Hlavní obsah

Generace, která rozhodne volby. Prvně budou klíčem lidé s roztříštěnými zájmy

Foto: Kateřina Mahdalová, Seznam Zprávy

Unikátní model Seznam Zpráv ukazuje vážený průměr z průzkumů.

Reklama

20. 9. 6:00

Nemluví se o nich, přesto mohou rozhodnout volby. Generace „Husákových dětí“ má šanci, aby v říjnu poprvé promluvila do historie.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Postačí i tentokrát hlasy dvou a půl milionu důchodců na suverénní vítězství ANO?

Zajistí dva miliony mladých voličů do 35 let, aby koalice Piráti+STAN postoupila do nejvyšší politické ligy?

Tak zní obvyklé otázky sociologů. Málokdo se však dosud ptá, zda volby nerozhodne nejsilnější skupina voličů narozených v letech 1965–1985, tedy víc než tři miliony „Husákových dětí“.

„Lidé z této věkové skupiny sledují nejrozmanitější zájmy, proto mají také rozdílné politické preference,“ vysvětluje sociolog Jan Herzmann, proč názory voličů středního věku obvykle volby nerozhodují. Jejich roztříštěné hlasy si rozeberou všechny strany a tím je neutralizují.

Přesto ani zkušený expert nevylučuje, že tentokrát mohou být jazýčkem na vahách.

Důvodem je mimo jiné fakt, že do středního věku dospěly nejsilnější ročníky narozené a vychované během normalizace, jejichž generace se trochu nepřesně označuje jménem tehdejšího lídra Gustáva Husáka.

Rozdílnost zájmů Husákových dětí je dědictvím socialistické normalizace, protože podle toho, jak žily před rokem 1989, se utvářel jejich život po přechodu ke kapitalismu.

Do kategorie vítězů polistopadového období se podle Jana Herzmanna zařadili ti, kdo patřili k vyšším vrstvám už dříve, měli nejlepší kontakty a věděli, „jak to ve společnosti funguje“.

Vedle dědiců normalizační elity měli největší šance děti z rodin, které byly vůči režimu ve vnitřní opozici. „Tito lidé vyrostli s přesvědčením, že za jiného režimu by se měli lépe, a byli tím na kapitalistickou změnu připraveni,“ popisuje sociolog druhou část těch, kdo v polistopadové společnosti uspěli.

Ze skupiny více či méně úspěšných se tradičně rekrutují voliči pravicových stran od ODS přes všechny možné alternativy až ke Starostům. Pro část dětí vyrostlých v prostředí normalizační elity ovšem může být zajímavá nabídka Andreje Babiše a ANO.

Část z těch, kdo si od listopadu 1989 slibovali změnu, v kapitalistických poměrech neuspěla a zažila hluboké zklamání. Z této vyloučené skupiny pochází pevné jádro příznivců SPD a Tomio Okamura se na ně může spolehnout za všech okolností. Kdo z méně úspěšných ještě věří na novou šanci, může se ovšem obrátit třeba k Pirátům.

Sociolog Herzmann připomíná, že listopad 1989 přežila ještě další sociální skupina, jejíž postoje se replikují také u jejich potomků. „Byli to lidé, kteří ani před listopadem 1989 o nic neusilovali, žili z ruky do úst a čekali, co pro ně stát udělá,“ líčí expert.

V časech komunismu nebyl jejich odstup od zbytku společnosti vidět, to se však změnilo, když se společnost s nástupem kapitalismu rozvrstvila. Právě tito lidé tvoří značnou část obyvatelstva, které sociolog Dan Prokop označuje termínem ohrožená, nebo strádající třída. Její existence vysvětluje, proč se mezi voliči středního věku dosud udržela základna levicových stran ČSSD a KSČM, i když její členy průběžně luxuje hnutí ANO.

Přes tři miliony voličů ve věku 35–55 let, a pod jejich vlivem aktivnější část z milionu občanů v těsně předdůchodovém věku do pětašedesáti, řekne rozhodující slovo v mnoha detailech volebních výsledků.

Z aktuálních průzkumů je například zřejmé, že mezi voliči středního věku má nejen hlavní základnu SPD, ale že pouze s jejich pomocí může uspět hnutí Roberta Šlachty, které u mladých ani penzistů zatím příliš neuspělo. Pouze dostatečně velké zbytky voličů středního věku mohou ve Sněmovně udržet sociální demokraty a komunisty.

Husákovy děti tentokrát ovšem dostaly důležitější úkol.

Strany pravého středu obsadily v uplynulých letech dominantní pozice v mladší populaci, hnutí ANO u důchodců. Voliči středního věku rozhodnou, na kterou stranu se závaží vychýlí v těchto volbách.

Právě mezi nimi lze najít vlažnější voliče ANO, kteří se během vrcholu koronavirové krize v únoru 2021 pod dojmem selhání Babišovy vlády začali přesouvat doprava.

„Řada z nich si však může říct, že to Babišovi ministři sice pokazili, ale poučili se a příště to budou dělat dobře,“ vysvětluje Jan Herzmann, proč se mnozí z nich v posledních průzkumech zase vyslovili pro ANO.

Důvodem je také okolnost, že opoziční lídři nejsou silnou alternativou. „Nikdo neví, jak to dopadne,“ odmítá sociolog předpověď, jak Husákovy děti nakonec rozhodnou.

Přehled všech kandidátů do voleb

Foto: Seznam Zprávy

Podívejte se v našem speciálu Volby 2021, kdo kandiduje ve vašem kraji.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované