Hlavní obsah

Kyslík na Měsíci. Vědci z ESA ho chtějí vyrábět z měsíčního prachu

Evropané chtějí na Měsíci vyrábět kyslík. (Video: Jan Marek, Youtube.com)

22. 1. 13:00

Základny na Měsíci a cesta na Mars jsou pro lidstvo zase o něco blíž. Evropané postavili prototyp továrny, která umí vyrábět kyslík ze simulovaného měsíčního prachu. To znamená jednak možnost dýchání na povrchu Měsíce pro jeho budoucí kolonizátory, ale také raketové palivo pro misi na rudou planetu.

Článek

Od doby, co se astronauti naposledy procházeli po povrchu luny, uplynulo už 27 let. Americký program Apollo a jeho sondy se však vrátily se vzorky měsíčního prachu, které teď posloužily jako odrazový můstek pro vývoj přelomového zařízení v nizozemském středisku Evropské vesmírné agentury (ESA).

Zdroje k životu na Měsíci jsou, jen je z něj dostat

Takzvaný regolit obsahuje 40 až 45 procent kyslíku. Problém je, že životodárný prvek je v minerálech nezpevněného horninového materiálu na Měsíci navázán v podobě oxidů, takže jeho oddělování je náročné.

Vůbec první továrnu na kyslík ze simulovaného měsíčního prachu, jak ji sama ESA nazývá, dokončili a otevřeli vědci z Evropského výzkumného a technologického centra (ESTEC) v nizozemském Noordwijku.

„Možnost získávat kyslík ze zdrojů nalezených na Měsíci by byla samozřejmě velice užitečná pro jeho budoucí kolonizátory. Jak pro jejich zásobu k dýchání, tak k výrobě raketového paliva přímo na měsíčním povrchu,“ uvádí Beth Lomaxová z Univerzity v Glasgow, jejíž doktorské práce Evropská vesmírná agentura podporuje.

Továrnu máme, teď ji musíme vylepšovat

Vědec Alexandre Meurisse, který se na výzkumu přímo podílí, dodává: „Takové zařízení teď máme v provozu. Můžeme ho upravovat a zlepšovat, jako třeba postupným snižováním operační teploty, čímž bychom nakonec mohli dojít k verzi systému, která poletí na Měsíc a bude vyrábět kyslík na jeho povrchu.“

Podle tiskové zprávy ESTEC je základem pro získávání kýženého prvku z měsíčního prachu elektrolýza roztavených solí. S tou už pracuje britská společnost Metalysis, která touto technikou vyrábí kovy a slitiny z regolitu na povrchu Země. Pro firmu byl ale kyslík dosud vedlejším produktem, zatímco pro Evropskou vesmírnou agenturu a její měsíční výzkum je tím hlavním.

Známá metoda, při které byl kyslík jako odpad

Zařízení v Noordwijku využívá simulovaný regolit, tedy materiál co nejvíce podobný tomu měsíčnímu. Při elektrolýze jej inženýři v kovové nádobě smíchají s taveným chloridem, směs zahřejí na 950 °C a pustí do ní elektrický proud. Tím se uvolní kyslík, který putuje na anodu a v hornině zůstávají – při tomto procesu jako vedlejší produkty – slitiny kovů.

Konečným cílem Evropanů je vytvořit tzv. pilotní továrnu, která bude moct udržitelně fungovat i na samém měsíčním povrchu. Složení regolitu se tam ale může lišit v závislosti na místě přistání. Odpovídající technologii chce ESA testovat v polovině tohoto desetiletí.

Zpátky na Měsíc s lidskou posádkou

„ESA a NASA se vrací k misím na Měsíc s lidskými posádkami, tentokrát ale s tím, že astronauti tam budou i zůstávat,“ uvádí Tommaso Ghidini z vedení divize ESA Structures, Mechanisms and Materials.

Americký Národní úřad pro letectví a kosmonautiku (NASA) loni v březnu sdělil, že má v rozpočtu po dlouhé době tolik peněz, že se může vrátit s lidmi na Měsíc. Zveřejnil přitom program Moon2Mars, podle kterého hodlá z měsíčního povrchu dobývat rudou planetu s výhledem k roku 2026.

Tehdy k tomu ještě plánoval využívat miliony tun ledu, které tam už byly objeveny. Z něj chtěl kromě vody a kyslíku získávat i vodík do raketového paliva potřebného k cestě na Mars.

Reklama

Doporučené