Hlavní obsah

Přechod k obnovitelným zdrojům je pomalý. Zájem o něj ale v Česku je

Ilustrační fotografie.

Reklama

28. 9. 11:42

Jen deset procent světových energetických společností investuje více do obnovitelných zdrojů než do fosilních paliv. V Česku nové projekty téměř nevznikají, elektrárny by si je musely financovat samy. Větší podpora státu chybí.

Článek

Přechod na zelenou energii se zpomaluje. Pouze jedna z deseti energetických společností upřednostňuje investice do čisté obnovitelné energie namísto rozšiřování kapacity elektráren na fosilní paliva.

V loňském roce tvořil v Česku podíl energie získávané z obnovitelných zdrojů 12 procent z celkové výroby elektřiny. Nejvíce se používalo hnědé uhlí (40 procent) a jaderné palivo (35 procent). Zbytek tvoří zemní plyn, černé uhlí a další.

Hlavním problémem investic do obnovitelných zdrojů energie je chybějící podpora státu. „U nás žádné nové projekty obnovitelných zdrojů nevznikají. Roste jen statistika fotovoltaik v segmentu domácností a střešních instalací ve firmách, což dělá třeba IKEA. Letos přibylo čtyři až pět tisíc systémů u domácností. U společností to jsou jen drobné projekty v řádu desítek nebo stovek kW,“ říká programový ředitel Svazu energetiky Martin Sedlák. Dodává, že v Polsku to jsou u velkých projektů stovky mW.

Fotovoltaické elektrárny v tuzemsku vyrobí tři procenta z celkového množství elektřiny. Do roku 2013 počet fotovoltaických elektráren v Česku stoupal, ale za posledních sedm let jich přibylo 751.

V ostatních evropských zemích, jako je Německo, Polsko, Maďarsko, Francie a Portugalsko, vlády vypisují aukce, v nichž elektrárny soutěží o podporu. „Ministerstvo průmyslu a obchodu se podobné věci brání už několik let. Něco podobného by mohlo být zavedeno novelou zákona o podporovaných zdrojích energie, která by měla být v Poslanecké sněmovně na podzim,“ uvedl Sedlák. Tato podpora by se měla týkat větrných elektráren a elektráren spalujících biomasu.

V současné době Ministerstvo průmyslu a obchodu připravuje dotační programy na poskytování dotací od roku 2021 a počítá také s investiční podporou obnovitelných zdrojů. „Zatím MPO podporuje OZE prostřednictvím Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost, kde poskytuje investiční dotace podnikatelským subjektům,“ uvedla Miluše Trefancová z tiskového oddělení MPO.

Program je základním dokumentem pro čerpání finančních prostředků z Evropského fondu pro regionální rozvoj, který trvá od roku 2014 a končí letos. Podporuje výstavbu větrných elektráren, malých vodních elektráren, instalaci solárních termických systémů a výrobu elektřiny z bioplynu a biomasy.

„Od začátku programovacího období v roce 2014 bylo proplaceno 15 žádostí přibližně za 200 milionů korun. Celková alokace programu činí cca 900 milionů korun, a pokud se schválené žádosti zrealizují, tak očekáváme, že celou částku proplatíme do roku 2023,“ říká Trefancová.

Zelená energie, ale i uhlí

Pokud chtějí tuzemské elektrárny investovat do zelené energie, musí je často financovat z vlastních zdrojů. Letos plánuje skupina ČEZ do svého majetku investovat 37,1 miliardy korun, což je o čtvrtinu více než loni. 2,2 miliardy korun zamíří do nové energetiky, která zahrnuje i obnovitelné zdroje.

„Vyčlenit pouze investice do obnovitelné energie je problematické. Čtyřicet procent částky například putuje do distribučních sítí, které je potřeba posílit a zmodernizovat i kvůli většímu zastoupení obnovitelných zdrojů,“ říká tisková mluvčí Skupiny ČEZ Alice Horáková.

Studie oxfordské univerzity zjistila, že většina elektráren investuje více do energie získávané ze spalování fosilních paliv navzdory mezinárodnímu úsilí o snížení emisí. Server The Guardian uvedl, že některé dokonce aktivně rozšiřují své portfolio znečišťujících elektráren.

Co se týče uhelných zdrojů, ČEZ neinvestuje do nových kapacit, ale jen do modernizace těch stávajících tak, aby splňovaly čím dál přísnější emisní limity.

Ze společností, které upřednostňují růst energie z obnovitelných zdrojů, 60 procent nezastavilo souběžné rozšiřování svého portfolia získávání energie z fosilních paliv. Pouze 15 procent těchto společností aktivně snižuje svou kapacitu v oblasti plynu a uhlí.

Autorka zprávy Galina Alova uvedla, že výzkum upozornil na znepokojivou propast mezi tím, co je zapotřebí k řešení klimatické krize, a tím, jaká opatření podnikají odvětví veřejných služeb.

Evropa dělá, co může

Podle Horákové je z hlediska klimatických změn více vypovídající rozlišit výrobu v emisních a nízkoemisních zdrojích. „Skupina ČEZ v loňském roce vyrobila ze zdrojů jádro, voda, vítr, fotovoltaika, biomasa, bioplyn 54 procent elektřiny. Indikátor emisní intenzity Skupiny ČEZ tak loni činil 0,36 tuny CO2 na vyrobenou MWh, zatímco v roce 2018 to bylo 0,39 tuny,“ říká Horáková.

V dalších letech Skupina ČEZ plánuje emise dále snižovat. Jejím dlouhodobým plánem je postupná dekarbonizace výrobního portfolia. „Jen za poslední rok Skupina ČEZ odstavila téměř 1000 MW uhelné kapacity. Do roku 2025 naše uhelné kapacity snížíme na polovinu oproti roku 2016. Naprostou většinu uhelných elektráren odstavíme do roku 2035,“ sdělila plány Horáková.

Zpráva zjistila, že většina společností, které upřednostňují obnovitelnou energii, pochází z Evropy. Mnoho z největších hráčů v tomto odvětví investuje do nízkouhlíkových energetických a zelených technologií, aby jimi nahradili své elektrárny na fosilní paliva. Také Ministerstvo průmyslu a obchodu pozoruje větší příklon k využívání energie z obnovitelných zdrojů zejména u větších nebo nadnárodních společností v Česku.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené