Článek
V Česku se ročně stane zhruba 90 tisíc dopravních nehod. A v řadě případů se při nich někdo zraní. Když se to stane člověku, který nehodu nezavinil, má nárok na odškodnění. Vyplácí se z povinného ručení viníka nebo viníků.
Povinné ručení kryje škody způsobené třetím osobám, a to jak ty majetkové, tak újmy na zdraví. Zranění lidé tak mohou uplatnit u pojišťovny viníka zejména nárok na bolestné a odškodnění za úraz.
Právě hodnota bolestného se letos zvýšila. Jednotlivá zranění jsou ohodnocena takzvanými bolestnými body, přičemž jeden bod je letos určen částkou 492,15 korun. Loni to bylo necelých 462 korun.
Podle počtu bodů tak zraněný dostane finanční kompenzaci. Například za natažení krční páteře náleží 30 bodů, za vymknuté rameno 50 bolestných bodů, za vymknutou kyčli 120 bodů.
„Hodnota bolestného bodu odpovídá jednomu procentu průměrné hrubé měsíční mzdy v roce, který vzniku újmy předcházel. Pokud například v roce 2025 obdržel účastník dopravní nehody za zlomeninu nohy bez dislokace bolestné ve výši 55 398 korun, v roce 2026 už bude mít při srovnatelném úrazu nárok na 59 058 korun,“ srovnává Boris Achmedov, vedoucí advokát kanceláře KLB Legal, která se na odškodnění újmy na zdraví specializuje.
Možných nároků na odškodnění je více
Poškození mohou žádat také o další odškodnění:
Ušlý výdělek, respektive ušlý zisk - jeho výši je třeba prokázat. V případě zaměstnanců je to poměrně jednoduché, neboť se vychází z jejich průměrné mzdy či platu dosahovaného před úrazem. U podnikatelů či OSVČ je situace složitější, neboť je třeba prokázat, o kolik se propadl jejich příjem v důsledku daného úrazu, případně zmaření reálné obchodní příležitosti.
Náklady na poskytnutou péči – vychází se z průměrné ceny, za kterou se podobné služby poskytují v místě a čase, například hodinová sazba pečovatelské služby.
Nárok spojený s péčí o zdraví – je třeba doložit účelně vynaložené náklady, například fakturami za nákup zdravotnických potřeb či léků.
Cestovní náklady – dokládají se jízdenky, respektive v případě jízdy autem počet ujetých kilometrů a kombinovaná spotřeba vozidla.
Náhrada za ztížení společenského uplatnění – náleží v případě, že poškozenému zůstanou po dopravní nehodě trvalé zdravotní následky. Na rozdíl od bolestného se neuplatňuje bezprostředně po nehodě, ale teprve po ustálení zdravotního stavu, zpravidla po roce.
„Výše náhrady se určuje na základě znaleckého posudku individuálně, judikatura Nejvyššího soudu nicméně stanoví, že v případě nejzávažnějších následků by měla dosáhnout zhruba 400násobku průměrné hrubé měsíční mzdy,“ uvádí Achmedov.
Tato výše neznamená automatický nárok, ale orientační maximum pro případ, kdy je člověk v důsledku nehody prakticky vyřazen z běžného života. „I v tomto případě maximální hranice v důsledku vyšších mezd vzrostla a v roce 2026 činí 19 686 000 korun,“ upřesňuje Achmedov.
Kolik je nehod se zdravotními následky
- Za loňský rok eviduje Ministerstvo dopravy přes 85 tisíc dopravních nehod.
- Při nich řešily pojišťovny z povinného ručení celkem 265 tisíc událostí, a z toho bylo zhruba 12 tisíc se zdravotními nároky.
- Objem vyplacených škod z povinného ručení byl loni 19,2 miliardy korun.
- Limit povinného ručení je ze zákona 50 milionů korun.
Podle dalšího experta na odškodnění Filipa Glézla z advokátní kanceláře Spring Walk jsou často opomíjenou oblastí také duševní útrapy. Mohou je uplatnit jak poškození, tak i rodinní příslušníci v případě úmrtí nebo velmi těžkého zranění blízké osoby.
Doklady si uschovejte a foťte
Odškodnění po dopravní nehodě se nevypořádává jednorázově, nýbrž po etapách. Bezprostředně se řeší škoda na vozidle, zatímco bolestné a náklady na léčení se uplatňují v průběhu léčby. Až po skončení pracovní neschopnosti se vypočítává ušlý výdělek a po stabilizaci zdravotního stavu se odškodňují případné trvalé zdravotní následky.
„Aby došlo k úspěšnému uplatnění nároků, je nutná veškerá dokumentace, především záznam o dopravní nehodě či policejní protokol, kompletní zdravotnické materiály, účtenky a faktury za léky, rehabilitace a cestovné nebo doklady o příjmech pro výpočet ušlého výdělku,“ upozorňuje advokát Achmedov.
Podle něj je teoreticky možné požadovat náhradu škody přímo po viníkovi, rychlejší a efektivnější je ovšem uplatnit nárok prostřednictvím pojišťovny. Viník nehody musí poškozenému sdělit, u jaké pojišťovny povinné ručení má, a na tu se dotyčný pak může obrátit.
„V případě, že viník povinné ručení sjednané neměl, nebo pokud z místa nehody ujel, je možné se obrátit na Českou kancelář pojistitelů, která v zákonem stanovených případech odškodnění poskytne a následně ho bude vymáhat po viníkovi,“ doplňuje expert.
Pozor na lékařské posudky
Pojišťovny určují výši náhrady obvykle na základě formuláře vyplněného ošetřujícím lékařem v nemocnici nebo praktickým lékařem. „Často se ovšem setkáváme s tím, že formulářové hodnocení nepostihuje skutečný rozsah újmy, zvlášť u operací a následné dlouhotrvající léčby. Doporučujeme proto, aby posudek vypracoval zkušený a specializovaný znalec, což může mít na spravedlivé odškodnění zásadní vliv,“ připomíná právník.
Je možné si vybrat z veřejného seznamu znalců. „Při výběru znalce je však třeba mít na paměti, že jejich služeb využívají i pojišťovny, které mají své ‚oblíbence‘. Je proto poměrně běžné, že se ohodnocení nároků poškozených u jednotlivých znalců výrazně liší,“ doplňuje Achmedov.
Filip Glézl upozorňuje ještě na možnou chybu lékařů. „Pokud lékař nesprávně určí právní rámec, podle kterého vypočte bolestné a ztížení společenského uplatnění po nehodě, může poškozený přijít o peníze,“ říká Glézl.
Jak si vyřídit odškodnění po nehodě
1. Nejprve se postarejte o své zdraví a zdraví svých blízkých. Zejména pokud vás odveze záchranná služba s vážným zraněním, příliš toho v danou chvíli udělat nemůžete.
2. Vyšetřování dopravní nehody, při které je někdo zraněn, vždy zajišťuje policie, která vyslýchá nejen účastníky, ale také svědky a pořizuje fotodokumentaci a další důkazy.
3. Když je to potřeba, policie nechá rovněž zpracovat znalecké posudky, které podle poškození vozidel a pořízené fotodokumentace mohou prokázat pravděpodobný mechanismus vzniku dopravní nehody. Může se provést i rekonstrukce průběhu dopravní nehody.
4. Jestliže mezi účastníky není sporu o tom, kdo je odpovědný za vznik dopravní nehody, lze se obrátit s žádostí o odškodnění přímo na pojišťovnu viníka nehody. Pokud druhý účastník zavinění dopravní nehody popírá, je třeba se nejdříve obrátit na policii, aby tuto otázku posoudila.
Metodika výpočtu rozhoduje až o statisících korun
Právník připomíná, že zatímco u dopravních nehod se odškodnění řídí Metodikou k náhradě nemajetkové újmy na zdraví, u pracovních úrazů platí Nařízení vlády. Přičemž odškodnění u pracovních úrazů je nižší, hodnota bodu je stanovena částkou 481,71 korun, tedy o zhruba deset korun.
„Když se tyto dva dokumenty zamění nebo se nezapočte nárok na náhradu za operační zákroky, může pacient přijít o desítky i stovky tisíc korun,“ míní Glézl.
Uvádí příklad z praxe, který jeho kancelář řešila vloni. Obvodní lékař ohodnotil bolestné po nehodě chybně podle Nařízení vlády celkem na 209 bodů. Bolestné tak bylo ohodnoceno na zhruba 95 tisíc korun. „Poškozený nás kontaktoval, nesrovnalosti jsme si všimli a nechali soudního znalce ohodnotit bolestné znovu už podle Metodiky k náhradě nemajetkové újmy. I s operací ho ohodnotil na 405 bodů. Celkově tak poškozenému náleželo skoro 187 tisíc,“ popisuje Filip Glézl.
Standardní promlčecí lhůta pro nárok za bolestné a další náhrady je tříletá. U ztížení společenského uplatnění začíná lhůta běžet až od ustálení zdravotního stavu.
„Mezi nejčastější chyby, se kterými se v praxi setkáváme, patří přijetí první nabídky pojišťovny bez porady s odborníkem, podhodnocené bolestné či nízké odškodnění trvalých následků, neuplatnění náhrady za péči a cestovné, případně předčasné uzavření dohody o vypořádání pojistného plnění,“ uzavírá Boris Achmedov a varuje: „Je třeba si uvědomit, že podpisem konečného vypořádání se poškozený zpravidla vzdává možnosti uplatnit další nároky.“
