Hlavní obsah

Stovky zatčených, 35 mrtvých při dalších protestech ve Venezuele. Většina armády amnestií z rukou opozice pohrdla

Počet mrtvých už dosáhl několika desítek, armáda ale zatím protesty nepotlačila. (Video: Marek Martinovský, Shutterstock.com, Reuters)

Při protivládních protestech ve Venezuele zemřelo minulý týden 35 lidí a na 850 osob bylo zatčeno. Informovala o tom v pondělí agentura EFE s odvoláním na venezuelskou nevládní organizaci Provea.

Článek

Další manifestace za odstoupení autoritářského prezidenta Nicoláse Madura a uspořádání svobodných voleb svolala opozice na středu a na sobotu. I dnes se v zemi konaly menší protesty, uvedl místní deník El Nacional.

Manifestace na tento týden svolal šéf opozicí ovládaného parlamentu Juan Guaidó, který při demonstracích minulou středu složil přísahu jako úřadující prezident. Učinil tak poté, co parlament označil za nelegitimní nový mandát prezidenta Madura, vzešlý z nedemokratických voleb. Guaidóa uznaly už za úřadujícího prezidenta na dvě desítky zemí, včetně USA. Za Madurem naopak stojí mimo jiné Rusko, Čína či Turecko.

V neděli začala opozice rozdávat vojákům, policistům i státním úředníkům zákon o amnestii, který tento měsíc přijal parlament a jímž se opozice snaží získat podporu pro svržení autoritářské vlády. Nabízí amnestii za možná obvinění z trestných činů spáchaných od ledna 1999 těm, kdo pomohou obnovit v zemi demokracii. Cílem opozice je svrhnout Madura a uspořádat za dočasného prezidentství Guaidóa svobodné prezidentské volby.

Protivládní opozici armáda zatím odmítá

Před branami kasáren a policejních služeben se v neděli zástupci opozice setkali většinou s negativním ohlasem, někteří vojáci zákon roztrhali či spálili. Někteří si ho ale převzali a odešli. Španělský deník ABC dnes citoval nejmenované policisty z východovenezuelského státu Sucre, kteří prý dostali od svých nadřízených pokyn text zničit. V bezpečnostních složkách podle deníku ABC panuje velké napětí, vojáci se bojí represí.

Také na několika venezuelských zastupitelstvích v cizině odmítli v předchozích hodinách Venezuelany, kteří jim nesli text zákona o amnestii. Podle deníku El Nacional se tak stalo například na ambasádě v Buenos Aires nebo na konzulátu na španělském ostrově Tenerife. Novou hlavu státu pak uznala také šéfka venezuelského konzulátu v americkém Miami.

„Dnes, v neděli 27. ledna, já, Scarlet Salazarová, první konzulka v Miami, prohlašuji, že uznávám občana a poslance Juana Guaidóa jako úřadujícího prezidenta,“ uvedla konzulka na videu. Zároveň vyzvala ostatní členy diplomatického sboru Venezuely, aby udělali totéž.

Na sociálních sítích se v pondělí také objevily fotografie venezuelských ambasád v Římě a v Santiagu de Chile, kde přes noc někdo na zeď u vchodu nalepil fotografie Guaidóa jako nového prezidenta.

Britové Madurovi nevydali zlato za více než miliardu dolarů

Kromě armády, která je pro změnu režimu klíčová, se snaží opozice získat podporu dalších zemí i finančních institucí. Guaidó v neděli na Twitteru uvedl, že požádal banky v zahraničí, aby „ochránily“ venezuelská aktiva před Madurovým režimem. „Adresovali jsme širokou žádost zemím světa a také institucím, jako je Mezinárodní měnový fond či britská centrální banka,“ uvedl Guaidó.

Agentura Bloomberg v pátek přinesla informaci, že centrální banka Británie (Bank of England) odmítla Madurovi vydat zlato jeho země v hodnotě 1,2 miliardy dolarů (zhruba 27 miliard Kč). Učinila to podle Bloombergu na žádost USA, které se mimo jiné snaží odříznout autoritářskou venezuelskou vládu od aktiv v zahraničí a pomoci tak ke změně režimu.

Venezuela je už několik let v hluboké ekonomické krizi, v zemi kolabuje hospodářství a lidem se nedostává základních potravin a léků. Stále častější jsou v řadě regionů i výpadky dodávek elektřiny a pitné vody. Právě z těchto důvodů se v zemi už řadu měsíců konají menší demonstrace, dnes například protestovali mimo jiné zaměstnanci státní ropné společnosti PDVSA ve městě Punta de Mata proti neplnění smluv zaměstnavatelem.

Doporučujeme