovni, bude to podle dva roky staré studie znamenat do roku 2100 úbytek biomasy – celkové hmotnosti všech mořských živočichů – o 17 procent, píše web CBC.

„Nakonec prostě nebudeme schopni udržet tyto populace na pobřeží v takové míře, na jakou jsme zvyklí. Pokud se nám to nelíbí, musíme více pracovat na snižování emisí a přijímat další opatření ke zmírnění dopadů klimatických změn,“ souhlasil Harley.

Harley uvedl, že podobné nálezy uhynulých měkkýšů byly učiněny i ve státě Washington. Také plánuje navštívit ostrov Vancouver a jemu přidružené ostrovy, aby zjistil, zda tam rovněž zahynulo takové množství živočichů. V příštím roce na toto téma plánuje publikovat studii.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované