Hlavní obsah

Obřímu tunelu uvěřil i Zemanem vyznamenaný miliardář

Foto: Profimedia.cz

Prezident Miloš Zeman vyznamenal v roce 2018 na Pražském hradě slovenského miliardáře Pavola Krúpu.

Reklama

aktualizováno •

V roce 2018 prezident Miloš Zeman vyznamenal miliardáře Pavola Krúpu za boj proti „ekonomickým z.rdům“. Finančník o rok později investoval peníze do německé firmy Wirecard, jejíž vedení nedávno policie kvůli obří aféře zatkla.

Článek

„Já se dneska rozdávám, takže vám řeknu ještě jednu trojici. Ta trojice je spojená tím, že všichni bojovali, nebo bojují proti ekonomickým z.rdům,“ prohlásil Miloš Zeman v říjnu 2018 jen několik dnů před udílením státních vyznamenání.

Mezi třemi podnikatelskými zápasníky, kteří podle prezidenta projevili odvahu postavit se nepravostem, Zeman vyjmenoval i slovenského miliardáře Pavola Krúpu. Ten se hlavě státu zalíbil tím, že dlouhodobě útočil na uhlobarona a někdejšího majitele dolů OKD Zdeňka Bakalu. V roce 2016 navíc Krúpa sponzoroval proprezidentskou Stranu práv občanů (zemanovci). A byl i sponzorem první prezidentské kampaně Miloše Zemana.

Může se tedy zdát jako paradox, že to byla právě finanční skupina patřící Zemanem vyznamenanému nájezdníkovi, která uvěřila ekonomickým „šmejdům“. Stalo se tak v průběhu roku 2019 v Německu, kdy Krúpova společnost Krupa Global Investments (KGI) postupně investovala 5,5 milionu eur (tedy kolem 145 milionů korun) do akcií německé finanční a technologické společnosti Wirecard.

Jak známo, před několika týdny kolem této firmy vypukl obří skandál. Wirecard letos v červnu vyhlásil insolvenci, protože se ukázalo, že v jeho účetnictví zeje díra o velikosti necelých dvou miliard eur (zhruba 50 miliard korun) - přestože oficiálně tyto peníze společnost vykazovala ve svém účetnictví. Aféry se chopila německá policie.

Ožehavá spekulace

Krúpa se do nákupu akcií Wirecard pustil koncem minulého roku. „My jsme investovali čistě spekulativně, vydělali jsme na tom ve výsledku. Dvakrát třikrát jsme zaspekulovali, spíše jsme si s tím hráli, dále jsme akcie Wirecard nedrželi. To se psal zhruba přelom loňského a letošního roku. Byl to risk, 50 procent lidí mělo názor, že to dopadne dobře, druhá polovina opačný názor. Akcie jsme prodali zhruba v hodnotě kolem 135 eur za kus, dneska ji pořídíte za dvě eura,“ popsal pro Seznam Zprávy manažer KGI Juraj Krúpa, příbuzný miliardáře Pavola Krúpy.

Když se Krúpa rozhodl do Wirecard investovat peníze, tou dobou už se mluvilo o podezřelém dění kolem zmíněné firmy. V Singapuru společnost vyšetřovala policie kvůli pochybným transakcím, její tamní šéf dokonce zmizel.

Deník The Financial Times na závažná podezření upozorňoval už od roku 2015. K tomu je třeba přičíst i soustavnou kritiku investorů (takzvaných šortařů), kteří dění kolem Wirecard monitorovali a sami spekulovali na pokles ceny akcií společnosti.

„Nebyla to legrace, šortaři čelili různým hackerským útokům, bojovali se strašnou silou, na jednoho šortaře byl najatý bývalý šéf libyjských tajných služeb,“ popsal v rozhovoru pro Seznam Zprávy český finančník Aleš Vávra, který jako jeden z mála lidí na světě dlouhodobě varoval před situací kolem Wirecard.

Krúpovci se firmy Wirecard ještě v listopadu loňského roku zastávali. „Články a informace považujeme za placenou akci šortařů za účelem manipulace s trhem a snížení hodnoty akcie,“ uvedla mluvčí KGI Barbora Hanáková.

Německý klenot v troskách

- Společnost Wirecard letos v červnu vyhlásila insolvenci. Ukázalo se, že v jejím účetnictví zeje díra o velikosti necelých dvou miliard eur (zhruba 50 miliard korun). Oficiálně však tyto peníze vykazovala ve svém účetnictví.

- Kritika se snesla zejména na německé úřady, které ke společnosti Wirecard přistupovaly liknavě.

- Němečtí vyšetřovatelé v červenci zadrželi tři bývalé manažery společnosti. Policie je podezřívá z organizovaného podvodu, zpronevěry, falšování účetnictví a manipulace s akciovým trhem. Úřady získaly svědectví, podle kterého si vedení podniku podvodně vypůjčilo 3,2 miliardy eur (84 miliard Kč).

- V Německu byla společnost Wirecard považována za významného hráče na rychle rostoucím trhu finančních služeb, dávána za vzor domácího úspěchu a označována za hvězdu německého technologického sektoru.

Dnes už by vedení Krúpovy KGI takový názor na veřejnost nevypustilo. „Vždy každou akci pečlivě zvažujeme. Nikdo tehdy nemohl tušit, jakým způsobem Wirecard pukne. Bylo tu jen pár šortařů, kteří na problémy upozorňovali, a dnes pravděpodobně cítí zadostiučinění. My jsme velmi rádi, že jsme akcie vyprodali za poměrně dobrou cenu,“ dodává Juraj Krúpa.

Pohodový uprchlík

Nejzáhadnější postavou příběhu Wirecard je dnes již bývalý druhý nejvýše postavený manažer s českými kořeny Jan Marsalek, který se doslova vypařil ze světa. Pouze se odhaduje, že se skrývá v Bělorusku. Ostatní vysoce postavené manažery Wirecard - včetně šéfa Markuse Brauna - německá policie pozatýkala.

Když se miliardář Krúpa rozhodl investovat do akcií Wirecard peníze, vedení německé fintechové společnosti se tehdy zastával. „Po této diskuzi máme plnou důvěru v činnost společnosti a podporujeme expanzi Wirecardu v Číně,“ uvedla loni v listopadu mluvčí KGI Hanáková.

To teď už jsou manažeři KGI zdrženlivější. „Hovořili jsme tehdy s lidmi z vedení společnosti Wirecard. Působili v pohodě, ale to i pan Bakala, za kterým jde OKD. Byl to zjevně jen pocit, nemáte šanci to takhle odhalit, navíc jsme si s manažery Wirecard jen volali,“ uvádí dnes Juraj Krúpa.

Reklama

Doporučované