Hlavní obsah

Velké testování začíná. Může zkrachovat na odmítačích

Rozhovor s viceprezidentem Svazu průmyslu a dopravy ČR Radkem Špicarem. (Video: Zuzana Hodková)

 

Reklama

3. 3. 7:12

Podle viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy Radka Špicara může povinné testování ztroskotat na nedostatku testů, přetíženosti testovacích míst a na neochotě samotných zaměstnanců. Zatím totiž chybí páka, jak je k tomu donutit.

Článek

Povinné testování zaměstnanců má spolu s dalšími opatřeními přinést zásadní změnu v boji proti pandemii. Jenže podle viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy ČR Radka Špicara se výsledky rozhodně tak rychle nedostanou, protože některé firmy už nyní narazily na nedostatek testů. Kromě toho se však zástupcům firem nezdá částka, kterou jim stát za testování nabízí, a varují, že podle jejich právních analýz nemohou své zaměstnance k testování nutit. To by měli politici teprve dojednat.

V pondělí nařízené zavření závodního stravování už včera odpoledne neplatilo. Jak takové posuny vnímáte?

Co k tomu říct. V pondělí večer nás to opravdu velmi překvapilo. Rozhodnout na vládě něco takového s tím, že to druhý den ráno má platit, asi nebylo úplně šťastné. Ale musím říct, že ta velmi rychlá náprava, to je něco, co oceňujeme. Takže je to za námi, pojďme řešit jiné věci.

Vy oceňujete tu velmi rychlou nápravu, ale přesto, jak to na firmy působí? Taková rozhodování a pak jejich nápravy?

Nepůsobí to na ně dobře, nicméně znovu opakuji, jsem rád, že už je to za námi. Máme teď jiná témata, kterým se musíme věnovat a která budou neméně problematická. Takže dozadu se nedíváme, je to vyřešené. Teď se díváme dopředu, co nás čeká.

Pojďme se tedy podívat dopředu. Co by teď firmy od vlády potřebovaly slyšet a co by potřebovaly vyřešit tak, aby se to potom zase neměnilo?

Především potřebujeme, aby se věci, které vláda rozhoduje, neměnily. Nicméně jsme rádi, že rozhoduje a že přijímá taková opatření, která podle nás jsou správná a pomoci mohou. Tím mám na mysli samozřejmě to nejdůležitější téma posledních dní, a to je celoplošné povinné testování našich zaměstnanců ve firmách. Pro nás to nebude jednoduché. Bude to logisticky nesmírně náročné, protože my zastupujeme firmy, které mají několik tisíc zaměstnanců. Škoda Auto 35 tisíc, abych uvedl konkrétní případ. Nebude to levné, protože vláda se opravdu držela hodně při zdi a ten příspěvek je opravdu minimální. Ale věřím, že to zvládneme, a uvědomujeme si, že v tomhle můžeme v boji proti pandemii poměrně výrazně pomoci, a jsme připraveni to udělat.

K testování se dostaneme. Co dalšího by teď firmy chtěly slyšet?

Potřebujeme, aby nám vláda potvrdila, že bude na trhu dostatek samovyhodnocovacích testovacích sad, protože to jsou státní úřady, které jejich výrobcům a distributorům musí umožnit přístup na trh. A tady se nebavíme o desítkách tisíc, ani o stovkách tisíc testů, které my budeme muset provést. Bavíme se o jednotkách milionů testů během několika týdnů. To znamená, že musí ty testy být k dispozici, pokud to máme zvládnout. A za druhé, to je možná ještě důležitější, my podle současné legislativy jako zaměstnavatelé nemůžeme přimět naše zaměstnance, aby se nechali otestovat. To znamená, že potřebujeme, aby vláda změnila zákon tak, aby nám umožňovala přimět naše zaměstnance nechat se otestovat. Vláda nám tvrdí, že včera nějaké opatření přijala, které nám to umožní. Tak jsme na něj zvědaví a doufáme, že to tak opravdu je.

Pokud by tedy dnes zaměstnanec odmítl test, tak ho zaměstnavatel musí pustit do firmy a musí mu umožnit to, aby mohl pracovat.

Podle našich právních rozborů, ale také po konzultaci s právníky jednotlivých ministerstev ano, teď zaměstnavatelé nemají možnost přimět své zaměstnance, aby se nechali otestovat.

Vyhlášený nouzový stav na tom nic nemění?

Doufám, že bude jednodušší legislativu upravit tak, aby to možné bylo. Ale v tuto chvíli to tak není. To znamená, jestli bude muset dojít ke změně zákoníku práce, nebo bude nějaké nařízení právě s odkazem na krizový zákon nebo pandemii, to netuším, to není naše starost. To musí připravit vláda, a jakmile to udělá, jsme připraveni celou tu akci spustit.

Zmínil jste, že je zásadní, aby byl dostatek testů, zejména těch pro samotestování. Máte informaci, že chybí? Že prostě firmy, které by je chtěly nakoupit, nemohou?

Některé firmy už to včera ráno zkoušely, dívaly se na ten seznam schválených výrobců a distributorů, který vláda zveřejnila. Některým se naše firmy nebyly schopné dovolat, některým se dovolaly a zjistily, že ty požadované počty, které od nich chtěly, sice budou ti distributoři schopni dodat, ale rozhodně ne během dnů. Spíše v řádu týdnů a tak dále. Takže to určitě bude komplikované.

Stačí těch 60 korun na test pro jednoho zaměstnance, které stát firmám nabízí?

Příspěvek 60 korun na test považujeme opravdu za minimální. Není to problém pro ty naše velké výrobní, průmyslově orientované firmy, jako jsou Škoda Auto, ČEZ, Mondi Štětí, Unipetrol, OKD a tak dále. Ty si to mohou dovolit. Škodovka za minulý rok do těch protipandemických opatření investovala miliardu korun. Ale může to být velká zátěž pro ty malé a střední firmy, které prostě v tuhle chvíli kromě pandemie bojují také s hospodářskou krizí. A pro ně 60korunový příspěvek, když se ta cena testů na trhu velmi často pohybuje ve výši dvojnásobku, tak by mohlo být skutečně velkou zátěží a mohlo by, kromě jiného, je to vést k tomu, aby si nakupovaly levnější testy, které ale nemají takovou průkaznost. Což by asi nebylo úplně šťastné.

Vyjednáváte s vládou o tom, aby se zvýšil ten příspěvek na test?

Píšeme oficiální dopisy panu premiérovi, panu ministru Havlíčkovi. Zcela jistě budeme požadovat osobní jednání na toto téma. Ano, toho se nechceme vzdát.

Pojďme se podívat na tu první vlnu testování, která by měla začít dnes. Kolika firem se týká a jak jsou na to připravené?

Už v té první vlně se to bude týkat tisíců firem. Na řadu půjdou velcí zaměstnavatelé, to znamená firmy, které mají více než 250 zaměstnanců. Tam ta dobrá zpráva je, že mnoho těchto firem, podle posledního průzkumu PwC, dokonce většina těchto velkých výrobních firem, nečekala v minulých týdnech a měsících na to, až je k tomu někdo donutí, nebo jim na testování přispěje. Ale samy dobrovolně za své peníze už poměrně dlouhou dobu testují. Takže pro ně to zas takový velký problém nebude, ale znovu říkám, bavíme se o plošném testování, které dopadne na všechny firmy, které jsou v provozu, a pro některé to jednoduché určitě nebude.

Pokud nebudou chtít firmy z nějakého důvodu testovat přímo u sebe, nebudou k dispozici samotesty a oficiální testovací místa budou mít plno, jak velký to bude problém?

To se v praxi skutečně děje. Když naše firmy před těmi pár týdny viděly, jak se vyvíjí pandemická situace, tak začaly testovat ještě mnohem více. Tím PCR testováním začaly zahlcovat laboratoře, zdravotnická zařízení a zdravotnický personál. Proto jsme my, jako Svaz průmyslu, už před několik týdny psali vládě oficiální dopisy se žádostí, aby povolila samotestovací sady a přispěla firmám na testování. Dávno před tím, než se vůbec nějaké představy o plošném povinném testování objevily. Takže doufejme, že k tomuhle souběhu nedojde a že to bude možné pro firmy vhodně nakombinovat. To znamená buď využívat svá zdravotnická zařízení, nebo využívat externí poskytovatele lékařských služeb, nebo využívat samotestovací sady. Doufejme, že je jich na trhu dostatečné množství.

Podle vás tedy v případě povinného plošného testování nehrozí, že testy nebudou nebo že ta testovací místa nebudou volná?

Aby se to nestalo, tak vládě říkáme, že „my jsme připraveni, ale vy si musíte odpracovat své domácí úkoly“. Toto mezi nimi je – znovu je zopakuji – dostatek testů na trhu, zvýšení toho příspěvku, úprava legislativy, abychom mohli testovat naše zaměstnance.

Jak to bude s agenturními zaměstnanci?

Když jsme v pondělí večer po jednání vlády dostali manuál pro očkování ve firmách, tak tam agenturní zaměstnanci nebyli explicitně zmíněni. Ale jsme přesvědčeni, že se jich testování bude a má týkat také. A myslíme si, že by to měli zajistit ti agenturní zaměstnavatelé, mají-li více než 250 zaměstnanců.

Zeptám se ještě na příspěvek pro nemocné a na lidi v karanténě, který by měl stoupnout na 100 procent (rozhovor proběhl ještě před tím, než Sněmovna tento návrh odmítla a schválila příspěvek 370 Kč na den - pozn. red). Doteď vlastně zaměstnanci prosili své kolegy, aby je nenahlašovali, nemůže se teď stát, že naopak budou prosit, aby je nahlásili a spadli do karantény?

Uvidíme, jak to v praxi bude vypadat. Já osobně musím říct, že považuji ty názory epidemiologů, sociologů, hygieniků, že je potřeba lidi mnoha způsoby motivovat k tomu, aby se chovali odpovědně, za relevantní. A právě proto jsem rád, že my jsme od samého začátku podporovali to, čemu říká paní ministryně „izolačku“ neboli ten příspěvek 370 korun, který by byl lidem v karanténě na nemocenské vyplácen, což by mělo tenhle problém řešit. Tohle je návrh, na kterém se shodly politické strany, který byl projednán velmi detailně se sociálními partnery, to znamená s námi i s odbory. A myslím si, že by měl být dotažen, že to je lepší řešení.

Poslední otázka. Tvrdého lockdownu průmyslu se už teď firmy neobávají?

O tom, jak bude tato země postupovat v boji proti covidové pandemii, musí rozhodnout experti, kteří na to mají odbornost. To znamená hygienici, epidemiologové, a to konečné rozhodnutí je samozřejmě na politicích, protože ti jediní mají od voličů mandát takovéto věci rozhodnout. Už z toho důvodu, že za ně nesou odpovědnost. To znamená vláda a parlament. Jak to bude vypadat do budoucna, uvidíme. My v tuhle chvíli vnímáme pozitivně to, že vláda tuto debatu vedla. Rozhodla se tak, jak se rozhodla. Pro nás nebude jednoduché její nařízení naplnit, ale myslíme si, že toho jsme schopni, a uděláme to rádi, protože vidíme, že můžeme výrazně přispět k tomu, aby se ta situace u nás dostala pod kontrolu.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené