Hlavní obsah

Video: Manželky obránců z Azovstalu popsaly, co jejich muži prožili

Svět bez obalu: Zajatce z Azovstalu čeká soud a hrozí jim trest smrti. Jejich manželky se snaží o jejich výměnu za ruské zajatce. Video: RFE/RL

 

Reklama

5. 6. 20:55

Na konci května dostali obránci z Azovstalu rozkaz ukončit boje. Většina z nich byla převezena na území ovládaná proruskými povstalci, kde jim hrozí soud a trest smrti. Jejich manželky se nyní snaží zajistit jejich výměnu.

Článek

Manžel Kataryny Prokopenkové, Denys, byl velitelem vojáků, kteří do posledního okamžiku bránili ukrajinský Mariupol. Jeho azovský pluk se nakonec musel uchýlit do oceláren Azovstal a tam několik týdnů vzdoroval ruské přesile. 

„Takových obléhání bylo v dějinách lidstva jen málo. Podmínky tam byly strašné – infekce, sepse s gangrénou – zažili tam všechny hrůzy, které si jen dokážete představit,“ popisuje v rozhovoru pro Rádio Svobodná Evropa Kataryna. „Zranění si například museli nechat amputovat končetiny. Nebyla tam žádná anestetika. Museli šíleně trpět. Můj muž říkal, že evakuace Azovstalu byla jediná možnost. Chtěl, aby jeho vojáci přežili. Všichni viděli, že Rusové den ode dne zesilují své útoky. Oni věděli, kde jsou ukrajinské jednotky soustředěny, a podnikali na jejich úkryt přesné útoky.“

V zajetí skončilo 2 400 ukrajinských bojovníků z Azovstalu a metalurgického komplexu se po téměř 90 dnech marného dobývání zmocnily ruské a proruské jednotky.

„Týden před evakuací jsem se dozvěděla, že Rusové shodili na jeden z jejich bunkrů třítisícikilogramovou bombu. Byla tam podzemní nemocnice se spoustou zraněných vojáků. Mnoho dobrých mužů tam zahynulo. Když mi tehdy zavolal, uvědomila jsem si, jak je to pro něho těžké. Každou ztrátu života strašně prožíval,“ popisuje Kataryna pocity svého manžela.

Mezi obránci mariupolských oceláren byl i manžel Julie Fedosjukové – Arsenij.

„Zpočátku nebyl v Azovstalu, ale na druhé straně řeky. Azovstal je na levém břehu a on byl na pravém. Ukrajinská vojska v té době ještě držela celé město. Pak proběhla operace na ústup do Azovstalu. Byla to skvělá operace v hollywoodském stylu. Byli obklíčeni, ale prorazili nepřátelskou linii, přeplavali řeku a na vorech tam převezli i techniku a dostali se do oceláren. Před dvěma měsíci byl zraněn. Střepina ho zasáhla do nohy. Nebyl tam žádný doktor, který by mu ji vyjmul, a tak bral jen antibiotika, aby se vyhnul alespoň sepsi,“ popisuje Julie.

Denys Prokopenko vstoupil do Azovského praporu po vypuknutí války na východě Ukrajiny v roce 2014. Z původně polovojenské organizace se stal prapor součástí Národní gardy Ukrajiny.

„Je to filolog. Studoval jazyky na Kyjevské lingvistické univerzitě. Byl učitelem angličtiny. Když v roce 2014 Rusko napadlo Ukrajinu a začala válka, cítil, že musí být u toho. Byl fotbalovým fanouškem Dynama Kyjev. Byli to odvážní kluci. Mnoho z nich se rozhodlo jít bojovat na východní Ukrajinu. Tak vznikl prapor Azov,“ popisuje Kataryna, jak se její manžel do Azovu.

Jednotka se skládala z příznivců krajní pravice, nacionalistů, veteránů ukrajinské armády i zahraničních dobrovolníků. Zdokumentovala to řada novinářů, (z The Guardian, BBC, magazínu Reportér, The Telegraph nebo Newsweek) i neziskových organizací. Zpráva OSN píše o podezření z válečných zločinů – rabování, znásilňování, mučení zajatců. V roce 2018 americká FBI uvedla, že je řada jeho členů ovlivněna neonacistickou ideologií. Později ale jednotka svou extrémistickou rétoriku zmírnila a byla začleněna do regulérní armády.

„Bránili svou zemi. Oni nezahájili invazi. A pokud jde o mýty o praporu Azov, tak třeba hlavní ukrajinský rabín požádal izraelský parlament o pomoc při evakuaci vojáků z Mariupolu. To je pádný argument proti tomu, abychom je nazývali nacisty. Kromě toho největší ukrajinská LGBT organizace Ukrainian Pride veřejně podpořila Azovský prapor s tím, že všichni jednotně bráníme Ukrajinu a její pluralitu,“ reaguje na opakovaná tvrzení Ruska, že prapor Azov jsou nacisté, Julie Fedosjuková.

Kreml tvrdí, že se prostřednictvím své „speciální operace“ snaží na Ukrajině vymýtit nacismus a extremismus. Někteří ruští představitelé také už uvedli, že by azovští zajatci měli být souzeni jako teroristé.

Podle ministra spravedlnosti samozvané Doněcké lidové republiky (DNR) Jurije Sirovatka hrozí obránců Mariupolu trest smrti. V Rusku je na trest smrti uvaleno moratorium, to však neplatí na povstaleckých územích na východě Ukrajiny.

„Rozhodne o nich soud. Za takové trestné činy je u nás v DNR nejvyšší forma trestu – trest smrti,“ řekl Sirovatko ruské televizní stanici Rossija-1.

Kateryna Prokopenková na konci května uvedla pro britský deník The Guardian, co jí její muž řekl o podmínkách zajetí. Bojovníci prý nebyli vystaveni násilí a dostávali základní potraviny. „Řekl mi, že je ok, a zeptal se, jak se mám já. I z dalších zdrojů jsem slyšela, že podmínky v zajetí jsou víceméně uspokojivé,“ dodala.

Guardian k tomu podotýká, že se pochopitelně nedá říct, zda Prokopenko a další bojovníci z Azovstalu mohli mluvit svobodně.

Obě manželky jsou členkami rodinného sdružení Azovstal, které má 500 členů. Jako zástupkyně spolku požádaly papeže Františka, aby osobně zasáhl a vyzval ruského prezidenta Vladimira Putina, aby byli azovští vojáci propuštěni v rámci výměny válečných zajatců.

Ruský nejvyšší soud bude koncem června rozhodovat o tom, zda Azov uzná za teroristickou organizaci. Podle RIA Novosti bude po rozhodnutí nejvyššího soudu případně moci být jakýkoliv příslušník pluku Azov stíhán jako spolupachatel teroristické organizace, za což v Rusku hrozí trest od 15 do 20 let vězení.

Válka na Ukrajině

Foto: Roman_studio, Shutterstock.com

.

Podívejte se, jak pomoci Ukrajině. Reportéři Seznam Zpráv se už pošesté vydali na Ukrajinu, podívejte se na jejich očitá svědectví z válkou zmítané Ukrajiny. Seznam Zprávy v ukrajinštině (praktické informace, zprávy, příběhy) – Українські новини.

To nejdůležitější k dění na Ukrajině shrnujeme každý všední den v newsletteru Tečka. Přihlaste se k odběru.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované