Článek
Konečně se dočkala kolébka fotbalu, Anglie. Pořadatelství jí bylo přiklepnuto během olympijských her 1960 v Římě, ustoupit muselo Španělsko. K vděčnosti, že Angličané vymysleli tak nádherný sport – lépe řečeno dali mu řád, do kulatého předmětu se kopalo v různých formách na všech kontinentech od prehistorické doby –, se přidala i stoletá oslava založení jejich asociace v roce 1863.
Historky z historie fotbalových MS
Politika do fotbalu nepatří, říká letité pravidlo. Je to ve skutečnosti jen zbožné přání. Seznam Zprávy přinášejí seriál z historie všech světových fotbalových šampionátů od roku 1930 dodnes.
- 1930 – Uruguay: Za oceán nikdo nechtěl
- 1934 – Itálie: Ve stínu Duceho
- 1938 – Francie: Komplikace jménem Pepi Bican
- 1950 – Brazílie: Poprvé po válce
- 1954 – Švýcarsko: Největší podvod v dějinách?
- 1958 – Švédsko: Zrození Pelého
- 1962 – Chile: Kdo vypadal jako Ital, zbili ho
- 1966 – Anglie: Gól století ukončil 2. světovou válku
- 1970 - Mexiko: Československý propadák
- 1974 - Německo: Jak němečtí soudruzi porazili bratry
- 1978 - Argentina: Tajná dohoda o šesti gólech
- 1982 - Španělsko: Vízek zajel do Blochina a bylo zle
- 1986 - Mexiko: Maradonova boží ruka
- 1990 - Itálie: Bomber Skuhravý
- 1994 - USA: Kolumbijská mafie trestala gól smrtí
- 1998 - Francie: Zidane a spol. mistry světa
- 2002 - Japonsko a Jižní Korea: Velká fotbalová loupež
- 2006 - Německo: Nedvěd, Čech, Brückner a přesto propadák
- 2010 - JAR: Zvuk, který se nedal vydržet: vuvuzely
- 2014 - Brazílie: Kanárci dostali výprask 7:1
- 2018 - Rusko: Scénka s deštníkem: Teď prší na Putina
Albion si šel pro titul. Proklamativně, jasně, bez pardonu. Na hřišti i v zákulisí. Lesku a národní hrdosti dodávala královna Alžběta II., činovníci FIFA se postarali o to, na co vynikající tým v čele s bratry Charltony, kapitánem Bobbym Moorem, famózním brankářem Gordonem Banksem, vzteklounem Nobbym Stilesem a střelcem Geoffreym Hurstem nestačil.
Rozhořčení jihoamerických zástupců
Pro jihoamerické týmy dopadl šampionát žalostně. Dvojnásobný mistr světa Brazílie skončil už v základní skupině, pětadvacetiletý – v nejlepším věku – král Pelé pobýval většinou na nosítkách, rozkopaný bulharskými, portugalskými (vyřadili v kvalifikaci z předchozího mistrovství stříbrné Československo) a maďarskými obránci.
Uruguay vypadla ve čtvrtfinále po souboji se Spolkovou republikou Německo a stěžovala si na anglického rozhodčího Finneye (dvě vyloučení). Argentina s nejsilnějším výběrem v zápase s domácím týmem pro změnu na německého Kreitleina, který jí vyloučil po jazykovém nedorozumění ve 35. minutě kapitána Rattína.
Hrozil rozpad FIFA, jihoamerické země o vystoupení z organizace vážně uvažovaly. Čas však hojí všechny rány.
Dva neregulérní góly
Ve finále nastoupily proti sobě země, jejichž obyvatelé, fanoušci i politici si stále připomínali hrůzy druhé světové války. V prodloužení padl gól století – anglický útočník Hurst napálil míč, který se odrazil od břevna do hřiště, ale sovětský pomezní (rodák z Ázerbájdžánu) Bachramov dal pokyn, že byl už za čárou.
Byl, nebo nebyl? Žádný záběr nic nedokazoval. „Nemohl jsem situaci z mého postavení posoudit,“ vyjádřil se k tomu československý rozhodčí Karol Galba, jenž pobíhal po druhé straně hřiště. „Ale na základě mnoha zkušeností jsem přesvědčen, že míč za čárou nebyl,“ tvrdil přesvědčivě.
Následně přidali Angličané další úder, zcela jistě neregulérní, na hřišti pobíhali už tři fanoušci.
Světem však proběhlo – gól století ukončil 2. světovou válku.
Zadostiučinění pro Cohena
Porážka válečného nepřítele se stala zadostiučiněním pro anglického pravého obránce George Cohena. Rodák s Kensingtonu (narozen v říjnu 1939) měl po dědovi z otcovy strany židovské předky, o čemž svědčí i typické příjmení.
Ačkoliv sám to nepřipomínal a ve své knize My Autobiography, vydané v roce 2003, se tomuto tématu umně vyhýbá, po zápase ve Wembley byla tahle okolnost dosti britským tiskem zdůrazňována.
S dovětkem, kolik Židů při holokaustu skončilo v plynových komorách, a předpokladem, že se to týkalo i Cohenových vzdálených příbuzných.
Opět podezření z dopingu
Fotografie, jak dva „bobíci“(angličtí policisté) podepírají po prohraném boji naprosto vyčerpaného kapitána západoněmeckého týmu, nedávno zesnulého Uweho Seelera, obletěla svět. Byla vyhlášena nejlepším sportovním snímkem 20. století. Nejen vůdce týmu nechal na hřišti všechno. I to, co mít neměl.
Historici odhalili dopis z 29. listopadu 1966, ve kterém srbský předseda lékařské komise FIFA Mihailo Andrejević psal o „velmi jemných stopách“ zakázaného stimulantu efedrinu nalezeného u tří neidentifikovaných německých hráčů.
Zpráva odborníka zanikla v anglických oslavách, ostatně na poraženého se bahno nehází, zaslouží si čest. A tehdejší laboratoře měly jen malou naději něco důsledně prozkoumat a potvrdit.
Jen pro připomenutí: amfetaminy užívali němečtí vojáci během druhé světové války a jejich používání v německém fotbale od konce 40. let se podle studie lipské univerzity v roce 2012 stalo běžným. Pomocí zakázaných látek Němci triumfovali už na MS 1954 nad favorizovanými Maďary.
Mistrovství světa 1966 – Anglie
Účastníci (16): Chile, Itálie, Spolková republika Německo, Švýcarsko, Maďarsko, Brazílie, Anglie, Uruguay, Mexiko, Francie, Španělsko, Sovětský svaz, Argentina, Portugalsko, Bulharsko, Severní Korea
Semifinále: Anglie–Portugalsko 2:1, Spolková republika Německo – Sovětský svaz 2:1
O 3. místo: Portugalsko – Sovětský svaz 2:1 (1:0)
Finále: Anglie – Spolková republika Německo 4:2 po prodl. (1:1, 2:2)
