Hlavní obsah

Vláda udělala známou chybu z učebnic. Nechtěně zhoršila dostupnost bydlení

Foto: Seznam Zprávy

Všechny kroky na podporu bydlení byly nepochybně dobře myšleny, zároveň tím ovšem byly naplněny všechny předpoklady pro růst cenové bubliny na trhu s nemovitostmi, jak je uvádí učebnice.

Reklama

15. 3. 5:59

Zlepšit dostupnost bydlení, nebo ji aspoň zachovat v těžkých časech krize. Vládní opatření pod tímto heslem ovšem dosáhla pravého opaku.

Článek

Stát se třemi kroky snažil zlehčit krizi bydlení. Místo toho jen pomohl nafouknout už tak výraznou bublinu.

O tom, že je něco v nepořádku, svědčí první údaje z bytového trhu za minulý rok. Objem půjček na bydlení vyrostl podle ČNB o 107 miliard, nejvyšší částku od bytového boomu v roce 2007. Tempem o 10–⁠15 procent rostly podle různých statistik také ceny, a proto nepřekvapí analýza dat katastrálních úřadů, podle které se v Praze bytů prodalo proti roku 2018 o čtvrtinu méně.

Ofenzívu na podporu bydlení rozjeli společně politici zprava i zleva a také bankéři. V květnu 2020 předložila ministryně financí Alena Schillerová (ANO) návrh na zrušení čtyřprocentní daně, kterou si stát strhává z obchodů na trhu s nemovitostmi. „Strmý růst cen je jedním z důvodů, který vedl ke ztížení dostupnosti bydlení,“ upozornila ministryně na okolnost, že ceny bytů vyrostly za poslední čtyři roky o víc než polovinu. Právě v časech pandemie bylo třeba zareagovat a růst zabrzdit, i když tím stát na zrušených daních přijde o 13–⁠14 miliard. Nebylo těžké zákon prosadit, protože opoziční poslanec Vojtěch Munzar (ODS) prohlásil, že ministryně pomoc rodinám navrhla na nátlak jeho strany.

Ve stejné době se zvýšil rodičovský příspěvek z 220 na 300 tisíc. „Pokud má být Česká republika zemí skutečně prorodinnou, kde pracující lidé chtějí mít děti, tak jim potřebujeme v dnešní náročné době zajistit vhodné podmínky,“ vysvětlila ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD), proč je třeba připlatit na příspěvek rodinám ročně 15 miliard. Právě rodiny s malými dětmi si nejčastěji pořizují byt na hypotéku a z jejich pohledu je nasnadě využít mimořádnou státní podporu na největší nutnou investici. Právě díky vyššímu příspěvku je snadnější složit jistinu, kterou banky při hypotéční půjčce vyžadují.

Třetí nástroj na rozhýbání trhu s byty nabídla mimoděk centrální banka, když v rámci boje s krizí snížila úrokové sazby. Od vypuknutí krize klesla podle databáze Fincentrum Hypoindex sazba hypoték o pětinu, konkrétně z hodnoty 2,44 procenta na 1,94 procenta.

Všechny kroky na podporu bydlení byly nepochybně dobře myšleny, zároveň tím ovšem byly naplněny všechny předpoklady pro růst cenové bubliny na trhu s nemovitostmi, jak je uvádí učebnice, konkrétně dostupnější úvěry, daňové zvýhodnění a přímá státní podpora. Ceny rostly rychleji i v krizové době díky tomu, že stát posílil poptávku, a proti roku 2015 se podle údajů Českého statistického úřadu zvýšily o 70 procent. Byty se tím staly ještě méně dostupné.

Hypotézu potvrzují unikátní data ze zdrojů Českého ústavu katastrálního a zeměměřického. Využívá je studie Jiřího Pácala z Asociace pro rozvoj trhu nemovitostí, podle níž se dostupnost bydlení v hlavním městě snižuje už pátým rokem. Konkrétně v Praze se ve druhém pololetí roku 2016 prodalo něco přes devět tisíc bytů, loni to bylo jen pět a půl tisíce. „Také se tím prokazuje, jak je trh s byty mělký,“ upozorňuje Jiří Pácal, že v hlavním městě se vlastník loni změnil jen u dvou procent z půl milionu bytových jednotek.

Ve stejné době přitom zrychlovalo tempo, kterým rostl objem půjček na bydlení. Kromě cen bytů může vyšší čerpání hypoték vysvětlit ještě okolnost, že se nové půjčky častěji užívají k refinancování starších úvěrů, případně k rekonstrukcím.

Zhoršení dostupnosti bydlení ve velkých evropských městech potvrzuje také Martin Lux ze Sociologického ústavu Akademie věd. Nejisté poměry odrazují od větších prodejů i nákupů, silnější příliv financí na trh s nemovitostmi proto přirozeně zvyšuje ceny u těch obchodů, které se přece jen realizovaly.

Ani počátkem roku 2021 se zájem o hypotéky nesnížil, prozrazují údaje ČNB. Poptávka přesto může letos zpomalit, až se vyčerpá efekt vládních opatření z loňska, případně až centrální banka opět zvýší úroky.

Sdílejte článek

Reklama

Související témata:

Doporučované