Hlavní obsah
Velký znak České republiky

Volby do Senátu

Výsledky 2. kola voleb
Sečteno 100 %
Výsledky voleb

Jeden den v profesi, která díky covidu zažívá boom

Foto: Iva Špačková, SZ Byznys, Seznam Zprávy

Wolt je jedním z rozvozců jídla na českém trhu. Rychle se rozvíjí, což souvisí s růstem poptávky lidí, kteří jsou kvůli koronaviru uzavřeni většinu času doma.

Reklama

4. 2. 2021 7:12

Z dovážky jídla až domů udělal covid žádanou profesi. Reportérka Seznam Zpráv si ji vyzkoušela na vlastní kůži.

Článek

Kryštof Walter se už dva roky živí jako autokurýr společnosti Wolt. Na nejhorší zážitek své dosavadní kariéry si však pamatuje, jako by se to stalo včera. „Když jsem předával zákazníkům jídlo, tak přímo před nimi vypadlo z papírové tašky na zem, protože se v ní vylila polévka a úplně ji promočila,“ říká.

Doručit jídlo ve shodné kvalitě, jako by ho člověk dostal v restauraci, je pro něj otázkou osobní cti. Sám totiž ví, jaké to je zklamat očekávání v oblasti základních životních potřeb.

Co je Wolt

Služba, která pomocí kurýrů rozváží jídlo zákazníkům ve městech, ve kterých si lidé rádi za takový komfort připlatí. Vznikla v roce 2014 ve finských Helsinkách a nyní působí ve více než 20 zemích.

Do Česka vstoupila v červenci roku 2018 a na počátku rozvážela Pražanům jídlo z 50 restaurací. Dnes jich má 1 300, z toho přes 900 v hlavním městě a 400 v dalších městech – Brně, Ostravě a Olomouci. Jídlo rozvážejí stovky kurýrů, na čtyři muže připadá v průměru jedna žena.

Zákazníci si jídlo objednávají přes aplikaci, která vyhrála ocenění UX aplikace roku od Apple. Jsou na ní vidět například všechny kroky, které následují po objednání jídla, trasa kurýra i čas na doručení pokrmu.

Vedle jídla začala společnost loni doručovat i další zboží, například květiny, potraviny či hračky.

„Když mám hlad a najednou mám před sebou jídlo, na které mám chuť a moc se na něj těším, tak jsem pár vteřin nejšťastnějším člověkem na světě, jako bych vyhrál ve Sportce. A podobně to cítí zákazníci. Naopak když jim doručíte jídlo pozdě a studené, to je to nejhorší, co se může stát, a podle toho i reagují,“ říká s pochopením dvaadvacetiletý muž.

Na své práci má rád to, že řídí auto, komunikuje s lidmi a je pánem svého času, protože si může rozhodovat nejenom o tom, kolik a které dny bude pracovat, ale i o tom, kolik hodin a kdy bude pracovat v konkrétním dni.

+26

Pracovní doba: Od osmi do jedenácti. Anebo jen pár hodin

Pracovní den kurýra může začít v osm ráno (v Praze a Brně, kde od prosince 2020 fungují snídaně) a končit v jedenáct večer, anebo trvat třeba jen pár hodin přes obědovou špičku, která začíná kolem půl jedenácté a končí kolem druhé hodiny odpoledne, a je pro Česko, na rozdíl třeba od Dánska, kde si lidé jídlo objednávají skoro výhradně jen večer, typická.

Walter vstává ráno v 7:50, rychle se oblékne, „hodí“ do sebe něco k snídani a v osm už vyráží do ulic, aby odchytával ranní snídaňové objednávky. Skutečně odchytával, protože firemní systém mu sám nabídne objednávku podle toho, zda je zrovna nejvhodnějším kandidátem na doručení jídla zákazníkovi do 30 minut od objednání.

Technologie přitom vyhodnocuje řadu parametrů, vedle aktuální polohy kurýra ve městě také jeho vzdálenost k restauraci a adresátovi, ale například i to, jak dlouho trvá restauraci jídlo připravit a zda se cestou objevily další objednávky, které by kurýr stihl vyřídit najednou.

