Hlavní obsah

Přes 1200 zadržených. Rusové demonstrovali za Alexeje Navalného

Foto: Profimedia.cz

Pochod na podporu Alexeje Navalného na Tverské ulici v Moskvě.

Reklama

21. 4. 16:43
aktualizováno • 21. 4. 22:33

Napříč celým Ruskem se ve středu demonstrovalo na podporu opozičního lídra Alexeje Navalného, jehož zdravotní stav ve vězení se nadále zhoršuje. Podle Komise pro lidská práva OSN je jeho život „ve vážném nebezpečí“.

Článek

Ve více než stovce ruských měst svolali stoupenci vězněného ruského opozičního představitele Alexeje Navalného demonstrace na jeho podporu. Navalného zdravotní stav se má nadále zhoršovat. Ke zdravotnímu stavu opozičníka se ve středu vyjádřila ruská ombudsmanka, podle níž vězně prohlédli čtyři lékaři a neshledali u něj žádná zdravotní rizika. Protesty se konají v den, který si prezident Vladimir Putin vybral pro svůj každoroční projev před zákonodárci.

Lídr ruské opozice drží ve vězení hladovku na protest proti neposkytnutí lékařské péče při bolestech zad a končetin. Úřady jej nechaly přepravit do vězeňské nemocnice v jiném nápravném zařízení, jeho blízcí a spolupracovníci se ale obávají, aby věznění přežil. Upozorňují, že mu hrozí vážné zdravotní komplikace.

Podle Komise pro lidská práva OSN je Navalného život „ve vážném nebezpečí“. „Neexistuje žádný platný právní základ pro zatčení, odsouzení a uvěznění pana Navalného. Naléhavě žádáme ruské úřady, aby zajistily, že pan Navalnyj bude mít přístup ke svým vlastním lékařům,“ uvedla Organizace spojených národů na svém twitterovém účtu.

Největší akce měla proběhnout v Moskvě, kde organizátoři protestů nahlásili účast až stovky tisíc lidí. Vedení ruské metropole nicméně upozornilo, že demonstrace, která by mohla být největší protestní akcí v moderní historii Ruska, není povolená. Nakonec se zde ale sešlo nanejvýš patnáct tisíc lidí, informují ruská média.

Ruské úřady opakovaně varovaly, že účastníkům i organizátorům akcí mohou hrozit právní postihy. Od ranních hodin pak probíhalo zatýkání lidí napojených na Navalného nebo organizátory demonstrací. Podle tiskových agentur mezi nimi byla také právnička Navalného protikorupčního fondu Ljubov Sobolová a opozičníkova mluvčí Kira Jarmyšová. Policie při rozhánění lednových a únorových protestů zadržela celkem kolem 11 000 účastníků. Mnozí byli potrestáni pokutami, nebo byli zadrženi na sedm až 14 dnů.

Mezi prvními se sešli demonstranti v Novosibirsku, třetím největším ruském městě. Podle serveru The Moscow Times se protestu zúčastnily asi tři tisíce lidí, podle dalších médií dokonce čtyři tisíce. Na akci zaznívala hesla jako „Pryč s carem“.

V Chabarovsku pak policie kompletně uzavřela místní Leninovo náměstí, předtím ale účastníci místní akce skandovali „Lékaře Navalnému“. Ve Vladivostoku pak organizátoři demonstrace na poslední chvíli změnili místo konání, začátek akce tak proběhl bez přítomnosti bezpečnostních složek, uvedl server Znak.com.

Během zákroku proti demonstrantům v Jekatěrinburgu policie zadržela jednoho z místních organizátorů a spolupracovníků Navalného Alexeje Greska. Greska měl v čele protestního průvodu podle Znak.com nahradit opoziční politik Jevgenij Roizman.

Demonstrovalo se i v dalších sibiřských městech, například v Tomsku, kde podle médií zadržela policie minimálně osm osob. Policisté podle serveru Meduza odmítají k zadrženým pustit právníky a snaží se jim zabavit mobilní telefony. Irkutskem pak prošel protestní pochod, který skandoval „Pryč s Jednotným Ruskem“, což je ruská vládní strana. Policie zde zadržela nejméně devět osob, účast se pohybovala v řádu stovek.

Několik stovek lidí se sešlo také v Omsku, kde zaznívala hesla jako „Rusko bude svobodné“ nebo „Putin je vrah“. Účast nakonec očekávané hranice pěti tisíc lidí podle nezávislých médií nedosáhla. V Omsku bezpečnostní složky zadržely 32 osob včetně reportérů, kteří se prokázali novinářskými průkazy, informuje server Meduza. Ke druhé hodině odpolední ruského času bylo podle OVD-Info zatčeno 54 lidí, o necelé tři hodiny později se jejich počet více než zdvojnásobil.

Na demonstrace se mohutně připravila také policie v Petrohradu a v Moskvě. Hlavní petrohradské náměstí bezpečnostní složky zčásti zablokovaly odstavenými autobusy nebo popelářskými vozy, do centra města pak zamířily stovky policistů. Těžkooděnci například podle Znak.com obsadili Palácové náměstí.

Ve městě podle ruských médií docházelo k rozsáhlému zatýkání demonstrantů. Policie podle reportérů stanice TV Dožď použila během zásahu zábleskové granáty a podle OVD-Info také paralyzéry. Podle posledních údajů organizace OVD-Info policie zadržela po celém Rusku nejméně 1200 lidí, z toho téměř 500 v Petrohradu.

Více než dvě hodiny před začátkem plánované demonstrace v Moskvě byly podle reportérky BBC Lizy Fokhtové v centru města desítky policejních antonů, uvedla na svém Twitteru. Cestující moskevského metra pak byli podle agentury Reuters varováni, že v blízkosti stanic metra mohou probíhat policejní zásahy. Policie také v průběhu dne uzavřela Tverskou ulici a začala odklánět chodce od Puškinova náměstí. Zátarasy bezpečnostní složky rozmístily také v okolí Kremlu, informoval na Twitteru reportér stanice CNN Frederik Pleitgen.

Studenti a zaměstnanci První moskevské státní lékařské univerzity I. M. Sečenova se v průběhu dne dozvěděli, že v 18 hodin místního času, tedy hodinu před začátkem demonstrace, se musí povinně zúčastnit setkání s vedením univerzity. „Celé fakultě dnes bylo nečekaně řečeno, že se má v 18 hodin setkat s rektorem. Nejít tam není možné, byl by z toho skandál. Setkání nebylo naplánované, toto se ale děje vždy,“ cituje server MBK Media jednoho ze studentů.

V Moskvě se protestovalo hned na několika místech. Demonstranti zaplnili například Tverskou ulici, okolo čtyř set lidí pak demonstrovalo před Ruskou státní knihovnou. Několik stovek lidí se také shromáždilo na Manéžním náměstí. Mezi protestujícími se objevila i Julija Navalná, žena Alexeje Navalného, a Navalného bratr Oleg. Účast na demonstracích je ale podle ruských medií nižší než během lednových protestů.

Podle ruské policie demonstrovalo v Moskvě asi šest tisíc lidí a v Petrohradu dalších asi 4500. Navalného štáb ale tato čísla podle serveru Meduza označuje za „směšná“. Podle rozhlasové stanice Echo Moskvy protestovalo v hlavním městě deset až patnáct tisíc lidí, v Petrohradu se pak sešlo šest až osm tisíc demonstrantů. Podle stejné stanice pak v Jekatěrinburgu demonstrovalo asi pět tisíc lidí, v Novosibirsku a Omsku pak přibližně tři tisíce a v Čeljabinsku asi dva tisíce lidí.

Demonstrovalo se také ve světových metropolích, například v Londýně, Berlíně nebo australském Sydney. Celkem se podobné akce konaly ve více než šedesáti městech světa včetně Prahy. Mnohonárodnostní shromáždění se v podvečer sešlo na Malostranském náměstí a přes Karlův most se vydalo na náměstí Jana Palacha. Tam podpořil demonstranty například pražský primátor Zdeněk Hřib.

Ruské ministerstvo zahraničí mezitím oznámilo, že v reakci na nejnovější sankce ze strany USA recipročně označilo za nežádoucí osoby deset pracovníků amerického velvyslanectví v Moskvě. Příslušnou nótu dnes předalo zástupci amerického velvyslance s tím, že „uvedené osoby mají opustit Rusko do 21. května“.

„Toto opatření je zrcadlovou reakcí na nepřátelské akce americké strany proti řadě zaměstnanců ruského velvyslanectví ve Washingtonu a ruského generálního konzulátu v New Yorku, kteří byli bezdůvodně prohlášeni za persony non grata,“ uvádí se v informaci zveřejněné na webu ministerstva zahraničí. Ruská diplomacie zároveň přislíbila, že další odvetné kroky za „nezákonné protiruské sankce“ budou následovat.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované