Hlavní obsah

Poradna č. 5: náhrada škody, program Antivirus, pendleři

Ilustrační foto.

Reklama

Seznam Zprávy chtějí přispět k záchraně malého a středního byznysu. Proto pokračujeme v zodpovídání dotazů podnikatelů, na které dopadají důsledky koronaviru. Odpovědi připravili odborníci Jan Kašpar, Ondřej Chmela a Iva Bilinská.

Článek

Jsem OSVČ a pracuji v rámci automotive jako poradce a konzultant. V důsledku situace jsou zavřené továrny i automobilky prozatím s nejasným termínem znovuuvedení do provozu. Nemám tím pádem žádný příjem. Je v dané situaci vhodnější přerušit živnost? Současná nabídka vlády na podporu formou úvěru je spíše kontraproduktivní, odklad záloh do výše minimálních záloh taky příliš neřeší, protože to, co je nad minimální zálohy, je nutno platit i nadále. Zatím mně také není jasné, jak to je se zálohami na daně.

Má-li OSVČ povinnost platit zálohy vyšší než minimální, budou jí v tomto období prominuty celé zálohy. Při podání Přehledu za rok 2020 v roce 2021 pak zpětně doplatí rozdíl mezi minimální zálohou a skutečnou výší zálohy, kterou měla v období března až srpna odvádět. Z pohledu daně z příjmů již došlo také k přijetí podobných opatření, konkrétně k přijetí rozhodnutí ministryně financí, na základě kterého se promíjí platba zálohy na daň z příjmů na zdaňovací období kalendářního roku 2020 se splatností 15. 6. 2020. Je tedy patrné, že vzhledem k prominutí výše uvedených plateb v příštích několika měsících nemá přerušení živnosti ve vztahu k dani z příjmů a odvodům pojistného smysl.

Živnostníci, kteří byli současnou pandemií a souvisejícími opatřeními vlády zasaženi nejvíce, získají přímou podporu ve výši 15 000 Kč měsíčně. Tento mimořádný transfer by měl být vyplácen na základě podané žádosti ze strany OSVČ, a to až do odvolání nouzového stavu.

Kdo je kdo? (Autoři těchto rad)

Jan Kašpar: daňový poradce společnosti Kodap

Iva Bilinská a Ondřej Chmela: advokáti ve společnosti Deloitte Legal

Provozujeme penzion s polopenzí formou s. r. o. a nevidíme vůbec možnost, jak by nám současná podpora vlády v programu Antivirus mohla pomoci. Spoustu věcí okolo penzionu si děláme sami, zaměstnáváme pár lidí na DPP. Dnes jsme se dozvěděli, že 80% pomoc státu na mzdy se vztahuje jen na HPP. Naši lidé jsou však na přivýdělku u nás existenčně závislí. Řekneme-li jim, že teď nic nedostanou a vypovíme-li jim DPP smlouvu, bude to mít fatální důsledky pro jejich rodiny. Zároveň my platíme každý měsíc fixní nájem (pronajímatel má půjčku), zálohy na energie, vodné, stočné, popelnice, internet, rozhlasové poplatky atd. Naše fixní měsíční náklady jsou 150 000 Kč. Jak je možné, že s tímto stát nepomůže, když nás v důsledku vládních opatření zavřel? Žádost o COVID půjčku jsme nestihli podat, než ji zase zrušili. Víme, že bude další vlna, ale nechápeme, proč si na svoji existenci máme půjčovat, peníze pak totiž musíme vydělat a vracet. Byli jsme zavřeni rozkazem vlády a vlády v jiných zemích jako např. Německo dávají postiženým malým podnikům finanční prostředky nenávratně.

Předem je nutné upozornit, že program Antivirus není doposud vyhlášen a tudíž není ani k dispozici jeho konečná podoba. V tuto chvíli máme na základě sdělení vlády pouze představu o tom, jakým způsobem by se měl realizovat. V průběhu minulého týdne mělo MPSV předložit ke schválení metodiku, kde budou veškeré podrobnosti, a 1. dubna by měl být podle sdělení vlády program Antivirus vyhlášen s platností od 1. března 2020. Nelze tudíž zatím zcela jasně říct, zda se bude, nebo nebude vztahovat i na zaměstnance „na dohodu“.

Finanční prostředky je možné v tuto chvíli získat, jak uvádíte, skrze program ČMZRB pro podporu podnikání. V rámci programu COVID II budou malým a středním podnikatelům a živnostníkům poskytovány záruky za provozní úvěry od komerčních bank, jejichž minimální hranice bude stanovena na 10 tisíc korun, maximální výše úvěru by měla být 15 mil. Kč, což by mělo zaručit, aby o podporu mohli žádat i drobní podnikatelé a živnostníci, kteří se nemohli zapojit do programu COVID I.

Jsem živnostník, pracoval jsem pro místní firmu, která mi dodávala práci jako subdodavateli. Jelikož firmě bylo sděleno, že zakázky na stavbě se ruší, popř. posouvají na dobu neurčitou, byla spolupráce ukončena z důvodu nedostatku zakázek nebo došlo k posunutí práci na dobu neurčitou. S touto firmou spolupracuji dlouhodobě. Mám teď nějaký nárok od státu popř. jiné organizace na pomoc v této nouzi, když spolupráce je se mnou ukončena kvůli COVID-19?

V souvislosti s šířením nemoci COVID-19 byla v posledních dnech přijata některá opatření za účelem podpory podnikání OSVČ. Jedná se konkrétně o prominutí plateb záloh na pojistné na zdravotní pojištění a sociální zabezpečení v období března až srpna 2020 a rovněž o prominutí platby zálohy na daň z příjmů na zdaňovací období kalendářního roku 2020 se splatností 15. 6. 2020.

Ti, kteří byli současnou pandemií a souvisejícími opatřeními vlády zasaženi nejvíce, získají podle ministryně financí přímou podporu ve výši 15 000 Kč měsíčně. Tento mimořádný transfer by měl být vyplácen na základě podané žádosti ze strany OSVČ, a to až do odvolání nouzového stavu.

Jsme malá rodinná firma, máme celkem sedm zaměstnanců. Zabýváme se výrobou klíčů, prodejem cylindrických vložek, zámků, kování, ostatního zabezpečení – mechanického i elektronického. Provádíme servis tohoto zboží přímo na prodejně (oprava vložek, visacích zámků atd.), ale i v terénu. Našimi zákazníci jsou koncoví uživatelé – domácnosti a společenství vlastníků bytových jednotek, dále také firmy i státní organizace. Můžeme mít vůbec otevřeno? Veřejností jsme spíše braní jako maloobchod, klíčový servis. Obecně jsme v kategorii zámečnictví. Nejsme ale klasické zámečnictví, výroba kovových konstrukcí. My jsme se pasovali nejdříve do oborů prodeje výrobků pro domácnosti, pak do servisu těchto výrobků pro domácnost, pak do služeb ve stavebnictví. Bezpečnější by bylo provozovnu uzavřít, ale máme náklady, klasicky nájemné, leasingy, energetické náklady apod. Snažíme se mít otevřeno, abychom měli nějaké tržby, byť omezené, není poptávka, koncoví zákazníci dodržují omezení pohybu, firmy nevědí, co bude. Máme omezený provoz, prodej probíhá pouze prostřednictvím výdejního okénka, rozdělení zaměstnanců do dvou skupin, aby se lidé nepotkávali, zkrácení pracovní doby z 8 hodin na 5,5 hodin, ochranné pomůcky. Máme nárok na nějaké náhrady od státu? Nesplňujeme snad žádnou z podmínek: máme otevřeno, chybí pouze dva zaměstnanci, nikdo není v karanténě. Důkaz, že došlo k omezení poptávky, nevím, jak doložit. K omezení vstupů prakticky nedošlo, dodavatelé víceméně fungují.

Z dotazu není úplně jednoznačné, jakými činnostmi se přesně zabýváte. Nicméně rozumíme, že by se mohlo jednat o jednu z následujících kategorií vypočtených ve výše zmíněném mimořádném opatření: a) prodejny a služby zámečnictví a servisu dalších výrobků pro domácnost, nebo (b) prodejny a služby oprav, údržby a instalací strojů a zařízení pro domácnost. Pokud je tomu tak a zároveň se jedná o převážnou část činnosti vaší provozovny, jde o dovolenou činnost a můžete mít otevřeno ve vámi nastíněném režimu.

Co se týče vašeho druhého dotazu, není zřejmé, co přesně a z jakého titulu (důvodu) by vám měl stát nahradit. V dotazu uvádíte propad poptávky, ale ten je spíše způsoben objektivně vzniklou situací (lidé prostě nenakupují) a zřejmě ve vašem případě nikoliv opatřením státu. Dále zdůrazňujeme, že je nutné diskutované náhrady škody odlišit od aktuálně připravených opatření státní pomoci (např. tzv. kurzarbeit nebo zrušení platby záloh daně z příjmu fyzických osob splatných ke dni 15. června 2020). Příklady jednotlivých variant pomoci státu jsou dostupné zde.

Pokud jde obecně o náhradu škody, platí, že je nutné prokázat příčinnou souvislost mezi vzniklou škodou, a tím, co škodu způsobilo (zde předpokládáme jednání státu). Pro úplné posouzení vaší situace by tedy bylo nutné znát, co představuje vzniklou škodu, co bylo její příčinou, tedy co nebo kdo škodu způsobil, a proč se domníváte, že mezi těmito dvěma existuje příčinná souvislost, příp. i další rozhodné okolnosti. Dalším faktorem ztěžujícím komplexní posouzení vašich nároků je i skutečnost, že situace spojená s COVID-19 je zcela unikátní a právní názory na problematiku náhrady škody v této oblasti se v současnosti stále vyvíjejí.

V návaznosti na výše uvedené si vám v tuto chvíli dovolujeme poskytnout alespoň obecnou radu, a to uchovávat si doklady a jiné podklady, které by mohly sloužit jako důkaz k prokázání vzniku škody a příčinné souvislosti mezi touto škodou a její příčinou, která by musela být přičitatelná státu. V této souvislosti upozorňujeme, mělo-li by se jednat o náhradu škody uplatňovanou podle zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů, tj. o škodu vzniklou v souvislosti s přijetím některého z krizových opatření, je nutné nárok uplatnit písemně u příslušného orgánu krizového řízení do šesti měsíců od doby, kdy jste se o škodě dozvěděli, nejdéle do pěti let od vzniku škody. V konkrétním případě se uplatní lhůta, která uplyne dříve.

Jsme malá rodinná firma, já a manžel. Provozujeme v nájmu rekreační areál chat s kapacitou 48 míst, provozujeme penzion, na který máme hypotéku. Disponujeme pouze penězi vybranými na zálohách klientů. Fungujeme celoročně, ale každý víkend nebo den je pro nás důležitý. Zvažujeme ukončení firmy. Fungujeme 13 let. Hlavní sezona začíná Velikonocemi… Existuje malý výhled, kdy nám povolí nabízet ubytování?

Bohužel v současné době zřejmě nikdo není schopen zaručit ani odhadnout, kdy aktuálně uplatňovaná opatření skončí a jak se budou lidé chovat po skončení těchto opatření. Pokud jde o vaše aktuální možnosti, stát nyní přijal tato opatření za účelem pomoci podnikatelům a živnostníkům, zde.

Nikde jsem nezachytil informaci, co bude s pendlery, kteří mají v zahraničí podnik a zaměstnávají tam lidi. My máme v německém Oybine restauraci a zaměstnávám tam jednu Češku a jednoho Afghánce s trvalým pobytem v Německu. Máme zavřeno, já budu muset zaměstnance registrovat na kurzarbeit a sám si vyjednat formu podpory, která nám byla od saské vlády přislíbena. Chodí mi tam také pošta, faktury apod. Jak mám postupovat?

Z aktuálních informací Ministerstva vnitra vyplývá, že se tzv. pendlerem rozumí též pendler-podnikatel, který pravidelně (tj. na denní bázi) překračuje vnitřní hranice. Žádná výjimka pro pendlery-podnikatele v současné době bohužel neexistuje. Pro vás jako pendlera pravděpodobně spadajícího do skupiny C platí, že musíte pendlovat pouze v turnusech, přičemž každý turnus musí mít nejméně 21 kalendářních dní. Mezi turnusy pak musíte absolvovat nařízenou karanténu v délce 14 dní, při zahájení nového turnusu bude nutné předložit policii doklad o absolvování této karantény. Pokud tedy coby zaměstnavatel máte v Německu povinnosti spojené s vedením podniku, pravděpodobně budete muset po celou dobu zůstat v Německu a respektovat obecná pravidla o pendlování.

Reklama

Doporučované