Polohy řidičů se neustále aktualizují a kurýr sám tak moc taktizovat nemůže, protože vždy musí nejprve ukončit jeden krok objednávky, a pak se mu teprve zobrazí další instrukce, zda už má jet rovnou k zákazníkovi, nebo se stavit ještě pro další zakázku.

Součástí taktiky je čas a lokalita

I tak mu však prostor na určitou strategii zůstává. Záleží na jeho zkušenostech, znalosti restaurací a schopnosti naladit se na to, jak přemýšlejí ostatní.

„Sleduji, kde je kolik restaurací i jaké jsou otevřené nově a lidé je tak chtějí vyzkoušet. Vím, že hodně kurýrů dává přednost si vydělat přes obědovou špičku, do snídaní se tak nezapojují a já mám šanci si vydělat, i když není tolik zakázek. Vím, že nejvíc zákazníků je v centru, ale zase se tam složitě parkuje a je tam obrovská konkurence, proto se mi vyplatí zkusit zajet do míst s menším provozem, protože mohu získat i několik zakázek rychle po sobě,“ poodhaluje svou taktiku Walter.

Zbytek je však o štěstí, jsou dny, kdy doručí jen dvacet jídel a dny, kdy jich doručí přes padesát. Sám to už příliš nesleduje a bere to tak, že někdy se zadaří a někdy ne, a soustředí se spíš na sezony, kdy jde obecně vydělat nejvíce peněz. To je pro něj, jakožto autokurýra, v zimě či při špatném počasí.

„Tehdy objednávky okamžitě stoupají. Naopak v létě, kdy lidé chodí ven a navíc se do práce zapojí hodně kolegů na kolech, koloběžkách či skútrech, jsou pro mě nejslabší. V dobrém období, které je navíc umocněno covidem a čísla jsou taková, jako nikdy nebyla a stále stoupají, pracuji celý den i sedm dní v týdnu. Nadělám si dost peněz, a když tolik práce není, tak odpočívám,“ říká kurýr.

V den, kdy spolu vyrážíme na směnu, mu první objednávka přichází okamžitě po připojení se do systému. Jsou to míchaná vajíčka se šunkou a sýrem a sendvič. Během 25 minut, než snídani přebírá zákazník, dojíždí kurýr k fastfoodu na Florenci, čeká, než podnik snídani dodělá, a přejíždí k rezidencím do Karlína.

Druhá zakázka je v Holešovicích, třetí opět v Karlíně, kde si někdo objednává z kavárny dva muffiny a caffè latte. Z Holešovic na Žižkov si přeje další zákaznice dovézt lívance s marmeládou, pomerančový fresh a omeletu s kozím sýrem a špenátem. Na Žižkově je třeba dávat pozor, protože tam jsou prudké kopce a ulice vydlážděné kočičími hlavami, které doručení jídla bez sebemenších šrámů příliš nepřejí a může se na nich naplnit noční můra kurýra – vylitá polévka či káva.

Je půl jedenácté a obsah objednávek se začíná měnit. Začínají totiž obědy. Pražané se stravují pestře. Vietnamské nudle střídají sushi, burgery, špagety, pizzy, halušky s brynzou a farmářským špekem, ale i veganské pokrmy a samozřejmě klasické chody jako je smažený sýr s hranolky a kachna s červeným zelím a karlovarským knedlíkem, nebo i méně obvyklý dančí guláš.

A je druhá hodina a nastává pozvolná siesta. Cinkání na mobilu řidiče při příchodu nové objednávky se ozývá řidčeji, protože tu se veze kebab až na konec Prahy a tu hot dog s colou zase zpátky do centra metropole. Na sedadle spolujezdce téměř usínám.

„To se vyplatí lidem zaplatit si párek v rohlíku a nechat si ho s příplatkem dovézt až domů?“ ptám se. „Jsou zákazníci, co si objednají jídlo z restaurace přes ulici a připlatí si rádi jen za to, že je někdo obslouží, nemusí se oblékat a scházet dolů,“ dozvídám se.

„Já si objednávám jídlo dvakrát až třikrát týdně od Woltu nebo od Dáme jídlo podle toho, co mají zrovna v nabídce. Moc mi to vyhovuje,“ říká Jan z Vysočan. „Já nechávám doručit jídlo buď jen pro sebe, nebo i pro přítele několikrát týdně. Příplatek mi vůbec nevadí. Když chci jídlo rychle, objednávám přes Wolt, když mi na čase nezáleží, tak přes Bolt,“ říká Krystýna ze Žižkova.

Minula pátá hodina, začíná se šeřit a začínají večeře, čili opět větší frmol, který trvá až do deváté večer a poté se zvolňuje. Na řadu přicházejí větší speciality pocházející z mexické, arménské, japonské či uzbecké kuchyně nebo speciality z klubů SaSaZu či luxusní „jídlo z ulice“ z Manifesta Marketu.

„Lepší než osm hodin v kanceláři"

Poslední objednávku doručuje kurýr dvacet minut před jedenáctou večer. Divím se, jak to uteklo. „Mám to stejně. Probudím se, lusknu prsty a je večer,“ říká Walter, který za směnu najel 202 kilometrů a ušel 7 900 kroků a i po více než čtrnácti hodinách se necítí podle svých slov zdaleka tak vyčerpán jako po osmi hodinách v kanceláři, kde pracoval jeden rok.

Mohu porovnávat. Strávila jsem jeden den s kurýrem DPD, který rozvážel 400 balíků na 300 adres, a den s kurýrem společnosti Wolt, který rozvážel 40 jídel z restaurací na 40 adres.

Při rozvážení balíků si můžete vydělat až téměř násobek průměrné mzdy, která podle posledních dat ČSÚ za třetí čtvrtletí roku 2020 dosahovala 35 402 korun hrubého. Ve stresu jste celý den, protože na doručení jedné zásilky máte v průměru dvě minuty, a při nakládání a vykládání těžkých věcí dosahujících v součtu i několika tun za den si můžete poničit záda.

Denní výdělek? Několik tisíc

Při rozvážení jídla si můžete vydělat dobré peníze přesahující průměrnou mzdu (inzeráty na rozvoz jídla či květin lákají na denní výdělek 2000 až 3000 Kč), ale v mnohem větším klidu.

„Je to pohodička. Vezmete si tašku a vyrazíte. Nemá cenu se někam hnát, protože tím jídlo neurychlíte. Musí se nejprve uvařit, a tak na něj čekáte třeba i 15 minut. Máte čistou hlavu a těšíte se, jak vás lidi přivítají. Kdybych rozvážel balíky, už bych byl na antidepresivech,“ porovnává obě práce Walter.

Boj o marže

Wolt působí na českém trhu dva a půl roku. Jeho největším konkurentem je společnost Dáme jídlo. Do loňského května rozvážela jídlo také značka Uber Eats, která však po první vlně pandemie tuzemský trh opustila. Naopak loni v dubnu rozšířil řady rozvozců jídla estonský Bolt Food.

Vznikají však i jiné alternativy rozvozu jídel. V regionech pomáhá restauracím se sdružováním zákazníků a objednávek například společnost Speedlo a samotné restaurace, kterým se nelíbily až třetinové marže, které odevzdávají klasickým rozvozovým firmám z ceny nabízeného pokrmu, si vytvořily platformu Onemenu, která nabízí podnikům rozvoz pomocí taxislužby Liftago nebo rozvoz půjčeným autem přes aplikaci Anytime.

Wolt na kritiku příliš velkých marží odpověděl tím, že snížil ceny za dovoz zhruba o čtvrtinu. Věří, že tím pomůže restauracím získat více zakázek a navýšit tak jejich tržby, než kdyby snížil marže a sám se tak dostával do problémů s náklady na rozvoz.

Právě cena za doručení je podle šéfa Woltu v Česku Jana Foreta tím, na co jsou Češi velmi citliví a při jejím snížení naopak počet nových zákazníků stoupá.

„Uvedu příklad, když jedna restaurace bude platit 30procentní provizi a bude mít 100 objednávek, zbyde jí 70 procent ze 100 objednávek. Kdyby měla třeba 15procentní provizi, ale jen deset objednávek, tak jí zbude v součtu mnohem méně peněz,“ vysvětluje Foret.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované