Hlavní obsah

„Příbuzní pacientů s covidem nás často vítají bez roušek,“ stěžují si záchranáři

Foto: ČTK

Záchranáři vyjíždějí ke stále mladším lidem s těžkým průběhem.

Reklama

28. 3. 14:01

Vysoký počet výjezdů a stále nižší věk pacientů s koronavirem. To v těchto dnech zažívají záchranáři v Česku. Často se setkávají také s bezohledností rodin, které sanitku svým blízkým volají.

Článek

„Nejvíc mě tíží ta obrovská nezodpovědnost, možná bych řekl až ignorance naší populace, tím spíš našich pacientů. Nezřídka se totiž stává, že po příjezdu na místo nás příbuzní pacienta ‚přivítají‘ bez roušek nebo respirátorů, zkrátka bez jakékoliv ochrany dýchacích cest,“ říká záchranář z Plzně, který si nepřál zveřejnit své jméno.

Počet výjezdů za covid pozitivními pacienty je podle něj enormní a často jde o těžký průběh nemoci. Záchranáři – stejně jako lékaři v nemocnicích – vnímají, že klesá věk lidí, kteří si sanitku volají. „Osobně mi přijde, že čím déle je tady koronavirus s námi, tím mladší pacienty si vybírá. Není to hezký pohled na lidi ročníku 1970, 1980 nebo 1990, kteří potřebují vyloženě intenzivní péči,“ popisuje.

Proč tomu tak je, vysvětlil v rozhovoru pro Seznam Zprávy vědec z Univerzity v Oxfordu Jan Kulveit. „Britská mutace je obecně agresivnější. Podle dat z Británie má asi 1,6krát větší smrtnost. Což znamená, že i průběh té nemoci je předtím těžký. A mají ho těžký i ti mladší. To je jeden faktor. Druhý faktor je, že ve skupině 80+ se už projevuje vakcinace, podíl úmrtí osmdesátníků klesá. A třetí faktor, ovlivňující to, kdo dnes leží na JIP, je v tom, že s přetížením nemocnic se mění kritéria, kdo je tam léčený. Pokud si nějaká nemocnice – když má omezený počet lůžek – vybírá: Když se jim zhorší někdo, komu je 62 let a má vysoký tlak, a proti němu by se zhoršil někdo, komu je 84 a má roztroušenou sklerózu. Tak se na té JIP ocitne ten šedesátník,“ uvedl Kulveit, expert na globální rizika a modelování pandemií.

Záchranáře stále častěji děsí nízké hodnoty okysličení krve, které po příjezdu pacientům naměří. „Hodnoty saturace krve kyslíkem se u zdravých lidí pohybují mezi 96 až 100 %. U covid pozitivních pacientů je to 70, 60, někdy i 50 %. Poprvé jsem viděla člověka, který měl 53 % saturace krve kyslíkem, to jsem v životě neviděla u nikoho. Ale nepřekvapilo mě to, protože je to klasický obraz covidové pneumonie,“ líčí záchranářka, jejíž jméno redakce zná.

Záchranář M. ze Středočeského kraje, se kterým Seznam Zprávy mluvily už dříve, se setkal ještě s nižší saturací. Na toho pacienta nemůže zapomenout. „Byl to pán kolem sedmdesátky. Doma jsem mu dal na prst oxymetr a ten ukázal saturaci pod 30 %. Řekl jsem si, že to není možné a že musí být přístroj rozbitý. Pacient byl trochu zadýchanější, ale sám sešel schody do sanitky. Tam oxymetr u monitoru ukázal také pod 30 %. Stejně tak třetí. Nikdy jsem pacienta s takovými strašnými hodnotami neviděl. Věděl jsem, že nemá šanci přežít.“

Práce v době pandemie je pro záchranáře náročná. „Kolikrát přijedu do práce a hned se začnu oblékat do ochranného obleku, protože vím, že na mě čeká výjezd k pacientovi s koronavirem. Po dvou hodinách na výjezdu se vrátíme zpátky na základnu a musíme dekontaminovat celý sanitní vůz. Po celé téhle anabázi mytí a dekontaminaci sanitky jedeme znovu. Je to hodně demotivující, protože vím, že mě tenhle maraton čeká znovu a že podobný den určitě zažiju ještě několikrát,“ říká záchranářka.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované